Hostavická
| |||
---|---|---|---|
Pohled od Kyjské směrem na východ | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Obvod | Praha 9 | ||
Městská část | Praha 14 | ||
Čtvrť | Hloubětín | ||
Poloha | 50°5′59,92″ s. š., 14°32′10,29″ v. d. | ||
Začíná na | ulice V Chaloupkách a slepé zakončení | ||
Končí na | ulice V Chaloupkách | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1930 | ||
Pojmenováno po | Hostavice | ||
Starší názvy | 1940–1945 německy: Hostawitzer Straße | ||
Další údaje | |||
Počet adres | 25[1] | ||
PSČ | 198 00 | ||
Kód ulice | 448281 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hostavická je ulice v Hloubětíně na Praze 14, která začíná a končí na ulici V Chaloupkách, avšak na východě je protažena a má slepé zakončení. Ústí do ní Oborská, Litošická, Kyjská, Šestajovická a Postřižínská. Několikrát se láme, je tudíž tvarově bohatá.
Nazvána je podle vesnice Hostavice, které se v roce 1968 staly součástí hlavního města a od roku 1994 jsou součástí městské části Praha 14. Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1930.[2][3] V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Hostawitzer Straße.[4]
Zástavbu tvoří rodinné domy se zahradami, na jihovýchodě je zeleň vrchu Lehovec.
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 215.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 130.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 246.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 215.
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 192.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostavická na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hostavická ulice, Praha 14-Hloubětín, pohled od Kyjské směrem na východ