Horní Heřmanice (okres Třebíč)

Horní Heřmanice
Centrum obce s kaplí Panny Marie
Centrum obce s kaplí Panny Marie
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°19′46″ s. š., 15°55′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel140 (2024)[1]
Rozloha4,94 km²[2]
Katastrální územíHorní Heřmanice
Nadmořská výška531 m n. m.
PSČ675 05
Počet domů56 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Heřmanice 18
675 05 Rudíkov
horni.hermanice@seznam.cz
StarostaJaroslav Mejzlík
Oficiální web: www.obec-horni-hermanice.cz
Horní Heřmanice
Další údaje
Kód obce590631
Kód části obce42935
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Heřmanice (německy Ober Herschmanitz nebo Ober Hermanitz, latinsky Superius Herzmanicze[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží severně od města Třebíče, asi 5 km jihozápadně od Velkého Meziříčí. Žije zde 140[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Horní Radslavice, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a Nový Telečkov.

Geografie

Horními Heřmanicemi prochází několik silnic, na sever ze zastavěného území obce vede silnice do Uhřínova, na jih vedou silnice do Bochovic a k Vlčatínu a Novému Telečkovu. Přes jižní část území obce vede ze západu na východ silnice mezi Batouchovicemi a Vlčatínem. Přes severní část území obce vede ze západu na sever modrá turistická stezka.

Část území obce kolem zastavěného území obce je zemědělsky využívaná, části území obce u hranic jsou kopcovité a zalesněné, ale i zbylá část území obce je poměrně kopcovitá a místy zalesněná.

Těsně za východní hranicí území obce pramení ve Vostálově rybníku Heřmanický potok, který následně teče severně územím přes východní okraj území obce, kde protéká přes nepojmenovaný rybník. U zastavěného území obce se do něj vlévá i nepojmenovaný potok, na kterém se na severním okraji vesnice nachází rybník Olšina. Severně od zastavěného území obce tvoří Heřmanický potok východní hranici území obce a těsně za hranicí se vlévá do Svatoslavského potoka. Svatoslavský potok pramení západně od Bochovic, následně se do něj vlévá Bochovický potok a společně pak tvoří západní a severní hranici území obce, po hranicích teče v hlubokém údolí. Severně od hranic území obce se posléze Svatoslavský potok vlévá do Balinky.

Území obce leží poměrně vysoko a je kopcovité, nejnižší část území je v hlubokém údolí Svatoslavského potoka na severním okraji území obce, to dosahuje 475 metrů nad mořem, nejvyšší část obce je na jihu, kde dosahuje 600 metrů nad mořem. Severně od zastavěného území obce se nachází vrchol Strážnice (565 m), západně od zastavěného území obce se nachází dva nepojmenované vrcholy s kótou 560 m. U jihovýchodní hranice území obce se nachází vrchol Na Hlavinách (606 m).

Zastavěné území obce se nachází u východního okraje území obce v jeho střední části, severně od zastavěného území obce u rybníka Olšina se nachází penzion. Těsně za západní hranicí území obce se nachází Radslavický mlýn a Kotkův mlejnek.

Jižní část území spadá do přírodního parku Třebíčsko.[5]

Historie

Obec se poprvé připomíná v roce 1447, kdy byla zmíněna v zemských deskách, jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice Janovi staršímu z Lomnice. Roku 1563 byly Heřmanice postoupeny Zikmundovi Heldtovi z Kementu, který byl majitelem meziřícského panství. V roce 1649 byl majitelem dvora v Heřmanicích Matouš Dvořák a byl osvobozen od robot a plateb, osvobodil jej Rudolf hrabě z Kounic.[6] Od roku 1563 pak až do reforem kolem roku 1848 spadaly Heřmanice pod meziříčské panství, mezi lety 1563 a 1592 patřily Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugartským a dalším rodům.[7] V roce 1810 skoro celá osada vyhořela, osadníci si poté vystavěli čtrnáct nových domů ve dvou řadách.[8] V roce 1815 pak byla ve vsi založena škola, do té doby byla přiškolena do Rudíkova.[6] Mezi lety 1850 a 1924 spadal pod Horní Heřmanice Nový Telečkov.[4] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD.[9]

Roku 1890 měla obec 43 domů a 264 obyvatel. V roce 1930 ve vesnici žilo 229 obyvatel a v roce 1950 už jen 177 obyvatel ve 44 domech.

