Horninotvorný cyklus

Horninotvorný cyklus^[1] je systém vzájemné přeměny jednotlivých typů horniny a geologové pro měření rychlosti přeměny používají geologický čas. Postihuje vztahy mezi vyvřelými, usazenými a přeměněnými horninami včetně způsobů jejich vzniku recyklace.

První koloběh hornin byl navržen skotským přírodovědcem Jamesem Huttonem (1726-1797).

Cyklus začíná vznikem vyvřelých hornin ochlazením a utuhnutím magmatu. Vyvřelé horniny jsou poté opotřebovány erozí a zvětráváním a odnášeny na místa, kde vytvoří ložiska sedimentů. Dolní vrstvy sedimentů jsou pod tíhou přibývajících vrstev stlačovány a v některých případech dochází i k jejich stmelení (cementaci) a vytváření sedimentárních hornin.

Horniny a nerosty

Horniny se neustále přeměňují, nerosty v nich obsažené se stále pohybují a mění pod vlivem okolního prostředí. Horní část Země (zemský plášť, zemská kůra a zemský povrch) funguje jako recyklační systém.

Vyvřelé horniny

Vyvřelé horniny se vytváří ochlazováním a následným utuhnutím magmatu, např. žula.

Usazené horniny

Usazené horniny vznikají působením relativně nízkých teplot a tlaků, proto jsou náchylnější k další přeměně, pokud se teplota a tlak zvýší.

Přeměněné horniny

Přeměněné horniny jsou hluboko pod zemských povrchem a většinou se podílely na vzniku pohoří, ty se nazývají metamorfované.

Zkameněliny

Zkameněliny (fosilie)^[2] jsou zbytky těl rostlin a živočichů, které vytvořily jemný sediment, z něhož za miliony let vznikla usazená hornina. Z těl organismů většinou zkamení jen pevné části jako jsou kosti, zuby a skořápky a jen výjimečně jsou nalezeny fosilie živočichů, které tyto struktury nemají. Zkameněliny přinášejí cenné informace o životě na Zemi před miliony let.

Reference

Související články

• Země
• Biogeochemický cyklus