Horská brána
| Horská brána | |
|---|---|
 Karel Škréta: Obléhání Prahy 1648 (výřez, vpředu Horská brána s provizorním bastionem) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | 1348–1352 |
| Přestavba | 1655 |
| Zánik | 1875 |
| Poloha | |
| Adresa | kolejiště Masarykova nádraží, Praha 1 - Nové Město,  Česko |
| Ulice | Senovážné náměstí |
| Souřadnice | 50°5′9,66″ s. š., 14°26′3,61″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horská brána (Nová brána, Vídeňská brána) je zaniklá stavba v Praze 1-Novém Městě, která sestávala ze dvou věží a nacházela se v místech kolejiště Masarykova nádraží, severně od Hybernské ulice a Senovážného náměstí.[1][2]
Historie
První brána nazývaná „Horská“ nebo Brána svatého Ambrože v opevnění Starého Města stála poblíž později zbudované Prašné brány. Bránu tvořily dvě hranolové věže bez parkánové zdi, zděné z lomového kamene, a mezi nimi s průjezdem. Zdivo mělo sílu 180–240 cm a dosahovalo průměrné výšky 10 m, z vnitřní strany bylo zpevněno systémem dovnitř otevřených hranolových věží, které stály v nepravidelných rozestupech od sebe. Po výstavbě Nového Města v době Karla IV. a vybudování nových hradeb stála nová Horská brána na konci Hybernské ulice. Branou procházeli také odsouzení ze Starého a Nového města Pražského, kteří byli na nedalekém Šibeničním vrchu popravováni. Po prohrané bitvě na Bílé hoře druhého dne ráno po deváté hodině touto branou narychlo z Prahy odjížděl král Fridrich Falcký.
Další etapa výstavby proběhla po třicetileté válce, po polovině v 17. století, kdy byl vystavěn bastion XVIII. svatého Mikuláše jako součást barokního městského opevnění. Brána mezi Poříčskou branou a Koňskou branou na cestě směrem na Kutnou Horu (odtud její název) a Vídeň. Stála jižněji, poblíž dnešní Opletalovy a Bolzanovy ulice, v místě současných Vrchlického sadů), byla dokončená v říjnu 1666 a od toho roku zvaná „Nová brána“.
Zánik
Brána byla současně s městskými hradbami zbořena roku 1875.[3]
Archeologický průzkum nové Horské brány
V letech 2018 a 2021 proběhl archeologický průzkum míst, kde mezi jiným stála nová Horská brána. Průzkum potvrdil existenci brány ze 14. století, která byla tvořena dvěma hranolovými věžemi s mezilehlým průjezdem o šířce 8 m. Od brány vedla z města dlážděná silnice s obrubníky. Pokud jde o úpravy z období třicetileté války (výstavba předsunuté reduty, příkopů, zemních valů a dřevěných palisád) archeologický průzkum prokázal, že dobová vyobrazení odpovídají reálné podobě.[4] [5]
Odkazy
Reference
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ Pražská informační služba. Památky a turistické zajímavosti: Městské hradby. Praguewelcome.cz [cit. 2018-02-09] Dostupné z WWW.
- ↑ VYŠOHLÍD, Martin. Masarykovo nádraží podruhé. Archaia Praha [online]. 2021-10-01 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodajství NPÚ včetně fotodokumentace
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. svazek I., s. 233-236, 340. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prague, map 1816, Senovážné square and the New gate (Nová brána)
Karel Škréta (předloha), Mathaus Merian jr.: Siege of Prague 1648 (detail)