Hornosaský kraj
Hornosaský kraj či Hornosaský říšský kraj (německy Obesächsischer Reichskreis, latinsky Circulus Saxonicus superior, anglicky Upper Saxon Circle) byl jedním z krajů Svaté říše římské. Vznikl rozdělením Saského kraje r. 1512 na kraje Hornosaský a Dolnosaský. Přetrval až do zániku říše v roce 1806. Zasedání krajských sněmů se odehrávala u kulatého stolu a při hlasování neexistovaly "lavice" (kurie). Přednost některých stavů před jinými se omezovala na ceremoniální záležitosti. Krajské sněmy se konaly v 16. století v Jüterbogu a Zerbstu, jeden z nich (r. 1596) ve Wittenbergu, v 17. a 18. století bývaly sněmy pořádány ve Frankfurtu nad Odrou a v Lipsku. Snahou bylo najít vždy město na pomezí obou krajských kurfiřtství. Od reformace byl kraj hlavní baštou protestantismu v říši, což se projevilo nejsilněji za šmalkaldské války. Říšští biskupové a preláti byli většinou sekularizováni a jejich území získala krajská knížata.
Členové kraje
Díky zasedáním u "kulatého stolu" nebyly krajské stavy rozděleny na žádné kurie. Zpočátku panoval v matrikách zmatek v tom, kdo patří do Kraje hornosaského a kdo do Dolnosaského. Následující seznam odráží situaci již po přesném rozhraničení obou krajů.
Vysvětlivky: K - Knížectví či pod vládou knížete, V - Knížectví s virilním hlasem na říšském sněmu, V1 - Knížectví, kterému byl virilní hlas přislíben roku 1803
- Saské kurfiřtství K, V (na říšském sněmu hlas mezi kurfiřty, nikoli knížaty)
- Braniborské kurfiřtství K, V (na říšském sněmu hlas mezi kurfiřty, nikoli knížaty)
- Míšeňské biskupství K, V (od r. 1581 definitivně saské)
- Merseburské biskupství K, V (od r. 1561 saské)
- Naumburské biskupství (sídlem byl také Zeitz) K, V (od r. 1564 saské)
- Branibořské biskupství K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1544 braniborské)
- Havolínské biskupství K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1548 braniborské)
- Lubušské biskupství (sídlo v Lebusu a Fürstenwalde) K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1598 braniborské)
- Kamminské biskupství K, V (od r. 1650 braniborské)
- Klášter Saalfeld (od r. 1526 saský)
- Klášter Quedlinburg K
- Klášter Gernrode K (od r. 1624 anhaltský)
- Klášter Walkenried (od r. 1593 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství, resp. Brunšvického knížectví)
- Saské vévodství (nejprve Albertinská, od r. 1548 Ernestinská větev Wettinů) K, V, po roce 1572 řada dělení (viz Ernestinská vévodství) , z nich nejdůležitější vévodství:
- Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství K, V
- Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství K, V
- Sasko-meiningenské vévodství K
- Sasko-jenské vévodství K
- Sasko-altenburské vévodství K, V
- Sasko-gothajské vévodství K, V
- Pomořanské vévodství K, V, r. 1529 rozděleno:
- Vévodství Přední Pomořany K, V (od r. 1648 švédské)
- Vévodství Zadní Pomořany K, V (od r. 1648 braniborské)
- Anhaltská knížectví K, V, řada dělení na menší rodová území před i po roce 1512, z nich nejdůležitější:
- Anhaltsko-zerbstské knížectví K, V (r. 1797 rozděleno mezi zbylé tři)
- Anhaltsko-bernburské knížectví K, V (od r. 1806 vévodství)
- Anhaltsko-köthenské knížectví K, V
- Anhaltsko-dessavské knížectví K, V
- Knížectví Querfurt K, V1 (členem kraje od r. 1663, v l. 1657-1746 pod vládou vévodů sasko-weißenfelských, dále součást Saského kurfiřtství)
- Hrabství Schwarzburg - roku 1599 rozděleno na:
- Hrabství Schwarzburg-Rudolstadt (od r. 1710 knížectví) K, V
- Hrabství Schwarzburg-Sondershausen (od r. 1710 knížectví) K, V
- Mansfeldské hrabství (od r. 1580 pod braniborskou svrchovaností)
- Stolberské hrabství (hrabata Stolberg-Stolberg, od r. 1731 pod saskou svrchovaností)
- Hrabství Wernigerode (léno magdeburských arcibiskupů, v držbě hrabat Stolberg-Wernigerode, od r. 1714 pod braniborskou svrchovaností)
- Hohnsteinské hrabství (po vymření hrabat z Hohnsteinu r. 1593 řada rodů, mj. Thunové a Stolbergové, od r. 1648 rozděleno mezi Braniborsko a Brunšvicko-Lünebursko)
- Hrabství Beichlingen (v držbě hrabat z Beichlingenu, od r. 1519 pánů z Werthern, od r. 1567 saské)
- Panství Ruppin (od r. 1524 braniborské)
- Hrabství Barby a Mühlingen (po vymření místních hrabat r. 1659 připadlo Barby Sasko-weißenfelskému vévodství (od r. 1746 Saskému kurfiřtství) a Mühlingen Anhaltsko-zerbstskému knížectví)
- Hrabství Gleichen K (mohučské léno, po vymření místních hrabat r. 1631 rozděleno na Horní a Dolní hrabství (Ober- und Untergrafschaft), v držení př. Schwarzburgové, Hohenloheové a knížata z Hatzfeldu)
- Hrabství Roseneck (?)
- Panství Wildenfels (v držení řady rodů, mj. Wettinů, Schönburgů a profesora Karlovy univerzity Anarga Friedricha, od r. 1706 svrchovanost Saského kurfiřtství)
- Hrabství Remstein (?)
- Panství Reuss (od r. 1673 hrabství) K - opakovaně děleno na různé rodové linie
- Panství Schönburg (od r. 1740 pod saskou svrchovaností)
Pouze formálně zařazeno a bez praktického důsledku (neúčast na sněmech), fakticky součást polských Královských Prus (mimo Svatou říši):
- "Říšské město" Gdaňsk
- "Říšské město" Elbink
Odkazy
Externí odkazy
- Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)
- Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)
- Mapy států v Hornosaském kraji k r. 1789
Literatura
- DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
Média použitá na této stránce
Schwarzburg-Sondershausen.
coat of arms
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Roman Catholic Diocese of Brandenburg
coat of arms of Anhalt-Dessau-Cöthen
Autor: DerWeißenfelser, Licence: CC BY-SA 3.0
Kleines Wappen des Herzogtums Sachsen-Weißenfels.
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms; 1,4: county of Mansfeld; 2,3; lordship of Querfurt
Coat of Arms of the former German district of Querfurt
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the counts of Schönburg
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coats of arms of the Principality of Cammin, as taken from the coats of arms of Brandenburg-Ansbach and -Bayreuth, who erroneously assumed this as the arms of the former Bishopric of Cammin
Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Sachsen-Meiningen-Hildburghausen (Grosses)
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Elbląg
Autor: JakaśKreatywnaNazwa123, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Lubusz/Lebus Land
Autor: Sir Iain, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator Map of the Upper Saxon Circle of Holy Roman Empire.
Coat of arms of Anhalt-Bernburg
Autor: David Liuzzo, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak Braniborského kurfiřtství a později pruské provincie Braniborsko.
Autor: Glasshouse with elements by Sodacan and Trondivers, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Duchy of Anhalt
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the duchy of Pommerania
Autor: Rüdiger Bier, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the noble families "Schwarzburg" and "Käfernburg" / "Kevernburg"
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Lordship of Beichlingen
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Naumburg bishopric
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the County of Stolberg
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the count of Hinter-Sponheim
Coat of arms of Anhalt-Zerbst
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms Anhalt (1566-1667) 1: count of the Bäringer, 2: lordship of Ballenstedt; 3: Askanien; 4: county of Waldersee; heart: principality of Anhalt; 6; county of warmsdorf; 7: county of Mühlingen; 8: royal prerogatives; 9: lordship of Bernburg