Horova (Brno)
| |||
---|---|---|---|
První třetina Horovy ulice, pohled od Žabovřeské k Burianovu náměstí | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Brno | ||
Městská část | Brno-Žabovřesky | ||
Část obce | Žabovřesky | ||
Poloha | 49°12′51,2″ s. š., 16°34′21,71″ v. d. | ||
Začíná na | Burianovo náměstí | ||
Končí na | Rosického náměstí | ||
Historie | |||
Denominace | 1946 | ||
Pojmenováno po | Josef Hora | ||
Starší názvy | Vinohrádky a U školky arcivévody Karla Františka Masarykova U školy | ||
Další údaje | |||
PSČ | 616 00 | ||
Kód ulice | 24228 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horova je ulice v Brně, v městské části Žabovřesky. Spolu s Minskou ulicí představuje její východo-západní osu, která na východě navazuje na ulici Veveří vedoucí z historického centra Brna. Na západě je zakončena Rosického náměstím. V místech, kde Horova ulice navazuje na Minskou, je Burianovo náměstí s kaplí svatého Václava.
Historie
Ulice vznikla v trase staré cesty vedoucí z Brna do Žabovřesk a dále (ulicí Štursovou) do Komína, Bystrce a k hradu Veveří. Když byl roku 1784 zrušen vrchnostenský dvůr v Žabovřeskách, jeho pozemky byly rozparcelovány a při raabizaci tak vznikla ves Vinohrádky (německy Weinberg). Její oboustranná ulicová zástavba podél cesty začínala na západě poblíž původní žabovřeské návsi, dnešního Rosického náměstí. Na východě byla ukončena v prostoru dnešního Burianova náměstí, čímž byl dán základ současné Horovy ulice. Ves Vinohrádky se roku 1843 stala součástí Žabovřesk.[1]
V roce 1907, kdy ulice získala jméno, se skládala ze dvou částí, samostatně pojmenovaných Vinohrádky a U školky. K 29. červnu 1916 byla spojena do jedné a pojmenovana po tehdejším arcivévodovi Karlu Františkovi (německy Erzherzog-Karl-Franz-Gasse). Od konce roku 1918 nesla jméno Masarykova, za německé okupace však byla v roce 1939 přejmenována na U školy, což jí vydrželo do září 1946. Od té doby nese název Horova po básníkovi Josefu Horovi.[2]
Doprava
Kromě významného automobilového provozu vede ulicí od roku 1927 tramvajová trať z centra města směrem k vozovně Komín a dále do Bystrce (linky 3 a 11).[3] Zhruba ve třetině ulici přetíná viadukt ulice Žabovřeská, která je součástí velkého městského okruhu. Nedaleko, u křižovatky s Kallabovou ulicí, je zastávka MHD Mozolky. Další zastávky jsou pak na koncových náměstích – Burianově a Rosického.
Stavby
U zastávky Mozolky stojí úřad městské části Brno-Žabovřesky, žlutá budova nové radnice postavené v letech 1993–1994 v postmoderním stylu s dominantní eliptickou věží od architekta Radka Květa a spolupracovníků.[4] V letech 1903 až 1992 na této adrese (dnešní Horova 28) sídlila mateřská škola,[5] po níž ulice zprvu nesla název. Vedle na budovu navazuje někdejší zájezdní hostinec, od desátých let 20. století hotel Kozák.[6] K Žabovřeské z druhé strany přiléhá na adrese Horova 18a také tenisová a badmintonová hala.[7] Na konci ulice u Rosického náměstí byla roku 1888 postavena obecná škola (dům Horova 77),[8] která zde fungovala do roku 1976[9] (viz i dřívější název ulice), dnes je v budově odbor pečovatelské služby ÚMČ Brno-Žabovřesky.[10]
Reference
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 597–598. Dále jen Kuča.
- ↑ FLODROVÁ, Milena. Horova [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2009-11-26 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 98.
- ↑ Kuča, s. 614.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Jana. Mateřská škola [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2004-08-09 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ JANČÍKOVÁ, Markéta. Hotel Kozák [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-08-29 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ JANČÍKOVÁ, Markéta. Tenisová a badmintonová hala Horova [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-08-03 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ O městské části Brno-Žabovřesky [online]. ÚMČ Brno - Žabovřesky [cit. 2016-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-26.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Jana. Základní devítiletá škola (I. stupeň) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2011-11-17 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Odbor pečovatelské služby [online]. ÚMČ Brno - Žabovřesky [cit. 2016-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horova na Wikimedia Commons
- Horova ulice v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Žabovřeská radnice, Horova 1623/28, Brno-Žabovřesky.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Ulice Horova v Brně-Žabovřeskách. První den ostrého provozu po rekonstrukci.