Hospental

Hospental
Pohled na obec
Hospental – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1493 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonUri
Hospental
Hospental
Hospental, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha35,17 km²
Počet obyvatel186 (2018)[1]
Hustota zalidnění5,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.hospental.ch
PSČ6493
Označení vozidelUR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hospental je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 30 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Ursenen na soutoku říček Furkareuss a Gotthardreuss, ze kterých zde vzniká řeka Reuss, v nadmořské výšce 1 493 metrů. Žije zde 186[1] obyvatel.

Geografie

Obec se nachází na jihu kantonu Uri v údolí Urseren mezi Andermattem a Realpem na soutoku Furkareuss a Gotthardreuss. Obec se skládá výhradně ze stejnojmenné vsi a bývalé osady Walser Zumdorf.

Pouze 49 ha, tj. 1,4 % rozlohy obce, tvoří urbanizovaná plocha. Z toho je 5 ha zastavěných ploch a 34 ha dopravních ploch. Rozsáhlejší je zemědělská plocha s 1131 ha, což představuje podíl 32 %. Patří sem rozsáhlé alpské oblasti o rozloze 946 ha. Pouze 185 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho 338 ha, tj. 10 %, pokrývají lesy a lesní porosty. Neproduktivní půda pokrývá většinu území obce, přesněji 1979 ha, tj. 56 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).

Hospental sousedí na západě s Realpem, na severu s Göschenenem, na východě s Andermattem a na jihu s obcí Airolo v kantonu Ticino.

Historie

Hospental v roce 1900

Nálezy z 90. let 20. století poblíž plošiny Rossplatten ve výšce 2170 m n. m. ukazují na pozdně neolitické osídlení v této alpské oblasti z počátku doby bronzové.[2]

Vesnice Hospental vznikla kolem hostince založeného klášterem Disentis v 9. nebo 10. století. Vesnice Zumdorf byla založena ve 12. století Walsery, kteří se přistěhovali do oblasti obývané dříve výhradně Římany. První zmínka pochází z roku 1285 pod názvem Hospenthal.[3] V roce 1669 vesnice vyhořela. Díky rozšiřování alpských průsmyků došlo k rozkvětu autobusové dopravy a hotelnictví, i když to trvalo jen do dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882. Rozsáhlé zemědělství doplňoval obchod s mulami, pohostinství, obchod s křišťálem a drobný zbrojní průmysl. Do roku 1886 patřil Hospental k farnosti Andermatt, poté se stal samostatnou farností. V roce 1888 vznikla z údolní obce Urseren samostatná politická obec Hospental. V letech 1920–1944 existovaly různé plány na výstavbu elektrárny Urseren. Projekt se nezdařil mimo jiné kvůli odporu obyvatel obce k přesunu jejich obydlí. V roce 1926 byla v obci na podporu turistiky otevřena stanice dráhy Furka-Oberalp-Bahn (FO, dnes součást Matterhorn Gotthard Bahn – MGB) a v roce 1960 lyžařský vlek na Winterhornu. Vzhledem k architektonickému významu obce byl v roce 1983 otevřen její obchvat, který odvedl tranzitní dopravu mimo centrum.[3]

Obyvatelstvo

Hrad v Hospentalu

Vývoj populace

V letech 1770 až 1870 počet obyvatel mírně rostl. Poté se až do roku 1920 rozmohlo silné vystěhovalectví. Během tohoto období se počet obyvatel snížil o 180 osob, tj. o 40 %. Důvodem byla výstavba železnice, kvůli které přišli mulaři o práci. V letech 1920–1941 se počet obyvatel zvýšil (+13 %). Mezi lety 1950 a 1970 nastalo období stagnace. Další migrační vlna byla zaznamenána v letech 1970–1990 (-29 %), která trvá do současnosti (s výjimkou přechodného vrcholu v roce 2005).

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok179918501870188018881900192019411950197019801990200020052010201220142016
Počet obyvatel368424444404330290264298282285242202206220177216196188

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem, typickým pro kanton Uri (tzv. Urnerdeutsch). Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 97 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,5 % rétorománštinu a 0,5 % italštinu.

Národnostní složení

Z 220 rezidentů na konci roku 2005 bylo 215 (98 %) švýcarských státních příslušníků. Přistěhovalci pocházeli ze střední Evropy (Rakousko), jižní Evropy (Itálie a Portugalsko), Srbska, Černé Hory a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 203 osob (98 %) švýcarské občanství, z toho pět osob mělo dvojí občanství.

Doprava

Železniční stanice Hospental

Na trase z Andermattu do Brigu zastavují v Hospentalu poštovní autobusy Postauto a regionální vlaky Matterhorn Gotthard Bahn (MGB). Kromě toho přes Hospental vedou kantonální hlavní silnice č. 2 (silnice přes Gotthardský průsmyk) a č. 19. Přímo pod obcí prochází Gotthardský silniční tunel na dálnici A2 z Curychu směr Lugano.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hospental na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. HAFNER, Albert; BESSE, Marie. Sensationen infolge schmelzender Gletscher. In: Archäologie Schweiz. Zürich: ETH Zürich, 2010. Dostupné online. (německy)
  3. a b c STADLER, Hans. Hospental [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-11-16 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce