Hortense Schneiderová

Hortense Schneiderová
Hortense Schneider colour.jpg
Rodné jménoCatherine Jeanne Hortense Schneider
Narození30. dubna 1833
Bordeaux
Úmrtí6. května 1920 (ve věku 87 let)
16. obvod
Místo pohřbeníprotestantský hřbitov v Bordeaux
Povoláníherečka, operní pěvkyně a divadelní herečka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catherine Jeanne Schneider, známá jako Hortense Schneider, (30. dubna 1833 Bordeaux – 6. května 1920 Paříž) byla slavná francouzská operetní diva (subreta, soprán), která působila v období druhého císařství. Je známá z Offenbachových operet. Skladatel pro ni vytvořil řadu titulních rolí.[1]

Život

Hortense Schneiderová byla dcerou štrasburského krejčího, který se usadil v Bordeaux a oženil se tam. Jako dítě, po předčasné smrti svého otce, chodila na hodiny zpěvu a cestovala po provinciích s divadelní společností.

Zpěv studovala v Bordeaux u Schaffnera.[2] V patnácti letech začala vystupovat na divadelní scéně ve svém rodném městě a hrála vaudeville.[3][4] Její profesionální debut se konal v roce 1853 v Agenu v roli Inés v Donizettiho opeře Favoritka (v originále La Favorite).[2][5] Tam pak vystupovala v různých rolích, od naivní dívenky (Ingénue) po první milenky.[2][3]

V roce 1855 se na doporučení zpěváka Jeana Bertheliera představila skladateli Jacques Offenbachovi, který se chystal otevřít své vlastní divadlo pod názvem Théâtre des Bouffes-Parisiens, a byla okamžitě přijata.

Pamětní deska,123 avenue de Versailles, Paris 16

Po četných rolích v Offenbachových menších operetách se stala hvězdou čtyř jeho velkých úspěchů: La Belle Hélène (Krásná Helena, 1864), Barbe-Bleue (Modrovous 1866), La Grande-Duchesse de Gérolstein (Velkovévodkyně z Gerolsteinu 1867) a La Périchole (Perikola 1868).[1] Poté se také objevila v divadelních dílech Hervého. Její umělecké vystupování, které se vyznačovalo brilantností a dynamikou, přilákalo obrovské množství diváků, včetně korunovaných hlav.[6][7] Dary jí poskytli králové Bavorska, Portugalska, Švédska, egyptský místokrál, anglický princ a ruský císař.[8] Během světové výstavy v Paříži v roce 1867 její čísla přilákala noblesní publikum[4][7] Na vrcholu své slávy vystupovala v Londýně, Dublinu, Glasgow a dalších městech. V roce 1869 hrála 96krát na různých pódiích ve Velké Británii.[3] V zimě 1871-1872 měla turné v Petrohradě, kde vystupovala v divadle Teatro Buff.[1][5] Získala obrovský úspěch, v neposlední řadě díky výrazné erotičnosti jejího divadelního obrazu.

Ztělesňovala typ vrtošivé, skandály ovívané divy, která byla populární po polovině 19. století, podobně jako Marie Geistinger v německy mluvící oblasti. Jako vrtošivá a tyranská velkovévodkyně operetního státu (v operetě Velkovévodkyně z Gerolsteinu) parodovala aristokracii své doby.

Náhrobek Hortense Schneider na hřbitově v Bordeaux

Jméno Hortense Schneider je spojeno s formováním francouzské klasické operety. Měla krásný a melodický hlas, brilantní hlasovou techniku ​​a výraznou dikci (soubor výrazových prostředků a způsob vyjadřování). Kromě toho měla značný temperament a komediální talent.[2] Za svou popularitu vděčila nejen hlasu a hereckým schopnostem, ale také vnější kráse a skandálům v osobním životě.[5][5].Po Offenbachově smrti v roce 1880 z jeviště odešla.

