Horní Benešov

Horní Benešov
	Mírové náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Horní Benešov
Obec s rozšířenou působností	Bruntál; (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′ s. š., 17°36′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 214 (2024)
Rozloha	20,40 km²
Katastrální území	Horní Benešov
Nadmořská výška	568 m n. m.
PSČ	793 12
Počet domů	486 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykova 32; 793 12 Horní Benešov ; podatelna@hbenesov.cz
Starosta	Ing. Pavel König
	Oficiální web: www.hbenesov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horní Benešov
Další údaje
Kód obce	597350
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Benešov (německy Bennisch^[4], polsky Beneszów Górny) do roku 1926 Benešov, je město v okrese Bruntál. Leží ve Slezsku na hlavní silnici mezi Opavou (20,5 km) a Bruntálem (13 km). V Horním Benešově žije přibližně 2 200^[1] obyvatel.

Městský znak je polcený; v pravém poli je zobrazena půlka slezské orlice a vlevo dvě hornické motyky.

Části města

Horní Benešov
Luhy

Obě části leží na katastrálním území Horní Benešov.

Historie

Horní Benešov, „Perla Slezska“, byl založen roku 1253 na místě starší hornické osady a má za sebou dlouhou hornickou tradici. Ve městě se těžilo zlato, stříbro, měď a železné rudy. V okolí se ještě dobývá břidlice. Velkého rozmachu dosáhl v minulosti i textilní průmysl (benešovské plátno). Do konce druhé světové války 1945 žili v Horním Benešově téměř výhradně Němci. Česky se obec roku 1869 nazývala pouze Benešow, v letech 1880–1926 Benešov.

Železniční doprava s Opavou (zahájená 29. června 1892) musela být kvůli půdním poklesům v důsledku těžby v roce 1970 pozastavena – vlaky končily ve stanici Svobodné Heřmanice, v roce 1981 bylo odstraněno těleso dráhy. 11. prosince 2005 byla provozována pouze do Jakartovic, od léta 2014 jsou vlaky provozovány opět až do Svobodných Heřmanic, ovšem pouze v sezoně o víkendech. Důlní činnost byla v roce 1992 ukončena a také výroba textilu byla silně omezena, z toho důvodu zde značně vzrostla nezaměstnanost.

Původně gotický kostel sv. Kateřiny pochází z roku 1253. Několikrát byl zničen. V letech 1474, 1717, 1740, 1767 a 1820 postihl město požár.

Od 1. ledna 1978 do 23. listopadu 1990 byly částmi obce Horní Benešov vesnice Horní Životice a Staré Heřminovy.

V roce 1873 se v Horním Benešově v židovské rodině narodil pozdější nájemce tamního pivovaru, Fritz Kohn,^[5] dědeček Johna Kerryho, který v roce 2004 neúspěšně kandidoval na funkci amerického prezidenta a v roce 2013 se stal americkým ministrem zahraničí. Zastupitelé města mu udělili čestné občanství Horního Benešova. Na udělení čestného občanství John Kerry, ač byl kontaktován společnosti Media Flov, která město Horní Benešov zastupovala, nikdy nereagoval.^[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celého města Horní Benešov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	4256	4200	4442	4367	3826	3376	3409^{[p 1]}	1727	2199	2499	2286	2602	2483^{[p 2]}
Poznámka	↑ z toho: 79 Čechoslováků, 3283 Němců; 3343 řím. kat., 26 evang., 8 čsl., 15 izrael., 17 bez vyzn. ↑ z toho: 2 347 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 4 Němci, 8 Poláků; 568 řím. kat., 10 čsl. hus., 17 evang., 7 pravosl., 1 567 bez vyzn.

V celém městě Horním Benešov je evidováno 514 adres: 512 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 440 domů, z toho 399 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Horního Benešova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1930	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3023	3101	3256	3140	2754	2589	2286	2273	2162

V samotném Horním Benešově je evidováno 414 adres: 412 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 327 trvale obydlených.

Významní rodáci

Anton Karl Gebauer (1872–1942), cestovatel, národopisec a přírodovědec
Johann Franz Greipel (1720–1798), malíř
Jaroslav Černý (* 1979), fotbalista

Pamětihodnosti

Galerie

Kostel sv. Kateřiny
Hřbitovní kaple Panny Marie
Pošta
Masarykova ulice
Městský úřad

Partnerská města

Pszów, Polsko

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819.
↑ Whitmore, Brian. Hearing of roots, Czech village roots Kerry on. The Boston Globe. February 22, 2004. Dostupné online [cit. January 8, 2008].
↑ ^a ^b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17.
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Benešov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Horní Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky města
Informační centrum a městská knihovna Horní Benešov
Hornobenešovské listy
Smírčí kříž (fotografie)

[7] z toho: 79 Čechoslováků, 3283 Němců; 3343 řím. kat., 26 evang., 8 čsl., 15 izrael., 17 bez vyzn.

[8] z toho: 2 347 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 4 Němci, 8 Poláků; 568 řím. kat., 10 čsl. hus., 17 evang., 7 pravosl., 1 567 bez vyzn.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819.

[Kerry-GlobeRoots-5] Whitmore, Brian. Hearing of roots, Czech village roots Kerry on. The Boston Globe. February 22, 2004. Dostupné online [cit. January 8, 2008].

[Obyvatele-6] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17.
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077.

[9] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.

[10] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[p 1]

[p 2]

[7]

[8]

Navigation

Navigace

Tématické portály