Hospodářská úvěrní banka pro Čechy
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy (též Hospodářská úvěrní banka pro Čechy v Praze, Hospodářská úvěrní banka pro Království české či Landwirthschaftliche Creditbank für Böhmen) byla akciový peněžní ústav, zřízený roku 1867.[1] Protokolována byla česky a německy a své filiálky zřídila v Benešově, Plzni a Jihlavě. [2] Dle prospektu vydaného v Praze 22. listopadu 1866 měla Hospodářská úvěrní banka za úkol sloužit potřebám zemědělství a zemědělského průmyslu a okolnost, že mezi zakladateli měla převahu šlechta, ukazuje, že měla být bankou v první řadě velkostatkářskou, vnějším rázem sice německou, ale ve vedení svém dvojjazyčnou (česko-německou), a tedy ne nepřátelskou hospodářským snahám Čechů.[3] Dle svých stanov měla Hospodářská úvěrní banka pro Čechy za účel poskytovat peněžní prostředky držitelům hospodářských pozemků v Čechách a průmyslníkům, kteří byli s těmito v bezprostředním spojení. Hospodářská úvěrní banka udělovala úvěr jen osobám, které se jevily způsobilými k tomu vzhledem k jejich “hospodářské držebnosti v zemi české aneb ku spojenému s ní průmyslu hospodářskému.”[4]
Hned od počátku provozovala nejstarším odvětví obchodu se zbožím u českých obchodních bank, to jest komisionářský obchod s cukrem.[5] Ve statutárním účelu bankovním byla i emise vlastních obligací. Hospodářská úvěrní banka byla dle stanov oprávněna k emisi hypotečních listů důchodových (Hypotheken-Rentenscheine) v kusech po 200, 1000, 2000 a 10.000 K s maximální dobou oběhu 5 let na podkladě hypotečních zápůjček. Koncem r. 1911 bylo jich v oběhu za 2,530.400 K.[6]
Roku 1897 byla Hospodářská úvěrní banka pro Čechy v Praze jedním z dvanácti účastníků Účtovacího (vypořádacího, clearingového) sdruženi při filiálce Rakousko-uherské banky. Ostatními účastníky byly Rakousko-uherská banka, C. k. priv. česká banka Union, Česká eskomptní banka, Spořitelna česká, Filiálka Anglo-rakouské banky, Filiálka cis. král. priv. banky pro země rakouské, Filiálka c. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, Filiálka Vídeňské bankovní jednoty, Úvěrní banka v Kolíně filiálka v Praze, Zemská banka království českého, Živnostenská banka pro Čechy a Moravu.[7]
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy v Praze patřila mezi zakládající členy Hospodářské společnosti pro Království české.[8]
První valné shromáždění
Hospodářská úvěrní banka česká v Praze otevřela své první kanceláře roku 1868 na Svatováclavském trhu číslo 832-II., v domě „u Císařských 11” na rohu do Jindřišské ulice. Zde byla i právně uvedena v život prvním valným shromážděním akcionářů banky 28.12.1867.[9]
Ze 103 akcionářův, k hlasování oprávněných, se k prvnímu valnému shromáždění se dostavilo 68. Shromáždění zahájil předseda zakládajícího komitétu p. hrabě Albert Nostic. V řeči zaznělo: “ Však stihne-li našeho polního hospodáře neúroda neb nehoda jiná, tuť rázem je na mizině. V nešťastných okolnostech takových hledá ubohý pomoci u lichvářův a v prodeji z nouze. …Aby takovýmto politování hodným okolnostem dle možnosti se odpomohlo, sestoupil se zvláštní výbor, aby zarazil hospodářský úvěrní bank. … Dne 18. Března 1866 odbýval výbor první schůzi, v níž vytknul si za úkol, činiti prostředníka mezi hospodáři polními, již peníze nabízejí a těmi, kteří peněz hledají. V listopadu r. 1867 došlo na konečné schválení stanov, dle vůle vlády opravených. Upisováním na akcie mezi tím zavedeným sehnáno téměř půl milionu zlatých, při čemž se s zúčastnil největší částkou 100.000 zl. J. M. český král Ferdinand co zakladatel."[9]
Shromáždění schválilo činnost zakládajícího komitétu a zvolilo 12 členů správní rady a výboru revisorů: Zvoleni byli: do správní rady pp.: hrabě Karel Rothkirch, hospodářský rada A. E. Komers, sládek J. M. Šáry, továrník Macháček, Grund Ant., Lippmann Alexandr a JUDr. Jaroslav Rilke, hr. Albert Nostic a kníže Josef Lobkovic, J. Moser, svob. p. Bedřich Werner Riese-Stallburg a Karel Bamberger. Do výborů revisorů pp.: Sigmund Schlesinger, Jakub Freund a Julius rytíř ze Sonnensteinů. Za předsedu banku zvolen 10 z 11 hlasů p. hrabě Albert Nostic, za prvního náměstka předsedova p. J. Moser 8 a za druhého p. J. M. Sáry 9 hlasy.[9]
Reference
- ↑ Obchodnický spolek Merkur. Český kompas 1906: informační kniha o peněžních ústavech, pojišťovnách, dopravních a průmyslových podnicích, družstvech živnostenských a zemědělských v zemích českých, Ročník první. Praha: Fr. Řivnáč, 1906, s. 3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:de886700-3c33-11e8-b001-5ef3fc9bb22f
- ↑ FEJFAR, František. Peněžní ústavy v království českém roku 1897 / sepsal František Fejfar. Praha: knihkupectví Jana Kotíka, 1899, s. 14. Dostupné také z https://ndk.cz/uuid/uuid:b1bfd090-e40b-11e6-9964-005056825209
- ↑ HORÁK, Josef. Přehled vývoje českých obchodních bank / JUDr. Josef Horák. Praha: Obchodnický spolek Merkur, 1913, s. 11. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:989b6b20-e414-11e6-b333-5ef3fc9ae867
- ↑ Hospodářské noviny: vyd. od c.k. vlastensko-hospodářské Společnosti v království Českém. Praha: B. Rohlíček, 12.01.1868, 19(2), s. 10. ISSN 2336-6117. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f966ead0-ebe1-11e7-afa8-5ef3fc9bb22f
- ↑ HORÁK, Josef. Přehled vývoje českých obchodních bank / JUDr. Josef Horák. Praha: Obchodnický spolek Merkur, 1913, s. 235. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b1019a90-e414-11e6-b333-5ef3fc9ae867
- ↑ HORÁK, Josef. Přehled vývoje českých obchodních bank / JUDr. Josef Horák. Praha: Obchodnický spolek Merkur, 1913, s. 242. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b1d0aa60-e414-11e6-b333-5ef3fc9ae867
- ↑ FEJFAR, František. Peněžní ústavy v království českém roku 1897 / sepsal František Fejfar. Praha: knihkupectví Jana Kotíka, 1899, s. 23. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b2c0ece0-e40b-11e6-9964-005056825209
- ↑ Jednatelská zpráva řiditelstva Hospodářské společnosti pro Království české: za rok. Praha: nákladem Hospodářské společnosti pro Král. české, 1889, 1889(1888), s. 18. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:cf35fe8b-0809-4e85-a644-f5d8f7abd5f0
- ↑ a b c Hospodářské noviny: vyd. od c.k. vlastensko-hospodářské Společnosti v království Českém. Praha: B. Rohlíček, 12.01.1868, 19(2), s. 14. ISSN 2336-6117. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f998f750-ebe1-11e7-afa8-5ef3fc9bb22f