Horní končetina

Horní končetinou se v lidské anatomii odkazuje na to, co běžně známe jako paže, tzn. oblast od ramene po konečky prstů. Zahrnuje celou končetinu, proto není synonymem pojmu paže.

Oddíly

Anatomicky se horní končetina skládá z následujících částí:

• rameno
• paže
• loket
• předloktí
• zápěstí
• ruka
• dlaň

Žíly

1. hluboké žíly – probíhají shodně směrem k trupu se stejnojmennými tepnami, až do úrovně pažní tepny (a. brachialis) jsou zdvojené a mají četné chlopně a příčné spojky
2. povrchové (podkožní)
   1. Rete venosum dorsale manus – je asymetrická žilní pleteň na hřbetu ruky
   2. vena basilica – jde z pleteně po vnitřní straně předloktí na vnitřní stranu paže, kde proniká fascií skrze hiatus basilicus a spojuje se s venae brachiales (pažními žilami) v podpažní žílu.
   3. vena cephalica – jde z pleteně po zevní straně předloktí, nad pažním bicepsem do rýhy (sulcus deltoideopectoralis) a dále do trigonum deltoideopectorale, kde proráží fascii (fascia clavi pectoralis) a ústí do podpažní žíly (vena axillaris).
   4. vena mediana cubiti – žíla, která spojuje obvykle šikmo v. cephalicu a v. basilicu v loketní jámě (fossa cubiti). Používá se k odběru krve.

Paže u živočichů

Někteří živočichové mají přední končetiny druhotně redukované (zakrnělé). Typickým příkladem je pravěký dravý dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex, u kterého byly přední končetiny zhruba stejně dlouhé jako lidské (ale přesto mnohem silnější).^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu horní končetina na Wikimedia Commons