Horský štít
Horský štít je vrcholová část velehory nebo horského masívu tvořená skalními stěnami a složitějšími skalními tvary, obvykle se jím rozumí horní třetina.[1]
Horským štítem se také rozumí výrazná izolovaná hora se strmými skalními stěnami, ale i výrazně kulminující hora ve skalním hřebenu.[2] V české i zahraniční literatuře se horské štíty objevují pod synonymy matterhorn[3][4] (podle typové lokality ve Walliských Alpách) nebo karlingy.[4]
V České republice je někdy jako ukázka karlingu uváděna Sněžka (viz encyklopedie „Krkonoše - příroda, historie, život“ vydaná v roce 2007 nakladatelstvím Baset). Její tvarování ledovcem je nepochybné. Nejbližší příklady horských štítů jsou v Alpách a ve Vysokých Tatrách.
Horské štíty odedávna lákaly svou nepřístupností. Od konce 19. století je zdolávání štítů součástí horolezectví.
Nejznámější štíty
- Mount Everest – nejvyšší štít Asie i celého světa
- Mont Blanc – nejvyšší štít Evropy
- Denali – nejvyšší štít Severní Ameriky
- Gerlachovský štít – nejvyšší štít Tater
Reference
- ↑ RUBÍN, Josef, a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 388 s. S. 50.
- ↑ Encyklopedický slovník geologických věd. N – Ž. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1983. 852 s. S. 362.
- ↑ KETTNER, Radim. Všeobecná geologie IV. Vnější geologické síly. Zemský povrch. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1955. 363 s. S. 54.
- ↑ a b KARÁSEK, Jaromír. Základy Geomorfologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 216 s. ISBN 80-210-2567-0. S. 113–114.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu horský štít na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
The Matterhorn is located on the border between Switzerland and Italy, towering over the Swiss town of Zermatt and the Italian town of Breuil-Cervinia in the Val Tournanche. It was the last major mountain of the Alps to be climbed, not merely because of its technical difficulty, but of the fear it inspired in early mountaineers. The first serious attempts began around 1858, mostly from the Italian side, but despite appearances, the southern routes are harder, and parties repeatedly found themselves on difficult slippery rock and had to turn back.
- A little touched up to reduce minor flaws and noise.