Horný Vadičov

Horný Vadičov
Poloha
Souřadnice	49°16′ s. š., 18°53′ v. d.
Nadmořská výška	487 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Kysucké Nové Mesto
Tradiční region	Kysuce
Horný Vadičov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	20,8 km²
Počet obyvatel	1 620 (31.12.2018)
Hustota zalidnění	77,8 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Miroslav Káčerík
Vznik	1386 (První písemní zmínka)
Oficiální web	www.hornyvadicov.sk
Telefonní předvolba	041
PSČ	023 45
Označení vozidel	KM
NUTS	509205
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horný Vadičov je obec na Slovensku v okrese Kysucké Nové Mesto. V roce 2018 zde žilo 1 620 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1386. Obcí prochází několik turistických tras.

Poloha

Obec Horný Vadičov s rozlohou 2081 ha leží na konci Vadičovské doliny, která se nachází pod jižními svahy bradlového pásma Kysucké vrchoviny v délce téměř deseti kilometrů. Přes obec protéká Vadičovský potok s přítoky Ílovicí, Sopotnicí a Dlouhým potokem, takže původní zástavba probíhala po březích potoků.

Vadičovský potok vytvořil při svém toku náplavy a říční trasy jako Lužina (název se používá dodnes) a Závodie. Katastr obce leží ve výšce 480 až 999 m n. m. a na jeho území se nachází Přírodní rezervace Ľadonhora o rozloze 285,74 ha na stejnojmenném vrchu (999 m n. m). Jeho okolí a přilehlé části jsou pokryty lesními porosty bučin s přítomností několika teplomilných druhů rostlin a živočichů, přičemž zde jsou zastoupeny vzácné druhy, z nichž některé se vyskytují pouze na tomto území.

Obec a její části

Obec má čtyři hlavní části (osady):

• Prostredný Vadičov (v minulosti samostatná obec)
• Rolia
• Galierovce
• Košariská

Symboly obce

Nejstarší symbol obce je známý podle otisků blíže nedatovaného pečetidla z druhé poloviny 18. století. Kruhopis pečeti zní IGIL(UM) P(OSSESSIONIS). FELSICO VADICZO (tedy pečeť obce Horný Vadičov) a ve středu pečetního pole vyrůstá mezi dvěma výhonky květ slunečnice.

Dějiny

Osídlení vesnice se datuje zhruba k přelomu 14. a 15. století, jako Silvia Vaditzov se vzpomíná v roce 1386. Její název se v průběhu dějin měnil – v roce 1419 Wadycho, 1504 Fels Wadychow a v roce 1773 Horní Wadičow. Do konce feudalismu byla obec zemanským majetkem.

Na více místech (Crkovo, Ľadonhora) se při archeologickém výzkumu našly stopy osídlení lidu lužické kultury z mladší doby bronzové (např. bronzová sekerka s toulcem) a starší doby železné. Hradiště, které poskytovalo ochranu obyvatelstvu, se nacházelo na temeni Ľadonhory. Stopy púchovské kultury se nacházejí i v údolí Vadičovského potoka.

Na hornovadičovském hřbitově roste pět chráněných lip, jedna z nich je prohlášena za chráněný přírodní výtvor,s obvodem kmene 585 cm je největší lipou v regionu Kysuce.

V roce 1789 byla v obci postavena fara a v roce 1806 římskokatolický kostel sv. Mikuláše. V obci působil a současně literárně tvořil kaplan a kysucký básník Dlhomír Poľský (vlastním jménem Andrej Majer). V listopadu 1944 byly na věž kostela namontovány hodiny, jejichž tvůrcem byl tehdy 72letý Lukáč Berešík Bôtek (Bvotek), rodák z obce. Tyto hodiny byly vyhotoveny z různých dostupných strojních součástek a fungují dodnes.

Mezi kulturní památky patří lidový dům Slivkovců. V obci se ještě nachází původní lidová architektura – kysucké dřevěnice, z nichž jsou některé dodnes obydlené.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horný Vadičov na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horný Vadičov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky