Hostačovka
Hostačovka | |
---|---|
Hostačovka severně od Hostačova | |
Základní informace | |
Délka toku | 23,7 km |
Plocha povodí | 98,4 km² |
Průměrný průtok | 0,43 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-03-05-032 |
Pramen | |
jihovýchodně od Jarošova 49°44′54,68″ s. š., 15°35′28,54″ v. d. 513 m n. m. | |
Ústí | |
do Doubravy ve Žlebech 49°53′10,33″ s. š., 15°29′4,8″ v. d. 228 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Kraj Vysočina - Vilémov, Středočeský kraj - Žleby) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Doubrava | |
Povodí Hostačovky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hostačovka je malá říčka v Kraji Vysočina a Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Doubravy. Délka toku činí 23,7 km.[1][pozn 1][pozn 2] Plocha povodí měří 98,4 km².[2][pozn 3]
Průběh toku
Pramení v nadmořské výšce 513 m, asi 0,5 km jihovýchodně od Jarošova u Uhelné Příbrami. Protéká nejprve rybníky Malý Kazbal a Velký Kazbal a poté severozápadním směrem přes městys Vilémov u Golčova Jeníkova, Sirákovický a Jezuitský rybník, obec Hostačov, Kamenné Mosty do Žlebů, kde se v zámeckém parku vlévá tzv. Malým vodopádem do řeky Doubravy na jejím 25,7 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 228 m.
Geomorfologické členění
Převážná část povodí říčky, kromě dolního toku v severní části popisované oblasti, se nachází v Hornosázavské pahorkatině.[3] Pramenná oblast Hostačovky a Doubravky spolu s větší částí povodí Petrovického potoka se nalézá v nejsevernější části Chotěbořské pahorkatiny.[3] Tento okrsek náleží pod Havlíčkobrodskou pahorkatinu, která je geomorfologickým podcelkem výše zmíněné Hornosázavské pahorkatiny. Střední tok říčky spolu s levostrannými přítoky (Babský potok a Váhanka) a převážná část povodí zprava přitékající Doubravky odvodňují území ve východní části Golčojeníkovské pahorkatiny, která je okrskem Kutnohorské plošiny.[3] Kutnohorská plošina je součástí Hornosázavské pahorkatiny. Dolní tok Hostačovky, Zehubský potok a dolní toky Výrovky a Doubravky na severu jejich povodí odvodňují jižní část Ronovské kotliny, která je okrskem Čáslavské kotliny.[3] Čáslavská kotlina je geomorfologickým podcelkem v jihovýchodní části Středolabské tabule. Nejvyšším bodem celého povodí je vrch Kubík (535 m n. m.), který se nalézá severovýchodně od Jarošova. Hostačovka odvádí vodu z jeho jižních svahů.[pozn 4]
Větší přítoky
Největším přítokem Hostačovky je potok Doubravka přitékající zprava v Kamenných mostech.
- Petrovický potok, zprava, ř. km 16,5[1]
- Babský potok, zleva, ř. km 13,2[4]
- Váhanka, zleva, ř. km 10,9[5]
- Výrovka, zleva, ř. km 5,8[6]
- Zehubský potok, zleva, ř. km 5,3[7]
- Doubravka, zprava, ř. km 5,1[7]
Vodní režim
Průměrný průtok Hostačovky u ústí činí 0,43 m³/s.[8] Říčka je nejvodnějším přítokem řeky Doubravy.
Zajímavosti
Obora Žleby
Obora se nachází jihovýchodně od Žlebů na dolním toku Hostačovky při jejím ústí do Doubravy. Žlebská obora založená v roce 1972 se rozprostírá na ploše 120 ha.[9] Je zde chována bílá jelení zvěř (Cervus elephus maral), černá zvěř (Sus scrofa), stáda daňků (Dama dama) a muflonů (Ovis musimon).[9]
Přírodní památky v povodí Hostačovky
- Borecká skalka – hadcový lom s výskytem sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium).[10]
- Pod Kazbalem – fragment vlhkých luk s výskytem hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe), kosatce sibiřského (Iris sibirica), upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) a dalších vzácných druhů rostlin, ale i živočichů.[11]
Starý kamenný most v Kamenných Mostech
V Kamenných Mostech při ústí Zehubského potoka se nachází starý kamenný tříobloukový most, jehož vznik se datuje do 14. století.[12] Dvakrát zakřivený most je dlouhý přes 41 m a jeho šířka je přibližně 9 m.[13]
Vodopád Hostačovky
Tento vodopád nazývaný též Malý vodopád se nachází ve Žlebech v místě ústí Hostačovky do Doubravy. Výška stupně činí 3 m. Jedná se o jednostupňový, dvouramenný, vějířovitý vodopád, jehož původ je nejasný.[14]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b c d Český úřad zeměměřický a katastrální – Geoportál [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 104) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 110.
- ↑ a b Obora Žleby [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Borecká skalka [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Pod Kazbalem [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Kamenné Mosty [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.
- ↑ Kutnohorský deník – Unikátní starý most zapsali do seznamu [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.
- ↑ Martin Janoška. Nejkrásnější vodopády České republiky. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1560-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostačovka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JirkaSv, Licence: CC BY-SA 3.0
Říčka Hostačovka severně od Hostačova na rozhraní okresů Havlíčkův Brod a Kutná Hora
Říční síť Hostačovky
Malý vodopád na říčce Hostačovce ve Žlebech.