Její syn, Georges André de Gramont-Vachères (1858-1919), pochází z jejího vztahu s Emmanuelem Jean Ludovic de Gramont-Vachères, vévodou z Caderousse (1836–1865).[9].[10]

Poslední roky svého života strávila ve svém pařížském sídle, aniž by se objevila na veřejnosti.[8] Zemřela v Paříži 6. května 1920 ve věku 87 let a byla pohřbena na protestantském hřbitově ve svém rodném městě Bordeaux.[11]

Její (a Offenbachův) život zfilmoval v roce 1949 režisér Marcel Achard jako muzikál s názvem La Valse de Paris.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hortense Schneider na německé Wikipedii a Шнейдер, Ортанс na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b c MAREK, Dan H. Alto: The Voice of Bel Canto. [s.l.]: Rowman & Littlefield 259 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4422-3589-2. S. 141. (anglicky) Google-Books-ID: 200UDQAAQBAJ. 
  2. ↑ a b c d Шнейдер Гортензия Каролина Жанна // Музыкальная энциклопедия / Ю. В. Келдыш. — М: Советская энциклопедия, 1982. — Т. VI. — Стб. 358—359
  3. ↑ a b c KEVIN. Operetta Research Center [online]. 2014-08-27 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Шнейдер, Гортензия-Катерина // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1903. — Т. XXXIXa. — С. 751.
  5. ↑ a b c d LAROUSSE, Éditions. Hortense Schneider - LAROUSSE. www.larousse.fr [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ Шнейдер, Гортензия // Театральная энциклопедия / П. А. Марков. — М: Советская энциклопедия, 1967. — Т. V. — Стб. 905
  7. ↑ a b Schneider, Hortense. Grove Music Online [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.001.0001/omo-9781561592630-e-0000024989. (anglicky) 
  8. ↑ a b Владимирская А. Р. Звездные часы оперетты. — Искусство. Ленингр. отд-ние, 1991. — 217 с.
  9. ↑ Généalogie de Emmanuel Jean Ludovic DE GRAMONT-VACHÈRES. Geneanet [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. ↑ Siegfried Kracauer: Jacques Offenbach und das Paris seiner Zeit [zuerst erschienen 1938], hg. von Ingrid Belke, Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 2005, S. 219–233.
  11. ↑ Musée protestant [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Siegfried Kracauer: Jacques Offenbach und das Paris seiner Zeit [původní vydání 1938],vydal Ingrid Belke, Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 2005, ISBN 3-518-58338-7.
  • Jean-Paul Bonami: La Diva d'Offenbach. Hortense Schneider (1833–1920). Romillat, Paříž 2004, ISBN 2-87894-080-6.
  • Peter Hawig: Hortense Schneider. Bedingungen und Stationen einer Erfolgsbiographie. VGDL (Sdružení pro ochranu historie, památek a krajiny), Bad Ems 2006, (Bad Emser Hefte, Nr. 258).
  • Schneider, Hortense. Ve: Großes Sängerlexikon. 2000, S. 21858 a další strany.
  • MAREK, Dan H. Alto: The Voice of Bel Canto. [s.l.]: Rowman & Littlefield., 2016. 258 s. S. 141. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Schneider - Cimetière protestant de Bordeaux.png
Autor: Wallaby27, Licence: CC BY-SA 4.0
Tombeau de la cantatrice Hortense Schneider (1833-1920), cimetière protestant de Bordeaux (Gironde)
Hortense Schneider colour.jpg
Alexis-Joseph Pérignon, Hortense Schneider in the Part of Madness (1868), Oil on canvas, Castle of Compiègne, musée du Second Empire (France). Hortense Schneider is the creator of the leading roles of Jacques Offenbach's operettas La Belle Hélène and La Grande-Duchesse de Gerolstein.
Plaque Hortense Schneider, 123 avenue de Versailles, Paris 16.jpg
Autor: Wikimedia Commons / Mu, Licence: CC BY-SA 3.0
Plaque commémorative, 123 avenue de Versailles, Paris 16e. « Ici s'élevait la demeure d'Hortense Schneider, 1833-1920, artiste lyrique interprète d'Offenbach et généreuse bienfaitrice de l'Orphelinat des Arts. »