Horní brána (Prachatice)

Horní brána
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
Poloha
Adresa	Prachatice, Česko Česko
Souřadnice	49°0′49″ s. š., 13°59′58,25″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní brána (také Pasovská brána, německy Passauer Tor) je zaniklá městská brána v Prachaticích, městě v jihozápadních Čechách. Vznikla ve druhé polovině 14. století spolu s městským opevněním jakožto jedna ze dvou městských bran, tj. hlavních vstupů do města. V 19. století potom došlo k její demolici, její poslední zbytky byly odstraněny v roce 1860.

Město Prachatice od 14. století chránily zbudované městské hradby. V opevnění byly zbudovány dva opevněné vstupy, Dolní (také Písecká) a Horní (později také Pasovská). Skládala z průjezdové věže a předbraní.^[1]Svými dispozicemi byla značně podobná Dolní bráně a pravděpodobně vznikly přibližně ve stejné době, tedy v 2. polovině 14. století.^[1] Horní brána je přímo připomenuta v pramenech v roce 1376. Procházela jimi obchodní trasa tzv. Zlaté stezky dopravující sůl z Rakous do Čech, procházející od Horní brány přes Solnou ulici na hlavní náměstí, a odtud přes Kostelní náměstí až k Dolní bráně. Obě brány také utrpěly poškození spolu s dalšími částmi opevnění při husitském obléhání a dobytí Prachatic roku 1420 a musely být následně opraveny. Horní brána zřejmě měla padací most i směrem k městu, což mohlo souviset s existencí tzv. Rožmberského hrádku zbudovaného v polovině 15. století.^[1][2]

Roku 1524 byla jako nadstavba nad branou vybudována renesanční tzv. Záblatská či také Červená bašta, kterou zdobil okrasný štít s platikou kohouta.^[3] Penězi na ni nuceně přispěli byvatelé nedalekého Záblatí poté, co prohráli soudní spor s Prachatickými ohledně jejich pokusu přesunout trasu Zlaté stezky do údolí řeky Blanice. Podoba brány zachytil Jan Willenberg na své vedutě Prachatic z roku 1602. Během dvojího obléhání města za třicetileté války byla Horní brána zazděna,^[4] aby mohlo být město lépě hájeno, stavba pak prodělala vážné válečné poškození a její novější část musela být stržena. Opětovně se otevřela roku 1640. V době baroka (18. století) byly před bránou postaveny dvě kaple. Kaple sv. Jana Nepomuckého a větší kaple zasvěcená svatému Antonínu Paduánskému. Oba světci jsou považováni za patrony cestovatelů, koní a oslů.

Již v 18. století již opevnění města pozbylo svůj strategický význam. Stavba brány průběžně chátrala, čístěčně byla rozebírána místními obyvateli na stavební materiál a částečně včleněna do městské zástavby. Její poslední zbytky byly roku 1858 zakresleny a na základě rozhodnutí rady města potom roku 1860 zbořeny.^[4][5] Tzv. Pevnostní rybník naproti areálu brány byl do roku 1881 srovnán se zemí a přeměněn okrášlovacím spolkem na městský park podle kurunní princezny Štěpánky Belgické Stephaniespark. Toto prostranství se mj. stalo prvním parkem zřízeným ve městě.^[6] Chránil jej také železný plot, odstraněný ve 40. a 50. letech 20. století.

Při výstavbě plynovodu v Solní ulici byl v roce 1993 prostor brány archeologicky prozkoumán, mj. došlo k odkrytí části základů a vrcholně středověké kamenné konstrukce. Ulice Solní byla v roce 2004 stavebně upravena.

Dolní neboli Písecká brána byla zachována a od května 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Do 21. století se dochovaly kromě základů,^[2] pouze boční zdi a dobře viditelné nárožní pilíře s navazující vnější hradbou u domů č.p. 126 a č.p. 127. Na jejím někdejším místě jsou umístěny dvě pamětní desky. První deska s nápisem „Horní brána“ připomíná polohu Horní brány v češtině a angličtině. Druhá připomíná rekonstrukci Solní ulice z roku 2004.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Passauer Tor na německé Wikipedii.

• RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, 2. díl, 2. svazek, katalog Čechy P-Ž. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Prachatice, s. 756–774. 
• MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. Kapitola Prachatice, s. 202–206. 

• SEDLÁČEK, August et al. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Praha: Tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka, 1890, s. 223. Online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní brána na Wikimedia Commons