Hostie

velká hostie a malé hostie
Biskup Václav Malý při svatém přijímání v kostele sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem
kleště na pečení hostií
detail kleští na pečení hostií
vykrajovátka na hostie

Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie.

Historie

Původně se ke slavení eucharistie, původně označovanému jako „lámání chleba“, užíval obyčejný chléb, který s sebou věřící přinesli. Avšak již záhy dostal tento chléb ustálenou a symbolickou formu. Příprava chleba k eucharistii je v římské církvi svěřena jáhnům. Ve středověku se pak zřejmě z obavy, aby se neztratila jediná částečka proměněného chleba, vyvinula forma současné hostie, kterou lze jednoduše lámat a rozdělovat, i přes toto bezpečnostní opatření se stále pod hostie dávají pateny, aby případný padající kousíček byl zachycen; tuto práci vykonávají nejčastěji ministranti.

Označení chleba pro eucharistii jako hostie má teologický význam – má zdůraznit, že podle nauky církví, které uznávají Ježíšovu reálnou přítomnost v eucharistii, je slavení eucharistie památkou jediné oběti, v níž Ježíš Kristus přinesl Bohu Otci na kříži svůj život a zemřel za spásu světa.

Charakteristika

Ve východní církvi se užívá chleba kvašeného nazývaného prosfora, v západní církvi se zřejmě již od 7. století užívá chleba nekvašeného neboli hostie, čímž se symbolicky navázala souvislost s židovským slavením pesachové hostiny, z níž se křesťanské slavení eucharistie vyvinulo. Těsto na výrobu hostií se tedy vyrábí z pšeničné mouky a vody. Užívání nekvašeného chleba bylo jednou ze zvyklostí, které východní církev vytýkala církvi západní. Z nekvašeného chleba došlo k dalšímu vývoji k prosté, často bílé oplatce.

Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly (chíró, beránek, kříž, nika).

Výroba

Jediná výrobna hostií v České republice se nachází v Bílé Vodě. Hostie se zde pečou od roku 1984. Zdejší hostiárna pracuje pod hlavičkou Charity ČR, její společnost s ručením omezeným nese název Unita. Těsto na hostie vzniká smísením čisté pšeničné mouky a vody, potom se nalije na plotýnky, na nichž se upečou oplatky většího obdélníkového tvaru. Z nich se po zvlhčení vykrajují hostie. Při výrobě má převahu ruční práce. Nepoužívají se žádné chemické konzervační látky. Hostie z Bílé Vody se rozesílají celkem ke zhruba tisíci stálých klientů v celé republice, ročně jde přibližně o dvacet milionů kousků..[1]

Po skončení bohoslužby se hostie proměněné nevyhazují, ale ukládají se do tzv. svatostánku, který slouží k uchovávání proměněných hostií – ty se pak donášejí nemocným anebo se z nich podává svaté přijímání při některé z následujících bohoslužeb (např. obřady Velkého pátku). Proměněný chléb uctívají katoličtí křesťané jako tělo Kristovo a nakládají s ním proto patřičně. Podobnou úctu v přítomnost Krista v proměněném chlebě i po skončení slavení eucharistie sdílejí i pravoslavní.

Užití hostie v protestantismu

V protestantismu a v některých alternativních katolických společenstvích se při slavení eucharistie nepoužívají hostie, ale skutečný chléb, vzhledem k tomu, že vnější podoba hostií příliš neukazuje na symbol chleba.

Odkazy

Reference

  1. (jej). Jak se vlastně pečou hostie. Katolický týdeník. Leden 2014, čís. 5, s. 8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kleste na hostie.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
kleště na pečení hostií.
Hostia i komunikanty.JPG
Autor: Patnac, Licence: CC-BY-SA-3.0
Hostia i komunikanty
Kleste na hostie detail.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Kleště na pečení hostií.
Vykrajovatko na hostie.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
vykrajovátka na pečení hostií.
VaclavMaly3.JPG
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY 3.0
Václav Malý - římskokatolický teolog a pomocný biskup pražský při svěcení kapličky sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem (zde v kostele sv. Vojtěcha)