Horní Ves (Chomutov)

Horní Ves
Kostel svaté Barbory v Horní Vsi
Kostel svaté Barbory v Horní Vsi
Lokalita
Charakterčást města
ObecChomutov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°27′58″ s. š., 13°24′2″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíChomutov II
Horní Ves
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Ves (německy Oberdorf) je bývalá vesnice, která stávala na severozápadním okraji Chomutova. Počet obyvatel původně malé vesnice se v devatenáctém století rozrostl na sedm tisíc a vesnice se urbanisticky proměnila na sídlo městského typu.[1] Postupným rozšiřováním splynulo se zástavbou Chomutova, a proto byla obě sídla v roce 1928 administrativně sloučena.[2]

Poloha

Původní vesnice stávala na levém břehu Chomutovky přibližně v prostoru Bezručovy ulice. V severozápadní části návsi stával panský dvůr, na jehož místě byl postaven výškový dům Merkur. Architektonickou dominantou se stal kostel svaté Barbory u silnice do Křimova.[3] Vesnice se postupně rozrůstala a hlavními osami rozvoje se staly budoucí Kadaňská a Blatenská ulice.[1]

Název

Název vesnice se v historických pramenech vyskytuje ve například tvarech Oberdorff (1468),[4] Oberdorf (1497), Oberndorff (1571) nebo Horní ves a Oberdorf (1854).[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila řádu německých rytířů z chomutovské komendy.[6]

V polovině devatenáctého století zde hraběnka Gabriela Buquoyová nechala otevřít hnědouhelný hlubinný důl Milosrdenství (někdy též Gabriela). Zaměstnával dvacet až třicet horníků, kteří v hloubce okolo dvaceti metrů těžili až šest metrů mocnou uhelnou sloj. Roční produkce uhlí se pohybovala od pěti do deseti tisíc tun. V roce 1872 podnik získal Uhelný průmyslový spolek, ale jeho plány na intenzivní těžbu se nezdařily. Požár poškodil starou šachtu, a přestože byly brzy otevřeny nové těžné jámy vybavené parními stroji, nedokázal se podnik vyrovnat s poklesem poptávky koncem sedmdesátých let devatenáctého století a důl byl uzavřen. Jeho celková produkce se odhaduje na 100 až 120 tisíc tun uhlí.[7]

První úvahy o sloučení Horní Vsi s Chomutovem se objevily v roce 1923. Jednání probíhala dalších pět let až do 6. března 1928, kdy ministerstvo vnitra spojení obcí odsouhlasilo. Součástí Chomutova se Horní Ves se svými osmi tisíci obyvatel stala dne 1. srpna 1928.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 887 obyvatel (z toho 3 415 mužů), z nichž bylo 640 Čechoslováků, 6 141 Němců, osm Židů, dva příslušníci jiné národnosti a 96 cizinců. Většina obyvatel se hlásili k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 126 evangelíků, 34 členů církve československé, dvanáct židů, dva příslušníci nezjišťovaných církví a 230 lidí bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé7611 5962 2303 9175 7406 8879 582..18 39417 18515 44413 76112 858
Domy83108132227335472892..1 5611 5931 6811 5951709

Reference

  1. ↑ a b RAK, Petr; PACHNER, Jaroslav. Chomutovská uličnice. Ústí nad Labem: Albis international, 2005. ISBN 80-86971-02-3. S. 52–53. Dále jen Rak 2005. 
  2. ↑ Rak 2005, s. 54
  3. ↑ Rak 2005, s. 51
  4. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Horní Ves, s. 293. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Horní Ves, s. 506. 
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 73. Dále jen Binterová 1997. 
  7. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 125. 
  8. ↑ RAK, Petr. Chomutovský starosta dr. Ernst Storch. Památky, příroda, život. 1996, roč. 28, čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chomutov, kostel sv. Barbory.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: