Horní mlýn (Bechyně)
Horní mlýn | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
Poloha | |
Adresa | Bechyně, Česko |
Souřadnice | 49°17′46,43″ s. š., 14°28′36,51″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní mlýn (také Družstevní nebo Nad Klášterem) je vodní mlýn v Bechyni v blízkosti mostu Duha na pravém břehu řeky Lužnice v říčním kilometru 11,839[1]. Mlýn slouží jako MVE a rekreační ubytovací zařízení.[2][3][4]
Historie
První zmínky o mlýnech na Lužnici v Bechyni jsou z roku 1323. O horním mlýně je záznam z roku 1569, kdy Jindřich Švamberka prodává mlýn Petru Vokovi. V období 1664–1675 je uváděn mlynář Bejšovec a zpustlý mlýn. V roce 1755 u mlýna byla postavena vodárna (trkač), která čerpala vodu do vodárenské věže v Panské zahradě.[5] Mlýn (současný) vznikl po roce 1828. V roce 1897 měl mlýn dvě česká složení na dvě válcovací stolice, dva francouzské kameny a špičák. K roku 1884 se uvádí majitel Václav Bréda, do roku 1932 František Ureš, který opravoval shořelý mlýn a instaloval zařízení k čištění zrní, reformu a loupačku. Od roku 1932 Družstevní mlýn a pekárna v Bechyni. Mlýn byl v té době přestavěn na vodní elektrárnu, která byla vybavena Girardovými turbínami s výkonem 124 HP. V roce 1957 byly v okolí mlýna odkoupeny pozemky, na kterých byla postavena čistírna odpadních vod. Po válce byl mlýn v majetku několika společností jako Hospodářské družstvo Bechyně, Zemědělský nákupní podnik, Výrobna krmných směsí atd. Po roce 1974 byl mlýn využíván jako sklad. Mlýn zakoupila německá firma Machine Bau, která zde v vybudovala v roce 1994 průtočnou MVE I. Od roku 2005 je mlýn majetkem Odborového svazu energetiků.[5]
Popis
Podle fotografií je patrový objekt mlýna postaven na půdorysu písmene L a krytý sedlovou střechou. Strojovna má vysoká úzká okna a je k ní přistavěna budova MVE II.[2]
V roce 2004 byla postaven MVE II na obdélném půdorysu 18,5 × 12,6 m. Její zdi o tloušťce 40 cm jsou z monolitického železobetonu. Nadzemní část má výšku 4,5 m, podzemní část 7,6 m a jsou posazené na základové desce o tloušťce 40–60 cm. Byly zde instalovány tří soustrojí. Jemné česle dlouhé 3,2 m mají světlost 30 mm.[6]
Jez
Jez je pevný lomený kamenný šikmo orientovaný na osu toku řeky, v levé části je vorová propust. Na pravé části jsou dvě MVE. Střechovitý jez je dlouhý 78,81 m, výška jezu je 2,68 m, šířka vorové propusti je 5,8 m.[1][3] Jez byl opravován v roce 1959 a oprava dokončena až v roce 1964.
Data
V roce 1930 se uvádí dvě mlýnská kola na spodní vodu[4]
- spád 1,4 m
- horizontální SemiKaplanova Hydrohrom 3 ks typ 860 S a 1 ks 860 SSK s průměrem 0,860 m
- turbíny pohání čtyři asynchronní generátory s výkonem 22,5 kW (každý)
MVE II z roku 2004
- spád: 1,05–1,3 m
- 3 ks horizontální SemiKaplanova Hydrohrom s průměrem 1 m
- 3 ks asynchronní generátory s výkonem 30 kW (každý)
Celkový výkon MVE: 160 kW
Roční výroba:0,74 GWh
Fotovoltaické panely na střeše MVE II s výkonem 48 kW.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Lužnice - Studie proveditelnosti zprůchodnění ...dostupné online
- ↑ a b Horní mlýn a elektrárna. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c TV-ADams | MVE Horní mlýn - Bechyně. www.tv-adams.wz.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Družstevní, Horní mlýn, mlýn Nad klášterem | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b GÄRTNER, Martin. Mlýny a mlynáři. Městský zpravodaj. 2009-07-01, roč. 2009, čís. 7, s. 2 a 6. Dostupné online.
- ↑ Stavební část MVE Horní Mlýn II - Bechyně. www.k-buildingcb.cz [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. calla.ecn.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bechyně a Sudoměřice u Bechyně-Bežerovice, okres Tábor. Lužnice, Parkány, jez a mlýn, z mostu Duha.