Horní Bousov

Horní Bousov
Dům čp. 68
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Dolní Bousov
Okres	Mladá Boleslav
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°27′41″ s. š., 15°6′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	173 (2021)[1]
Katastrální území	Horní Bousov (6,34 km²)
Nadmořská výška	284 m n. m.
PSČ	294 04
Počet domů	65 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horní Bousov
Další údaje
Kód části obce	42480
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Bousov je vesnice, součást města Dolní Bousov v okrese Mladá Boleslav. Nachází se zhruba 2,5 kilometru severně od Dolního Bousova a 4,5 kilometru západně od Sobotky, při silnici I/16 ze Sobotky do Mladé Boleslavi.

Historie

Prvotní osídlení v oblasti Horního Bousova se rozkládalo víc na sever, kde posud lze nalézt střepy a dokonce i pazourky. Až počátkem středověku, snad aby se ochránili před nepříjemnými větry, postavili obyvatelé několik obydlí na dnešním místě. Roku 1323 je první zmínka v písemných materiálech a nemluví o pokojných zemědělcích, ale o loupeživém vladykovi Ctiboru z Búsovce, který se zúčastnil i dobývání hradu u Turnova. Název vsi vznikl z osobního jména Bohuš, zkráceně a lidově Bús. Analogicky lze mít za to, že ve 13. století Horní Bousov byl menší než Dolní a byl až do polovina 15. století nazýván zdrobněle Busovec. Patřil mezi 112 vsí, které měl ve vlastnictví hradišťský klášter. Před husitskými válkami nastává pomalý úpadek. Před jeho zničením a rozehnáním mnichů husity dne 30. dubna 1420 byl v klášteře vyšetřován Jan Hus. Po pádu kláštera největší počet vesnic uchvátil Jan Čapek ze Sán, který později smutně proslul v bitvě u Lipan. Zanedlouho však vládnou nad bousovskými poddanými kostečtí páni Zajícové z Hazmburka. Málokdo ví, že v této době pohusitské byli křižáci vzdáleni pouhých šest kilometrů od Bousova (spálili tvrz Kněžmost a Solec) a také, že vojsko krále Jiřího z Poděbrad obléhalo dvakrát hrad Kost. Po třicetileté válce patřila Kost a s ní Horní Bousov do Frýdlantského vévodství Albrechta z Valdštejna. Z 18. století pochází nejstarší zachovaná památka ve vsi, socha Jana Nepomuckého.

V roce 1932 byly v Horním Bousově evidovány tyto živnosti a obchody: obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, dva hostince, dva koláři, dva kováři, krejčí, výroba lihovin, lom, dva mlýny, obuvník, dva rolníci, dva řezníci, tři obchody se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, obchod se zvěřinou a drůbeží.^[3]

Hornobousovský pivovar

V roce 1599 byl dvůr Horní Bousov a pivovar prodán Oldřichu Felixovi z Lobkovic za 1 900 kop grošů českých. Pivovar býval tam, kde se nachází kravín Klas, a dochovaly se z něj bývalé pivovarské sklepy.

Pamětihodnosti

• Podstavec sochy svatého Isidora při silnici na Dobšín (kulturní památka)
• Socha svatého Jana Nepomuckého (kulturní památka)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Bousov na Wikimedia Commons
• Horní Bousov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedické heslo Bousov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích