Horní Branná
| Horní Branná | |
|---|---|
 Dominanta obce - kostel sv. Mikuláše | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jilemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Jilemnice (správní obvod) |
| Okres | Semily |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′30″ s. š., 15°34′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 873 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 459 m n. m. |
| PSČ | 512 36, 514 01 |
| Počet domů | 670 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Branná 1 512 36 Horní Branná ou@hbranna.cz |
| Starosta | Luboš Zimmermann |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Horní Branná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 577120 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Horní Branná (německy Brennei) se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1357,[4] ačkoli ves zde musela[zdroj?] existovat již dříve. Od roku 1387 byla v držení Valdštejnů. V dubnu 1606 zakoupil panství Václav Záruba mladší z Hustířan, kterému byl po porážce českého stavovské povstání majetek zkonfiskován a poté prodán Albrechtovi z Valdštejna.
V červnu 1650 bylo obyvatelům Horní Branné doručeno „Přísné nařízení Nejvýtečnější Vznešenosti přijmout víru katolickou“, ale tomuto dekretu kardinála Harracha se obyvatelé odmítli podřídit. Branská vzpoura (1651) proti rekatolizaci byla tvrdě potlačena a z panství dle zprávy „Králové-hradecké reformační komise“ uprchlo 1087 poddaných. Tito uprchlíci rozšířili řady exulantů v sousedním Slezsku.[5]
Pamětihodnosti
- Zámek Horní Branná
- Myslivna za zámkem
- Kostel svatého Mikuláše s kaplí Nejsvětější Trojice
- Špitál s bývalou kaplí svatého Aloise
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pamětní deska spisovatele Josefa Šíra
- Střížkův plátenický dům
- Hrobka rodu Harrachů (kaple svatého Kříže)
- Mandlovna
Části obce
- Horní Branná
- Valteřice
Osady: Bohdaneč, Dolení Konec, V Dolách, Výsplachy, Hradsko, Končiny, Pod Hradem, Pilousek.
Osobnosti
Významní rodáci
- Jan Vejrych – architekt
- František Kaván – hudební skladatel
- Jan Slavomír Tomíček – spisovatel, novinář a historik
- Josef Šír – učitel a spisovatel
- Zdeněk Pochop – kritik, prozaik a redaktor
- Antonín Petrák - řecko-římský zápasník
- Dalibor Matouš - malíř a grafik
Osobnosti
- Bohumil František Hakl
- Jiří Havel
- Mirovít Josef Král
- Ferdinand Reich
- Václav Jón
- Zdeněk Hák
- Arnošt Novák
- Hynek Gross
- Bohdan Řehák
- František Antonín Střížek
- Ferdinand Bonaventura z Harrachů
- Josef Semela
- Karel Nosál
- Ludvík Šmíd
- Ilja Matouš
- Miroslav Šimůnek
- Vojtěch Lantzl
- Jan Šípař Zásmucký ze Zásmuk
- Václav Weyrych z Gemsenfelsu
- Václav Kynčl
- Františka Konvalinková
- Rudolf Mejsnar
Doprava
Doprava v Horní Branné je silniční a železniční. Silniční síť zde má několik křižovatek, například křížení silnice I/14, probíhající na severním okraji obce, se silnicí III/2954 na Jilemnici a Vrchlabí a silnicí III/0148 do centra Valteřic. V Horní Branné se rovněž kříží silnice III/2936 do Jilemnice a silnice III/2954. Železniční zastávka Horní Branná, která leží na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, se nachází na území sousední obce Dolní Branná.
Seznam silnic
- III/0148
- III/2936
- III/2954
- III/2955
Seznam autobusových zastávek
- Horní Branná
- Horní Branná pošta
- Horní Branná Valteřice
- Horní Branná Valteřice U mostu
Geografie
Obec se nachází v Krkonošském podhůří, v Podkrkonošské pahorkatině. Na severu obce se nachází Lánovská vrchovina; nejvyšší vrchol v obci je Pilousek (707 m) v části Valteřice.
Seznam kopců v obci
- Pilousek (707 m)
- Skalka (687 m)
- Malý Kozinec (571 m)
- Kozinec (562 m)
- Zuzánek (617 m)
- Na Vrších (Krkonošské podhůří) (534 m)
- Principálek (523 m)
- Veselý vrch (Krkonošské podhůří) (497 m)
- Horka (511 m)
- Při trhovci (506 m)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Horní Branná na geoportálu NPÚ
- ↑ VEJNAR, Emanuel. Branská vzpoura 1651. S. 16–17. Informační věstník č. 59 (1/2025) [online]. Zapsaný spolek Exulant, 2025 [cit. 2025-03-28]. S. 16–17. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Branná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Branná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Horní Branná
- Horní Branná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Zápasník Antonín Petrák
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Josef Šír (7. 1. 1859, Horní Branná – 8. 5. 1920, Příchovice) byl významný český regionální buditel, který působil jako učitel (příp. jako řídící učitel) na školách v Krkonoších a Podkrkonoší.