Horní Pelhřimov

Horní Pelhřimov
Pomník obětem 1. světové války u zaniklého kostela Svaté Anny
Lokalita
Charakter	zaniklá obec
Obec	Cheb
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′3″ s. š., 12°19′14″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Dolní Pelhřimov (6,96 km²)
Nadmořská výška	560 m n. m.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horní Pelhřimov
Další údaje
Zaniklé obce.cz	2579
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Pelhřimov (německy Oberpilmersreuth, rovněž Ober Pilmersreuth) byla obec v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Zanikl po druhé světové válce, kdy se ves ocitla v zakázaném hraničním pásmu. V roce 1960 byla obec úředně zrušena.^[1]

Horní Pelhřimov ležel v katastrálním území Dolní Pelhřimov o rozloze 6,96 km².^[2]

Zaniklá obec se nacházela přibližně 3,5 km jihozápadně od centra Chebu, asi 1,5 km od státní hranice se spolkovou zemí Bavorsko. Rozprostírala se na jihovýchodním svahu Zelené hory (637 m). Z geomorfologického hlediska leží území zaniklé obce v podcelku Ašská vrchovina, geomorfologického celku Smrčin.^[3]

Horní Pelhřimov byl založen zřejmě na počátku 12. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1125. Na počátku 15. století zde vznikla tvrz, panské sídlo.^[1][4]

V roce 1424 jsou zde uváděny dva větší a šest menších dvorců. Kolem rozlehlé návsi se rozkládaly usedlosti a na jihovýchodě vsi uzavíral zástavbu poplužní dvůr s jednopatrovou zámeckou budovou. Tato budova byla až do roku 1945 známá jako U železného rytíře a byla vyhlášenou výletní restaurací. Na místě bývalého zámku a přilehlých usedlostí se rozkládají pole.^[4][1]

Samostatnou obcí se stal Horní Pelhřimov v roce 1850, s připojenými osadami Dolní Pelhřimov a Horní Hraničná.^[1] V roce 1869 byl však již Horní Pelhřimov pod názvem Horní Pilmersreuth osadou obce Pilmersreuth (Pelhřimov, dříve Dolní Pelhřimov).^[5]

Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva a nepříliš úspěšným pokusům o nové osídlení. Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu, což rozhodlo o jejím zániku. Fara u kostela svaté Anny a škola se staly sídlem roty pohraničníků, Bismarckova rozhledna na Zelené hoře posloužila pohraničníkům jako pozorovatelna. Z pozemků bývalých statků vzniklo vojenské cvičiště. V roce 1960 byl Horní Pelhřimov oficiálně zrušen. V průběhu 60. let 20. století byly postupně zbořeny všechny stavby, včetně poutního kostela Svaté Anny. V oficiální statistice z roku 1970 zbylo z kdysi samostatné obce pouze směrovací číslo, zchátralá vyhlídková věž na Zelené Hoře, z poutního kostela Svaté Anny hromada sutin a v obci jedna polorozpadlá stodola.^[1]

Na území zaniklého Horního Pelhřimova se po sametové revoluci začala rozrůstat vesnice Pelhřimov, místní část města Chebu.^[6]

MIKŠÍČEK, Petr et al. Zmizelé Sudety – Das verschwundene Sudetenland. 6. vyd. Praha: Antikomplex a kolektiv autorů, 2015. 727 s. ISBN 978-80-9061981-4. Kapitola Horní Pelhřimov, s. 264. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Pelhřimov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Dolní Pelhřimov na webu ČÚZK
• Zaniklé obce a objekty – Horní Pelhřimov