Horní Krč

Horní Krč
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 křížek v bývalé Horní Krči
Lokalita
Městská část	Praha 4
Obvod	Praha 4
Obec	Praha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′34″ s. š., 14°27′12″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Krč
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horní Krč
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Krč (německy Ober-Krtsch) je bývalá ves a katastrální území Prahy; po roce 1948 byla sloučena s Dolní Krčí do k.ú. Krč. Její území se rozkládalo v severní, východní a jižní části Krče, domy převážně podél ulice Hornokrčská. V jižní části území Horní Krče se nachází bývalá ves Jalové Dvory.

První zmínky o Krči pocházejí z počátku 13. století a původně se mělo jednat pouze o jednu ves.^[1] Při husitských válkách kolem roku 1420 se obou Krčí zmocnili pražané. Horní tvrz měl v té době v majetku kupec Antonín z Munheimu, který dodával Zikmundovu vojsku síru a sanytr. V květnu 1434 vypálili Táborité a Sirotci ves a celé její okolí, aby Pražany vylákali k boji. Ti byli v přesile a husité odtáhli k Lipanům. Počátkem 17. století patřil mezi majitele Horní Krče Leander Rüppel z Ruppachu, měšťan popravený roku 1621 na Staroměstském náměstí, který statek koupil za 1000 kop míšeňských. Plat z „krčské tvrzi pusté, dvoru a mlýna“ šel špitálu u svatého Bartoloměje.

Počátkem 20. století držela velkostatek rodina Tomášů. Roku 1900 měla Horní Krč 823 obyvatel a Jalové Dvory 152 obyvatel; obě vsi patřily do okresu Královské Vinohrady. Po připojení k Praze roku 1922 se stala částí Prahy XIV, roku 1949 připadla část k.ú. Krč v místech bývalé Horní Krče k Praze 14.

Na území Horní Krče bylo v době před jejím sloučením s Dolní Krčí do k.ú Krč postaveno několik zajímavých staveb.

• Horní Krč (tvrz) - lokace není známa
• Pivovar Pragovar - při křižovatce ulic Vídeňská a V Podzámčí, původní hospodářský dvůr čp. 1 a 2^[2][3]
• Krčský mlýn - čp. 22, v ohybu Kunratického potoka mezi dvěma jeho rameny při rybníku, jihozápadně od hornokrčského dvora - zanikl po roce 1909^[4]
• zájezdní hostinec U Labutě - u rybníka na Vídeňské silnici
• Hájovna - původní čp 61
• Masarykovy domovy (1926-1928) - ulice Vídeňská, nyní Thomayerova nemocnice
• Kaple svatého Václava (1928) - v Masarykových domovech, funkcionalistická stavba

• rybník Labuť
• Lípa malolistá - památný strom na Vídeňské ulici
• Jilm vaz - památný strom u rybníka Labuť

S Horní Krčí jsou spojeny tyto osobnosti

• Bohumil Hošek (1910–1938) – dozorce finanční stráže a člen Stráže obrany státu (SOS)^[5]

• BARTOŠ, Jiří et al. Praha 4. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2001. 242 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-86073-69-6. Kapitola: Krč. S. 74 - 96.
• Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 429-430. Dostupné online.
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Krč Horní a Dolní, s. 624–626. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 304-305. Dostupné online.
• VLČEK, Pavel (red.), Umělecké památky Prahy A/L. Praha: Academia 2012. Str. 765-780.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Krč na Wikimedia Commons
• Horní Krč na webu ČÚZK, Archivní mapy
• Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapové listy č. 22, 29 (ID 22521, 22527). Vydáno září 1912 - duben 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online.
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), mapové listy č. 57, 58, 67. Městská knihovna v Praze.
• Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha