Hotei

Budai / Hotei / Mi-le-fo
Budai / Hotei / Mi-le-fo
	(c) Photograph by Mike Peel (www.mikepeel.net)., CC BY-SA 4.0 Keramická socha Budaie, Čína dynastie Ming, z roku 1486
Úmrtí	kolem roku 916
Národnost	čínská
Znám jako	„Smějící se Buddha“; „Šťastný Buddha“; „Tlustý Buddha“ apod.; Mi-le-fo (Maitréja);
Období	středověk
Nábož. vyznání	čínský čchanový buddhismus a japonský zen-buddhismus
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čínský Budai nebo Putaj (čínsky 布袋, Bùdài, korejsky 포대, Podae), japonský Hotei nebo Hotai (japonsky 布袋), běžně tzv. „Smějící se Buddha“, „Tlustý Buddha“ či „Šťastný Buddha“ (Mi-le-fo), jsou různá jména pro postavu čínského buddhistického mnicha a boha štěstí, který je v čínském čchanovém buddhismu pod jménem Mi-le-fo považován za Buddhu Maitréju (příštího buddhu).

Původ

Jeho původ je možné vystopovat v excentrickému čínském zenovému mnichovi Čchi Cch' (čínsky, Keiši japonské čtení), který žil za vlády čínské dynastie Liang. Ten je přezdíván jako Putaj (či Budai) podle neustále nošeného plátěného pytle, či v Budaišim, který žil v 10. století našeho letopočtu (zemřel roku 916), teprve později začal být považován za vtělení bódhisattvy Maitréji, tedy světce, který je předurčen stát se příštím buddhou.

Rozšíření

Hotei se stal přirozenou součástí mahájánového buddhismu, taoismu a šintoismu hlavně díky jeho nezaměnitelnému veselému vzhledu a popularitě, kterou nabyl v lidové tradici jako bůh štěstí a hojnosti. V současné době zdobí podobizna Hoteie mnoho chrámů, restaurací a amuletů, má obvykle podobu tlustého buddhistického mnicha. V Japonsku je Hotei považován za jednoho ze Sedmi bohů štěstí. V japonské mytologii je Hotei často popisován jako usměvavý stařík, který putuje světem, sleduje rušný život, hraje si s dětmi a vždy má pro ně v pytli nějakou sladkost.