Horní Brusnice
Horní Brusnice | |
---|---|
Kostel sv. Mikuláše | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Dvůr Králové nad Labem |
Obec s rozšířenou působností | Dvůr Králové nad Labem (správní obvod) |
Okres | Trutnov |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′23″ s. š., 15°40′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 438 (2023)[1] |
Rozloha | 14,09 km²[2] |
Katastrální území | Horní Brusnice |
Nadmořská výška | 453 m n. m. |
PSČ | 544 74 |
Počet domů | 214 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Horní Brusnice 284 544 74 Horní Brusnice ou.h.brusnice@raz-dva.cz |
Starosta | Jiří Vojtíšek |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horní Brusnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 579238 |
Kód části obce | 42595 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní Brusnice (německy Ober Prausnitz) je obec, která se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije zde 438[1] obyvatel. Je zde evidováno 235 adres.[4]
Geografie
Horní Brusnice se rozkládá západně od přehrady Les Království v Podkrkonoší podél Brusnického potoka. Obec tvoří, od severozápadní hranice až k Dolní Brusnici jihovýchodně, 6 km dlouhý pás. Jižně se nachází Zvičina (672 m) a Vyšehrad (585 m).[5] Východní částí obce vede dráha Pardubice – Liberec, nejbližší železniční stanicí je Mostek. Severně pramení Bystřice. Sousední obce jsou Borovnička, Mostek na severu, Dolní Brusnice na jihovýchodě, Zvičina a Bezník na jihu, Kal na jihozápadě, Vidonice na západě a Borovnice na severozápadě.
Historie
První písemná zmínka, o obci Brussnicz, patřící miletínskému Řádu německých rytířů, pochází z roku 1358. Farní kostel zde prokazatelně stál již roku 1384. V roce 1396 se obec označuje jako Brusnycz. Mezi další majitele patřil od roku 1522 Jan Trčka z Lipé, který roku 1540 panství prodal Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Roku 1560 získal miletínské panství Jiří z Valdštejna. Za pánů z Valdštejna byla Brusnycze odtržena od Miletína a začleněna do hostinného panství. Roku 1582 byl vysvěcen nový kostel. Roku 1594 je místo nazýváno Brusniczy Czieskau. V této době bylo obyvatelstvo ještě převážně českojazyčné. Po třicetileté válce byla farnost zrušena a kostel byl začleněn do děkanství v Hostinné. Dalšími názvy byla Brausnice (1654) a Böhmisch Prausnicz (1790). Přídomek „Böhmisch“ (Česká), sloužil především k odlišení od obce Deutsch Prausnitz (německé Brusnice), nyní Hajnice. V roce 1752 byla v České Brusnici opět zřízena fara. V této době se také tvoří dvě samostatné obce, Horní a Dolní Brusnice, které však z topografického hlediska, jako Böhmisch Prausnitz / Česka Pruznice, tvoří jeden celek. Součástí Horní Brusnice jsou Zvičinské chalupy a Vyšehrad. Začátkem 19. století se rychle do téměř do všech domácností dostává tkalcovské řemeslo. V roce 1834 sestává Ober-Prausnitz / Pruznice hořenj z 236 domů, mezi nimi i škola a větrný mlýn, a má 1500 obyvatel. Obec byla farností pro Mostek (Mastig), Mostecké Lázně (Mastiger Bad), Souvrať (Anseith), Dvoráčky (Burghöfel), Borovničku (Klein Borowitz) a Kaiserlichen Waldhäuser.
Až do poloviny 19. století zůstává Horní-Brusnice (Ober-Prausnitz) pokorně ve vlastnictví Hostinného. Po zrušení poddanství tvořila od roku 1850 Ober Prausnitz / Horní Brusnice obec ve správním obvodě Hostinné (Arnau), respektive v okrese Vrchlabí (Hohenelbe). V roce 1858 započala výstavba železnice z Pardubic do Liberce (Reichenberg), která proťala jak Horní tak i Dolní Brusnici, aniž by zde vznikla železniční stanice. V roce 1920 tvoří převážně německy hovořící vesnice jazykové pomezí, z 1310 obyvatel je pouze 117 Čechů. V roce 1930 zde žije 1225 lidí, v roce 1939 je to 1146. V důsledku Mnichovské dohody se Horní Brusnice roku 1938 ocitá v Německé říši a do roku 1945 náleží k vrchlabskému okresu. Po Druhé světové válce se obec, s převážně německým obyvatelstvem navrací Československu. Po odsunu Němců v roce 1946 počet obyvatel prudce klesá. Od 1. ledna 1949 je Horní Brusnice součástí okresu Dvůr Králové nad Labem. Po jeho zrušení roku 1961 náleží k okresu Trutnov. V roce 1979 dochází k připojení k Mostku a od roku 1990 je opět samostatnou obcí.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Mikuláše
- Socha svatého Josefa s Ježíškem
- Venkovské usedlosti čp. 94, 114, 150, 169, 206, 248
- Venkovské domy čp. 90, 134
- Do správního území obce zasahuje část přírodní památky Kalské údolí.
Osobnosti
- Franz Xaver Kuhn (1888–1932), katolický kněz, etnograf, vlastivědný badatel
Kostelní cesta
13. 10. 2018 byla v Horní Brusnici slavnostně otevřena nová turistická trasa Kostelní cesta. Trasa vede od kostela sv. Mikuláše kolem obnovené kapličky a končí u kostela sv. Jana Nepomuckého na Zvičině. Realizace turistické trasy a obnova kapličky byla financována formou veřejné sbírky. Realizace souběžné Lesní naučné stezky byla financována z programu rozvoje venkova za podpory MAS Královédvorsko.[6]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Veřejná sbírka - kostelní cesta. www.hornibrusnice.cz [online]. [cit. 2018-11-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Brusnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Brusnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Horní Brusnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pavel Dušek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: