Horní čp. 135 (Prachatice)

Horní 135 (Prachatice)
Měšťanský dům Horní č.p. 135
Základní informace
Sloh	Renesance
Výstavba	14.–15. století
Přestavba	po r. 1501, pol. 16. stol., 19. stol., 20. a 70–80. léta 20. století
Poloha
Adresa	Horní č. p. 135, Prachatice, Česko Česko
Ulice	Horní
Souřadnice	49°0′44,32″ s. š., 13°59′47,84″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	34748/3-3438 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní č. p. 135 je renesanční měšťanský dům v Horní ulici v Prachaticích, vzniklý v 16. století spojením dvou původních gotických domů. Fasádu domu pokrývá hrubá, pouze zednickou lžící strhávaná, omítka přirozeně pískové barvy s bílým nárožním kvádrováním a bílými šambránami kolem oken. Průčelí vrcholí původní renesanční atikou ve formě cimbuří s vpadlými políčky. Dům je součástí městské památkové rezervace Prachatice. Od 3. května 1958 chráněná kulturní památka.^[1]

Řadový jednopatrový dům s druhým, původně pouze půdním, atikovým patrem, vrcholící atikou ve formě cimbuří. Průčelí navazující plynule na sousední domy je lehce zalomeno.^[1] Zalomení, mezi druhou a třetí okenní osou, je pravděpodobně v místě rozhraní dvou původních gotických domů. Fasáda na pravé straně předstupuje do ulice před sousední dům č.p. 136. Uliční průčelí je co do počtu okenních otvorů čtyřosé, dřevěná okna jsou v levé části objektu v přízemí a prvním patře osazena do kamenných ostění, dělených do kříže a rozdělena menšími okenními tabulkami. Okna v pravé části objektu jsou bez ostění a jsou dvoukřídlá osmitabulková, v atikovém patře šestitabulková. Kamenná ostění oken vlevo byla doplněna v roce 1979, na základě hloubkového stavebně historického průzkumu z roku 1978.^[2] Zcela vpravo na nároží je vysoká štíhlá nika s bílým orámováním, konturovaná černou linkou. Nika je pravděpodobně gotického původu, z doby, kdy pod ním existoval vstup do pravého domu. Nika sloužila pravděpodobně pro umístění sochy. Zde se lze, vhledem k neobvykle protáhlému tvaru, domnívat, že nika byla připravena pro konkrétní sochu svatého (např. sv. Kryštofa nesoucího Ježíška). V přízemí stlačeně klenutý vjezd pozdně klasicistního původu s bílým orámováním. Vstupní vrata jsou novodobá. Průčelí zakončeno atikou s cimbuřím s vpadlými políčky. Cimbuří odděluje od atikového patra plasticky členěná římsa. Atiku prolamují čtyři otvory, podle vyobrazení na obraze Jindřicha de Verle jich bylo šest, zazděný je tedy jeden levý a pak i středový otvor, původně sloužící pro střešní žlab. Nad okny atiky probíhá pod vlastním cimbuřím mírně profilovaná římsa s fabionem.^[3] Střecha za atikou je sedlová, podélně orientovaná. Původní renesanční střecha byla dvoupultová, se středovým úžlabím a otvorem v atice pro střešní žlab vyústěný do ulice. Fasáda domu je pokryta hrubou, pouze zednickou lžící strhávanou, omítkou přirozeně pískové barvy s bílým nárožním kvádrováním a orámování okenních otvorů. Zadní fasádu domu (v rozsahu zadního obvodového zdiva levého traktu) tvoří úsek gotické hradební zdi ze 14. století, na konci zahrady je vnější hradební zeď z přelomu 15. a 16. století. Dispozici přízemí tvoří spodní síň s hřebínkovou klenbou,^[4] se střední plochostropou chodbou a bočním schodištěm se světlíkem při kraji.^[4] Zadní část dispozice má valeně klenutý prostor, pokračující do přístavku ve dvoře,^[4] místnosti vlevo klenuty do traverz.^[4] Dům je podsklepen,^[1] sklep v předu je valeně klenutý s cihel,^[4] zaklenutí sklepa pravděpodobně renesančního původu.

K hodnotným prvkům náleží zejména pojetí uliční fasády s atikou zakončenou cimbuřím, hodnotné jsou rovněž klenuté prostory v přízemí, v některých případech s vytaženými hřebínky na hranách, sklepní prostor, samotná dispozice přízemí a zasazení objektu v historické struktuře města.^[1]

Existenci dvou domů na tomto místě lze předpokládat již ve 14. století. Po požáru města v roce 1501^[5] proběhla výrazná přestavba, jež je základem hmoty dnešního objektu. Pravděpodobně kolem poloviny 16. století byly spojeny oba gotické domy na úzkých parcelách v jeden celek, prodlouženy ke vnitřní gotické městské hradbě a sjednoceny společnou atikou. Dále byly v renesanci nově zaklenuty sklepy (do té doby pravděpodobně kryté pouze trámovým stropem). Střecha za atikou byla změněna na dvoupultovou, příčně orientovanou k průčelí, se středovým úžlabím a otvorem v atice pro střešní žlab. Dům možná nebyl, jako jeden z mála domů ve městě, poškozen při velkém požáru města v roce 1832.^[6][7] Fasáda byla dále upravena v 19. století klasicistně.^[1] V rámci zřízení druhého patra pro potřebu bydlení byly v roce 1920 původní otvory v atice zvětšeny pro nová okna,^[3] odstraněna byla původní renesanční půdní okénka a zazděn středový výtokový otvor z úžlabí střechy.^[3] Na počátku 80. let 20. století došlo k výměně původní konstrukce krovu,^[1] v roce 1979 byla navrácena kamenná ostění oken v levé části fasády na základě předcházejícího stavebně historického průzkumu^[3][2] a fasádu pokryla nová hladká vápenocementová omítka s jednoduchým oranžovým orámováním okenních otvorů. V roce 2014^[8] bylo, na základě hloubkového stavebně historického průzkumu z roku 1978,^[2][9] rozhodnuto o rekonstrukci fasády tak, aby se výsledné řešení připodobnilo původnímu řešení fasády z doby přelomu pozdní gotiky a rané renesance.^[9]

• FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. 
• Památkový katalog, kulturní památka ÚSKP 34748/3-3438, měšťanský dům [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
• SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1891. 139 s. 
• MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). (2019) Dostupné online. Kapitola Prachatice.  Archivováno 2. 4. 2019 na Wayback Machine.
• FENCL, Pavel; A KOLEKTIV. Prachatice. 2. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2005. 110 s. ISBN 80-239-5443-1. 

• Seznam kulturních památek v Prachaticích
• Prachatice
• Městská památková rezervace Prachatice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům čp. 135 na Wikimedia Commons