Hostinec Na Slamníku

Hostinec Na Slamníku
hostinec Na Slamníku
Základní informace
Sloh	baroko
Poloha
Adresa	Gotthardská 12/1, Wolkerova 12/1a, Praha 6 - Bubeneč, Česko Česko
Ulice	Gotthardská
Souřadnice	50°6′13,49″ s. š., 14°24′30,35″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44373/1-1453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostinec Na Slamníku je bývalá viniční a hospodářská usedlost a výletní hostinec v Praze 6-Bubenči, který stojí na rohu ulic Gotthardská a Wolkerova. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Již ve středověku zde fungoval hostinec s názvem „Dolejší krčma“. Kolem roku 1620 jej držel bubenečský oborník Jan Trnovský; za jeho vlastnictví k němu patřila sousední kovárna, stodola, 7 strychů polí a také Klaudovská zahrada obehnaná zdí. Písemně doložen je také v polovině 17. století, kdy byl v majetku královského oborníka Václava Šány (1624–1668); po skončení třicetileté války je však uváděn jako pustý. V poslední čtvrtině 17. století jej vlastnil Jan Petr rytíř Hubryk z Hennersdorfu, který jej obnovil; v té době k němu náleželo 10 strychů polí a 2 strychy vinice.

Roku 1741 koupil hospodu František Antonín Mahler a s ní i 7 strychů pole, Klaudovskou zahradu a pustou kovárnu. O rok později vše vyplenilo francouzské vojsko při válce o rakouské dědictví. Pobořenou krčmu Mahler prodal Šebertiánu Erhartovi z Malé Strany, který ji skromě obnovil; měla jen světnici a komoru.

Od roku 1766 patřila hospoda Tomáši Baurovi a jeho dědicům. Na polích pěstovali již jen pro vlastní potřebu a další majitel, od roku 1816 Antonín Kratochvíl, sjednal do šenku nájemce. Po vyhoštění nájemce z Bubenče pro hlučné zábavy šenkoval v krčmě syn František Kratochvíl a koncem 19. století Václav Bambásek. V 80. letech 19. století prošel areál přestavbou. V soukromém vlastnictví zůstal do roku 1956.

Název

Jako příměstský podnik měl hostinec zvláštní postavení; byl navštěvován při poutích, korunovacích a dalších slavnostech. Své jméno získal po velikonoční slavnosti pražských krejčí „Slamník“. Krejčí střihli z pevného plátna na slamník, tovaryši s učedníky jej ušili a ozdobili pestrobarevnými mašlemi a také na něm vyšili postavy panny a mládence. Slamník byl poté pověšen na břízu, později nošen od Bruské brány do Podbaby, kde byla májka se slamníkem zaražena do země a kolem ní se tancovalo.

Popis

Přízemní budova na nepravidelném půdorysu seskládaného z obdélníku má sedlovou střechu, jejíž jednotlivá křídla jsou završena štíty.^[1]

Jednu z fasád člení velká obdélná okna s nadokenní římsou a s klenákem s nárožní bosáží. Nad nízko umístěnou korunní římsou je hladký pás vlysu. Druhá fasáda má okna šestitabulková, s půlkruhovým dvojtabulkovým nadsvětlíkem.^[1]

Okna mají profilovanou šambránu s klenákem, který nese nadokenní římsu. Nad vstupem je malý dřevěný portikus s trojúhelným tympanonem. Stěny jsou tvořeny mřížemi z latí. Dochovalo se také několik dekorativních kruhových mřížek - terčů, kryjících větrací otvory.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 201-203

Související články

• Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Restaurace Na Slamníku na Wikimedia Commons
• Bubeneč, archivní mapy na webu ČÚZK