Horní čp. 134 (Prachatice)

Horní 134 (Prachatice)
Měšťanský dům Horní č.p. 134
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Měšťanský dům Horní č.p. 134
Základní informace
SlohGotika, Renesance
Výstavba14-15. století
Přestavba1525-1560, 1853, 90. léta 19. století
Poloha
AdresaHorní č. p. 134, Prachatice, ČeskoČesko Česko
UliceHorní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky29892/3-3429 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní č. p. 134 je původem gotický, později v 16. století výrazně přestavěný měšťanský dům v Prachaticích. Uliční fasáda má dochované a částečně rekonstruované průčelí z doby doznívající pozdní gotiky a nástupu renesance. Fasádu domu pokrývá hrubá, pouze zednickou lžící strhávaná, omítka šedohnědé barvy s bílošedým nárožním kvádrováním a naznačením původních okenních otvorů orámovaných iluzivními šambránami. Fasáda vrcholí renesanční atikou ve formě cimbuří. Dům je součástí městské památkové rezervace Prachatice. Od 3. května 1958 chráněná kulturní památka[1].

Popis domu

Jednopatrový historický dům s tříosým uličním průčelím a atikovým druhým půdním patrem, vrcholící atikou ve formě cimbuří. Fasádě dominují naznačené iluzorní původní okenní otvory se šambránami a šedobílé nárožní kvádrování. Hmota přízemí je prolomena vpravo pravoúhlým vstupním otvorem, v němž jsou osazena novodobá dřevěná dvojkřídlá vrata[1]. V přízemí jsou nalevo do vrat dva okenní otvory, s novodobými výplněmi, dřevěnými dvoukřídlými okny členěnými do kříže[1]. Nad vstupními dveřmi se nachází na kletované omítce vymalované cechovní znamení, jde pravděpodobně o znak nožířského řemesla[1]. Pod nimi se nacházejí dvě větrací okénka do sklepa, která jsou kryta železnými dvířky[1], kovářsky provedenými. Hmota prvního patra je prolomena trojicí okenních otvorů, v nichž jsou osazena okna stejného typu jako okna v přízemí[1]. Zcela vpravo se nachází drobná nika zaklenutá gotickým lomeným obloukem. Fasáda domu je pokryta hrubou, pouze zednickou lžící strhávanou, omítkou šedohnědé barvy s bílošedým nárožním kvádrováním a orámování původních okenních a dveřních otvorů. Pod kordonovou římsou, oddělující atikové patro[2], jsou vymalovány dva rožmberské erby[2]. Atika, za kterou se nachází půda, je prolomena trojicí okenních otvorů, které jsou zakryty prkennými výplněmi. Střecha za atikou je sedlová, podélně orientovaná. Původní renesanční střecha byla dvoupultová, se středovým úžlabím, otvor pro bývalý střešní žlab vlevo rozděluje kordonovou římsu na dvě části. Dvornímu průčelí dominuje pavlač v patře, kterou podepírají dřevěné sloupky. Hmota dvorní fasády, jež zde tvoří původní gotická hradba[3][1], je v přízemí vlevo prolomena vstupními dveřmi. V přízemí je jediný okenní otvor vedoucí z levého traktu. Hmota patra ve dvoře je prolomena vstupním dveřmi, vedoucími na pavlač. Napravo se nacházejí dvě dvojice sdružených oken[1]. K hodnotným prvkům patří částečně zachovaná dispozice přízemí s černou kuchyní a s dvěma prostory s křížovými klenbami, úsek středověké hradební zdi o šířce 200 cm, tvořící část zadního průčelí domu, obnovený výraz uličního průčelí a zejména mimořádně hodnotné renesanční klenuté sklepy[1]. Objekt byl v minulosti využíván jako obytný, stejně tak je tomu je v současnosti, v domě jsou tři bytové jednotky[1].

Historie domu

Vyobrazení č.p. 134 (uprostřed) na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670.
Vyobrazení č.p. 134 (uprostřed) na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670.

Dům je gotického původu[3], existenci domu lze předpokládat již ve 14. století. Z období gotiky pochází pravděpodobně zdivo sklepa, přízemí, částečně i prvního patra a černá kuchyně v přízemí objektu. V 16. století byl dům výrazně přestavěn[3], prodloužen až ke vnitřní gotické městské hradbě a nové prostory v přízemí byly zaklenuty křížovou klenbou. Dále byly v renesanci nově zaklenuty sklepy[1] (do té doby pravděpodobně zakryté pouze trámovým stropem), bylo nastavěno atikové půdní patro a střecha za atikou byla změněna na dvoupultovou, příčně orientovanou k průčelí. Dům rovněž dostal novou fasádu, odpovídající přibližně dnešní podobě. Dataci přestavby lze, podle typu použité výzdoby fasády a typu atiky, datovat do poměrně širokého rozmezí mezi roky 1525-1560. Podobné typy hrubých, pouze zednickou lžící strhávaných, omítek se jsou sice v Prachaticích doloženy již ve 14. a 15. století, postupně se však měnila a vyvíjela forma a barevnost výzdoby okenních šambrán a nárožního kvádrování podle aktuální módy, až k jisté abstraktnosti pozdně gotických fasád. Poslední vývojovou fází fasád tohoto typu je právě typ výzdoby fasády, z přelomu pozdní gotiky a renesance, jaký je prezentován na uliční fasádě domu. Později se vyskytovaly ve městě již převážně omítky hlazené (kletované) nebo sgrafitové. Šedohnědá barva fasády pak evokuje barvu místního kamene, prachatického dioritu. Renesanční podoba domu je dobře viditelná i na obraze Jindřicha de Verle z roku 1670 (znovu se ukazuje, že vyobrazení města a jednotlivých domů na obraze Jindřicha de Verle je velmi věrné a odpovídá nálezovým situacím, které byly učiněny při restaurátorských průzkumech fasád; při bližším pohledu jsou dokonce na obraze na fasádě rozeznatelné obě Rožmberské růže). Dům byl následně upraven v baroku[3][1]. Další úpravy byly provedeny v 19. století. Dům možná nebyl, jako jeden z mála domů ve městě, poškozen při velkém požáru města v roce 1832[4][5]. Krov pochází z roku 1853[3]. Průčelí domu bylo následně upraveno v 90. letech 19. století do poměrně jednoduché podoby[1], členěné pouze kordonovými římsami. Na základě restaurátorského průzkumu, provedeného Hynkem Mertou v roce 1996[6], byla v 90. letech fasáda restaurována a částečně rekonstruovaná do dnešní podoby[1], evokující renesanční podobu domu. Při této rekonstrukci byla rovněž obnovena atika domu.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n měšťanský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. 
  2. a b ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Renaissance mural paintings and sgraffiti on the facades in town Prachatice. Praha, 2011-06-09 [cit. 2024-11-14]. 283 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy.Ústav pro dějiny umění (21-UDU). Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. s. 211. Dále jen ŽABKOVÁ. Dostupné online.
  3. a b c d e FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 264. 
  4. SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1891. 139 s. S. 132. 
  5. STARÝ, Václav. Prachatice a Jan Neumann. 1. vyd. Prachatice: Městský úřad Prachatice, Galerie Nahoře, 1997. 232 s. ISBN 80-900811-0-X. S. 103. 
  6. Restaurátorský průzkum vnějších omítek domu čp. 134. Souborný katalog NPÚ (všechny knihovny) [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. 
  • Památkový katalog, kulturní památka ÚSKP 29892/3-3429, měšťanský dům [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  • ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Praha, 2011. 283 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav dějin umění. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
  • SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1891. 139 s. 
  • MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). (2019) Dostupné online. Kapitola Prachatice.  Archivováno 2. 4. 2019 na Wayback Machine.
  • FENCL, Pavel; A KOLEKTIV. Prachatice. 2. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2005. 110 s. ISBN 80-239-5443-1. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům čp. 134 na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Horni 143 Prachatice fasada.jpg
Autor: RobKuta, Licence: CC BY-SA 4.0
Horni čp. 134 (Prachatice), čelní fasáda
Horní 134 Verle 1670.jpg
Vyobrazení č.p. 134 na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670
Horni 143 Prachatice fasada detail.jpg
Autor: RobKuta, Licence: CC BY-SA 4.0
Horni čp. 134 (Prachatice), detail výzdoby
Horni 143 Prachatice fasada detail okna.jpg
Autor: RobKuta, Licence: CC BY-SA 4.0
Horni čp. 134 (Prachatice), detail výzdoby kolem okna v patře
Prachatice, Horní čp. 134 (01).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: