Horní brána (Prachatice)
Horní brána | |
---|---|
![]() Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602 | |
Poloha | |
Adresa | Prachatice, ![]() |
Souřadnice | 49°0′49″ s. š., 13°59′58,25″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní brána (také Pasovská brána, německy Passauer Tor) je zaniklá městská brána v Prachaticích, městě v jihozápadních Čechách. Vznikla ve druhé polovině 14. století spolu s městským opevněním jakožto jedna ze dvou městských bran, tj. hlavních vstupů do města. V 19. století potom došlo k její demolici, její poslední zbytky byly odstraněny v roce 1860.
Historie
Vznik
Město Prachatice od 14. století chránily zbudované městské hradby. V opevnění byly zbudovány dva opevněné vstupy, Dolní (také Písecká) a Horní (později také Pasovská). Skládala z průjezdové věže a předbraní.[1]Svými dispozicemi byla značně podobná Dolní bráně a pravděpodobně vznikly přibližně ve stejné době, tedy v 2. polovině 14. století.[1] Horní brána je přímo připomenuta v pramenech v roce 1376. Procházela jimi obchodní trasa tzv. Zlaté stezky dopravující sůl z Rakous do Čech, procházející od Horní brány přes Solnou ulici na hlavní náměstí, a odtud přes Kostelní náměstí až k Dolní bráně. Obě brány také utrpěly poškození spolu s dalšími částmi opevnění při husitském obléhání a dobytí Prachatic roku 1420 a musely být následně opraveny. Horní brána zřejmě měla padací most i směrem k městu, což mohlo souviset s existencí tzv. Rožmberského hrádku zbudovaného v polovině 15. století.[1][2]
Přestavba

Roku 1524 byla jako nadstavba nad branou vybudována renesanční tzv. Záblatská či také Červená bašta, kterou zdobil okrasný štít s platikou kohouta.[3] Penězi na ni nuceně přispěli byvatelé nedalekého Záblatí poté, co prohráli soudní spor s Prachatickými ohledně jejich pokusu přesunout trasu Zlaté stezky do údolí řeky Blanice. Podoba brány zachytil Jan Willenberg na své vedutě Prachatic z roku 1602. Během dvojího obléhání města za třicetileté války byla Horní brána zazděna,[4] aby mohlo být město lépě hájeno, stavba pak prodělala vážné válečné poškození a její novější část musela být stržena. Opětovně se otevřela roku 1640. V době baroka (18. století) byly před bránou postaveny dvě kaple. Kaple sv. Jana Nepomuckého a větší kaple zasvěcená svatému Antonínu Paduánskému. Oba světci jsou považováni za patrony cestovatelů, koní a oslů.

Zánik
Již v 18. století již opevnění města pozbylo svůj strategický význam. Stavba brány průběžně chátrala, čístěčně byla rozebírána místními obyvateli na stavební materiál a částečně včleněna do městské zástavby. Její poslední zbytky byly roku 1858 zakresleny a na základě rozhodnutí rady města potom roku 1860 zbořeny.[4][5] Tzv. Pevnostní rybník naproti areálu brány byl do roku 1881 srovnán se zemí a přeměněn okrášlovacím spolkem na městský park podle kurunní princezny Štěpánky Belgické Stephaniespark. Toto prostranství se mj. stalo prvním parkem zřízeným ve městě.[6] Chránil jej také železný plot, odstraněný ve 40. a 50. letech 20. století.
Při výstavbě plynovodu v Solní ulici byl v roce 1993 prostor brány archeologicky prozkoumán, mj. došlo k odkrytí části základů a vrcholně středověké kamenné konstrukce. Ulice Solní byla v roce 2004 stavebně upravena.
Dolní neboli Písecká brána byla zachována a od května 1958 je chráněnou kulturní památkou.
Památka
Do 21. století se dochovaly kromě základů,[2] pouze boční zdi a dobře viditelné nárožní pilíře s navazující vnější hradbou u domů č.p. 126 a č.p. 127. Na jejím někdejším místě jsou umístěny dvě pamětní desky. První deska s nápisem „Horní brána“ připomíná polohu Horní brány v češtině a angličtině. Druhá připomíná rekonstrukci Solní ulice z roku 2004.

Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Passauer Tor na německé Wikipedii.
- ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, 2. díl, 2. svazek, katalog Čechy P-Ž. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 756–774.
- ↑ a b PARKMAN, Marek. Příspěvek archeologie k poznání počátků a vývoje města Prachatic. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea, ročník 20 (2013). Prachatice: Prachatické muzeum, 20, (20013). ISBN 978-80-87421-14-7. S. 13–42.
- ↑ SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1838, 1891. 139 s. S. 31–32.
- ↑ a b Horní brána se nedochovala, ale městské opevnění je pýchou Prachatic dodnes. Prachatický deník. 2011-08-12. Dostupné online [cit. 2022-09-03].
- ↑ Po stopách historie Prachatic. Prachatický deník. 2011-08-19. Dostupné online [cit. 2022-09-03].
- ↑ Štěpánčin park: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
Literatura
- RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, 2. díl, 2. svazek, katalog Čechy P-Ž. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Prachatice, s. 756–774.
- MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. Kapitola Prachatice, s. 202–206.
- SEDLÁČEK, August et al. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Praha: Tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka, 1890, s. 223. Online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní brána na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zakreslení vnitřní části Horní brány z roku 1858 (zákres pochází ze Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém, vydaném v roce 1913): d-půdorys přízemí; e-půdorys patra; f-pohled vnitřní; g-pohled vnější
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek vznikl v rámci Editatonu Prachatice.
Autor: Rudolf H. Boettcher, Licence: CC BY-SA 4.0
Prachatice with wall and gates - painting of 1670
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602