Pokud jde o farnost, patřily Horní Heřmanice do farnosti Rudíkov a od první republiky patří do Uhřínova. Také školou patřily Heřmanice do Rudíkova. Do této školy chodily také děti z Nového Telečkova, Batouchovic a Bochovic. Roku 1890 začal učitel Antonín Střecha psát školní kroniku. Škola byla zrušena v 60. letech 20. století.[8]

Do roku 1849 patřily Horní Heřmanice do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Horní Heřmanice pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel240252264256273262229177180158169163133133141
Počet domů424243434744444443434745465156

Obecní správa

Mezi lety 1850 a 1924 k obci patřil Nový Telečkov.[13]

Politika

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Horní Heřmanice
2006[14]2010[15]2013[16]2017[17]2021[18]
1.ČSSD (56,81 %)ČSSD (39,18 %)ČSSD (30,86 %)ANO (35,06 %)ANO (47,05 %)
2.KDU-ČSL (15,9 %)ODS (14,86 %)KSČM (19,75 %)ČSSD (12,98 %)SPOLU (15,29 %)
3.ODS (11,36 %)KSČM (13,51 %)KDU-ČSL (12,34 %)SPD (10,38 %)Piráti+STAN (11,76 %)
účast77,88 % (88 z 113)66,07 % (74 z 112)74,55 % (82 z 110)73,33 % (77 z 105)79,63 % (86 z 108)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Horní Heřmanice
1.2.3.účast
2000[19]SNK (28,2 %)4KOALICE (28,2 %)KSČM (15,38 %)35,39 % (40 z 113)
2004[20]KDU-ČSL (40 %)ODS (25,71 %)ČSSD (8,57 %)30,17 % (35 z 116)
2008[21]ČSSD (52,72 %)ODS (25,45 %)DOHODA pro Vysočinu (7,27 %)50,91 % (56 z 110)
2012[22]ČSSD (36,95 %)KSČM (28,26 %)Pro Vysočinu (15,21 %)43,64 % (48 z 110)
2016[23]ČSSD (36,73 %)KSČM (14,28 %)ANO 2011 (12,24 %)44,95 % (49 z 109)
2020[24]ANO (21,27 %)KDU-ČSL (14,89 %)Piráti (12,76 %)44,04 % (48 z 109)
2024[25]ANO (50,9 %)ODS+TOP 09+STO (20 %)SOCDEM (10,9 %)51,89 % (55 z 106)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (11 hlasů). Volební účast byla 76,36 %, tj. 84 ze 110 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (23 hlasů). Volební účast byla 72,22 %, tj. 78 ze 108 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 75,24 %, tj. 79 ze 105 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (29 hlasů). Volební účast byla 82,69 %, tj. 86 ze 104 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (49 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 84,91 %, tj. 90 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (34 hlasů). Volební účast byla 84,91 %, tj. 90 ze 106 oprávněných voličů.[28]

Zajímavosti a pamětihodnosti

  • Kaplička s křížkem na návsi, stojí mezi lípami
  • Památný kámen s reliéfem řeckého kříže

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 414 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 316. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 8. 4. 2023
  6. ↑ a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres. V nakl. GARN 1. vyd. vyd. Brno: GARN 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-71-4, ISBN 80-86347-71-0. OCLC 761168402 S. 186–188. 
  7. ↑ KLÍMOVÁ, Radka. Heraldické památky bývalého velkomeziříčského panství. Brno, 2010 [cit. 2020-04-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  8. ↑ a b Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost.. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia 413 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904275-2-5, ISBN 80-904275-2-9. OCLC 879563331 
  9. ↑ ZÁSTĚROVÁ, Olga. Kolektivizace zemědělství na Velkomeziříčsku v letech 1949-1960. Brno, 2013 [cit. 2020-04-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Denisa Nečasová. Dostupné online.
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 83. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 386. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center with chapel of Saint Mary in Horní Heřmanice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Centrum obce s kaplí Panny Marie v Horních Heřmanicích, okr. Třebíč.
Horní Heřmanice TR CoA.jpg
znak, Horní Heřmanice, okres Třebíč