Hornické muzeum Příbram

Hornické muzeum Příbram
Sídlo Hornického muzea Příbram nacházející se nedaleko Ševčinského dolu
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Adresa	Třemošenská 293, Příbram, 261 01, Česko
Založeno	5. října 2004
Zeměpisné souřadnice	49°40′58,26″ s. š., 13°59′15,99″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornické muzeum Příbram je rozsáhlé muzeum hornictví se skanzenem budov, historickou a geologickou expozicí. Sídlí v Příbrami a její čtvrti Březové Hory, které byly v minulosti mnohokrát významným střediskem důlní činnosti v českých zemích. Jde o největší hornické muzeum v České republice. Založeno bylo v roce 1886.

Historie

Hornické muzeum Příbram navazuje na dvě muzeální instituce vzniklé už v 19. století. Už od roku 1852 byla přístupná část sbírek podnikového hornického muzea zdejšího horního závodu, šlo hlavně o sbírky minerálů. Díky řídicímu učiteli Ladislavu Malému bylo 12. prosince 1886 založeno také Krajinské muzeum v Příbrami, v němž se rovněž od počátku uchovávaly památky na zdejší hornickou historii, jak exponáty z moderní doby, tak středověké, a dokonce také archeologické nálezy z keltské doby.

Přestože obě instituce existovaly paralelně dlouhá desetiletí, zásadní změnu přinesla do historie muzea až myšlenka vedoucího hornického oddělení Národního technického muzea Jiřího Majera, aby byly hlavní báňské stavby v Příbrami zachovány i po ukončení jejich provozu pro vzniklé hornické muzeum. Podle těchto plánů převzalo technické muzeum sbírky podnikového hornického muzea a získalo v roce 1957 úřednický objekt u Ševčinské šachty (nynější mineralogická expozice) jako sídlo své hornické pobočky.

V roce 1963 bylo nově založené muzeum začleněno do Okresního muzea v Příbrami, které bylo přímým pokračovatelem někdejšího Krajinského muzea.

Diskuse v 70. letech 20. století vedla k určení vybraných objektů, které by měly patřit v budoucnu Hornickému muzeu, z plánovaných převodů ale byla uskutečněna jen část. Muzeum na konci 70. let získává cáchovnu Ševčinského dolu, kde buduje historickou expozici, hornickou chalupu a později i vlastní šachetní budovu Ševčinského dolu. Další dva areály plánované k zařazení do muzea (doly Vojtěch a Anna) ale chátrají, je stržena těžní věž dolu Anna a na dole Vojtěch se bourá památkově chráněná kotelna.

Až v první polovině 90. let se plány naplňují. Ševčinský a Anenský důl procházejí rekonstrukcí, důl Anna i s parním těžním strojem z roku 1914 přechází do péče muzea. Důl Vojtěch s parním strojem z roku 1889 kupuje muzeum od původních majitelů, kteří získali areál zpět v restituci; veřejnosti je zpřístupněn po rekonstrukci v roce 2000. Nově se realizuje venkovní expozice důlní techniky z 2. poloviny 20. století i replik středověkých důlních mechanismů.

Od r. 1998 je pro muzejní účely využívána Prokopská štola, v níž je zprovozněn důlní vláček. Muzeum se vrací k pojmenování Hornické muzeum Příbram a je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.

Od konce 90. let disponuje muzeum také několika objekty mimo Příbram, které nespadají do hornického záběru jeho činnosti. Z iniciativy prezidenta Václava Havla a podle vládního usnesení vybudovalo muzeum také Památník Vojna na místě někdejšího komunistického tábora nucených prací, který byl zprovozněn v květnu 2005.

Expozice

Podle počtu stálých expozic je Hornické muzeum Příbram největším muzeem v Česku.^[1]

Na území Příbrami jsou jeho součástí následující objekty:

• Ševčinský důl
  • Strojovna (důlní kompresor), těžní věž
  • Budova sýpů - expozice, výstavní síň
  • Cáchovna - historická expozice
  • Rekonstrukce důlního žentouru, kopie středověkého rumpálu a havířské zvoničky
  • Expozice důlní techniky 2. poloviny 20. století
• Mineralogická expozice
• Hornická chalupa ze 17. století
• Důl Vojtěch
  • Parní těžní stroj Breitfed-Daněk z r. 1889
  • Výstava připomínající dosažení hloubky 1000 m v roce 1875
  • Mariánská štola
  • Věž
• Důl Anna
  • Parní těžní stroj z r. 1914
  • Prokopská štola - jízda důlním vláčkem
  • Vodní štola Anna z 16.-18. století
• Vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, průměr 12,4 metru

Kromě hornického skanzenu v Březových Horách jsou součástí příbramského muzea ještě další muzejní objekty a areály:

• Památník Vojna Lešetice - vězeňský areál, využívaný jako komunistický tábor nucené práce v 50. letech 20. století.
• Skanzen Vysoký Chlumec - památky venkovské architektury
• Muzeum Špýchar Prostřední Lhota - národopis Středních Čech
• Muzeum zlata Nový Knín

Publikační a vědecká činnost

Muzeum vydává ve spolupráci se Státním okresním archivem vlastivědný sborník Podbrdsko a různé příležitostné publikace. Stojí také v čele pořádání pravidelných sympózií Hornická Příbram ve vědě a technice.

Ocenění

Muzeum vyhrálo I. ročník národní soutěže muzeí České republiky Gloria musaealis 2002. Ocenění si vysloužilo za projekt záchrany a využití dolu Vojtěch a anenské vodní štoly.

Za záchranu a zpřístupnění technických památek bylo muzeum také oceněno stříbrnou medailí na 20. setkání hornických měst Evropy ve Freibergu - na Freiberger Bergstadtfestu.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• FRYŠ, Josef. Hornická Příbram v proměnách času. Plzeň: Starý most, 2018. 208 s. ISBN 978-80-87338-90-2. 

Související články

• Seznam kulturních památek v Příbrami
• Příbram

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hornické muzeum Příbram na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hornické muzeum Příbram
• Oficiální stránky
• Zpráva o činnosti muzea v roce 2006