Horní Krč (tvrz)

Tvrz v Horní Krči
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbapřed 1328
Zánikpo 1584
Poloha
AdresaPraha 4 - Krč, ČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz v Horní Krči je zaniklé panské sídlo v Praze 4-Krči. Jeho lokace není známá.

Historie

Koncem 13. století byla Horní Krč církevním majetkem. Tvrz je zde zmiňována roku 1328 v souvislosti s pražskými probošty.

Koncem 14. století získal zdejší tvrz s poplužním dvorem a poddanskými usedlostmi staroměstský kupec Antonín z Munheimu. Tento kupec dodával síru a sanytr císaři Zikmundovi a pro tuto podporu mu byly při husitských bouřích krčské statky zabaveny Pražany. Hornokrčský dvůr s tvrzí získal Jan Bradatý.

Roku 1434 získal dvůr Jan Rakovnický, ale ještě téhož roku byla celá ves vypálena. Dvůr s tvrzí byl patrně znovu postaven, protože je zmíněn ve sporu o dědictví vedeném roku 1454 Prokopem Munheimem, synem dřívějšího majitele tvrze. Prokop Munheim spor vyhrál, ale protože byl bezdětný, připadl po jeho smrti majetek jako odúmrť králi.

Král Ladislav postoupil roku 1457 horní i dolní tvrz bratrům Mikuláši a Erazimovi z Pusté Dobré. Ti je později přenechali Tandorfům. Jetřich a Volf Tandorfové prodali roku 1499 krčskou tvrz s poplužním dvorem, krčmou, lukami a další Novému Městu pražskému. Novoměští pak roku 1502 prodali tvrz s příkopem, třemi lány pozemků a třemi loukami Bartošovi z Chřenice. Týž majetek pak prodali Bartošovi dědicové roku 1505 Matěji Tatkovi.

Novému Městu stále zůstávala část pozemků, které patřily špitálu svatého Bartoloměje a které špitál pronajímal. Protože se Nové Město zúčastnilo protihabsburského povstání, byla mu roku 1547 Horní Krč zabavena, ale ještě téhož roku Ferdinand I. novoměstským zádušní platy, důchody a statky vrátil s tím, že si nad nimi ponechal vrchnostenské právo. Roku 1584 Rudolf II. toto vrchostenské právo novoměstským prodal za 2000 zlatých rýnských. V privilegiu byla uvedena informace o pusté tvrzi a pustém dvoře s mlýnem v majetku bartolomějského špitálu.

Z pozdější doby se zprávy o tvrzi nedochovaly, dvůr byl naposledy zmíněn roku 1811 v kupní smlouvě mezi špitálem a novým majitelem rytířem Karlem Půlpánem z Feldštejna.

Lokace

Lokace hornokrčské tvrze není známá. Údajně měla stát východně od tvrze v Dolní Krči proti proudu Kunratického potoka.[1]

Odkazy

Reference

  1. Stará Krč. Historie městské části Praha-Krč. Anton Sečkár, 28.2.2010. [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.

Literatura

  • HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 31-32.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 304. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“