Horní Čermná

Horní Čermná
jedna z uliček v Horní Čermné
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Lanškroun
Obec s rozšířenou působností	Lanškroun (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′14″ s. š., 16°36′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 015 (2023)[1]
Rozloha	17,67 km²[2]
Nadmořská výška	421 m n. m.
PSČ	561 56
Počet domů	371 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Horní Čermná 1 561 56 Horní Čermná obec@hornicermna.cz
Starosta	Lukáš Lešikar
Oficiální web: www.hornicermna.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horní Čermná
Další údaje
Kód obce	580279
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Čermná (německy Ober Böhmisch Rothwasser) je obec ležící ve východní části okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko hranice s okresem Šumperk v Olomouckém kraji. Obec má přibližně 1 000^[1] obyvatel. Táhne se podél silnic druhé třídy. Leží asi 8 km od obce s rozšířenou působností – města Lanškrouna a 19 km od okresního města Ústí nad Orlicí.

Historie

První zmínka o obci je z roku 1304 (za vlády předposledního Přemyslovce na českém trůně – krále Václava II.). V minulosti byla Horní Čermná částí již zaniklého městyse Čermná u Kyšperka. Po Mnichovské dohodě připadla obec jako součást Sudet k Německu.

Exulanti

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu.^[4] O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (*20.10.1686) - převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (*9.9.1709), Martin Bednář (*1701), Coufal Jan (1680), Dušek Martin (*1699), Dušek Matěj (*1714), Jandera Pavel (9.3.1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.^[5] Někteří z těchto exulatů spoluzakládali nové české osady v pruském Slezsku, např. Friedrichův Tábor, Husinec, byli i Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany.

Členění obce

K obci připadá několik okolních osad (pouze Nepomuky jsou ale evidenční částí):

• Kalhoty (či Kalhota) – severně
• Stěžník (či Stežník) – východně
• Zlomy (či Zloma) – východně
• Nepomuky – jihovýchodně
• Sebranice – jihovýchodně
• Mariánská Hora – jihozápadně

Doprava

Nachází se zde osm autobusových zastávek:

• Horní Čermná, křižovatka Mariánská Hora
• Horní Čermná, Nepomuky
• Horní Čermná, Nepomuky,točna
• Horní Čermná, Jednota
• Horní Čermná, sokolovna
• Horní Čermná, Krčma
• Horní Čermná, u čerpadla
• Horní Čermná, Kalhoty

Památky

• Poutní místo na Mariánské hoře s kostelem Narození Panny Marie a Křížovou cestou
• Evangelický kostel sboru Českobratrské církve evangelické

Reference

Literatura - autorka Edita Štěříková

• Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999 (včetně některých životopisů)
• Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
• Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
• Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
• Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
• Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Čermná na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Čermná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horní Čermná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální web obce
• Stránky farního sboru Českobratrské církve Evangelické (ČCE) v Horní Čermné
• Dobové fotografie a pohlednice Horní Čermné a okolí