Hornosázavská pahorkatina
Hornosázavská pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 661 m n. m. (Roudnice) |
Rozloha | 1 869 km² |
Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
Sousední jednotky | Benešovská pahorkatina, Hornosvratecká vrchovina, Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina, Středolabská tabule, Vlašimská pahorkatina, Železné hory |
Podřazené jednotky | Kutnohorská plošina, Světelská pahorkatina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Hornosázavská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | žula |
Povodí | Sázava |
Souřadnice | 49°44′30″ s. š., 15°27′17″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hornosázavská pahorkatina je geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 1869 km², střední výšku 463 m a jejím nejvyšším bodem je Roudnice 661 m, který se nachází v Havlíčkobrodské pahorkatině nedaleko obce Havlíčkova Borová. Tato členitá pahorkatina na krystaliniku se zbytky křídových a neogénních usazenin. Tyto křídové usazeniny vystupují zejména v prolomu Jihlavsko-sázavské brázdy jsou zbytky neogénních usazenin. Plochý reliéf pahorkatiny se sklání k severu a na sutích jsou kryogenní jevy. Pahorkatinu zaujímají především pole a louky.
Geomorfologické členění (podcelky a okrsky)
- Kutnohorská plošina
- Malešovská pahorkatina
- Golčojeníkovská pahorkatina
- Doubravská brázda
- Světelská pahorkatina
- Čestínská pahorkatina
- Třebětínská pahorkatina
- Havlíčkobrodská pahorkatina
- Chotěbořská pahorkatina
- Přibyslavská pahorkatina
- Dářská brázda
- Sobíňovský hřbet
- Jihlavsko-sázavská brázda
- Pohledská pahorkatina
- Dobronínská pánev
- Beranovský práh
- Jeclovská sníženina
- Jihlavská kotlina
- Štocký stupeň
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického celku Hornosázavská pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I2 (II)
-
I2C (IIC)
- I2C-2 (IIC-2)
-
I2C (IIC)
-
I2 (II)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Stvořidla na řece Sázavě.