Horní Lužice
Horní Lužice Oberlausitz (de) Hornja Łužica (hsb) Lusatia superior (la)
| |||||||
geografie
| |||||||
obyvatelstvo | |||||||
národnostní složení: | |||||||
státní útvar | |||||||
dědičná monarchie | |||||||
vznik: | 1076 – získal lénem část území pozdější Horní Lužice a část Dolní Lužice (Východní Marku) český kníže a posléze král Vratislav II. | ||||||
zánik: | |||||||
státní útvary a území | |||||||
|
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko. Většina německé části je od roku 1990 součástí spolkové země Svobodný stát Sasko, malá část je součástí spolkové země Braniborsko. Téměř celá polská část (území na západ od řeky Kwisy) je součástí Dolnoslezského vojvodství, malá část náleží též k vojvodství Lubušskému. Česká část se rozkládá v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Děčín (v rámci povodí Lužické Nisy, resp. Odry).
Centrem Horní Lužice je město Budyšín, největším městem je však Görlitz (Zhořelec), přičemž dnes je polská část Zhořelce samostatným městem pod názvem Zgorzelec. Tato dvě města spolu s městy Kamenec, Žitava, Löbau a Lubáň vytvářela až do roku 1815 tzv. Šestiměstí. Do 15. století byla oblast známá jako Milsko, protože ji obýval slovanský kmen Milčanů. Dolní Lužice se nazývala Lužice, protože ji obýval kmen Lužičanů. Později bylo jméno Lužice přejato pro obě části a dochází k rozlišování na Horní a Dolní Lužici.
Horní Lužice sousedí na západě s vlastním Saskem, na jihu s Čechami, na východě se Slezskem, na severu s Dolní Lužicí.
V německé části Horní Lužice žije přibližně 640 000 obyvatel. Většinu tvoří Němci, asi 20 000 obyvatel jsou Lužičtí Srbové, kteří hovoří hornolužickou srbštinou. Polskou část Horní Lužice obývají od roku 1945 Poláci, kteří odsud vyhnali Němce i Lužické Srby.
Součást Koruny české
Od roku 1329 do roku 1635, kdy byla saskému kurfiřtovi dána do dědičné zástavy (jako tzv. česká léna), byla Horní Lužice součástí Zemí Koruny české. Od tohoto roku byla jejich součásti již pouze formální (de iure), fakticky přešly pod Saské kurfiřtství.
Územní rozsah
Galerie
Umělecká podoba hornolužického znaku od H. G. Ströhla
Mapa historické Horní Lužice
Mapa Horní Lužice z roku 1635
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Lužice na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Horní Lužice ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Historische Karte der Oberlausitz
Autor: Sir Iain, Licence: CC BY-SA 4.0
Locator map of Upper Lusatia within the Holy Roman Empire (1618)
Historical coat of arms of Upper Lusatia. It is similar to the coat of arms of the city of Bautzen. The original city coat of arms was later also used for all of Upper Lusatia.
Autor: Julian Nyča, Licence: CC BY-SA 3.0
Měšćanska tafla Budyšina po nowym mustrje
Mapa Horní Lužice z roku 1645 podle předlohy Bartholomea Sculteta
Vlajka Horní Lužice (vytvořeno pomocí File:Coa Germany Town Upper Lusatia.svg)