Hotel Central (Praha)

Hotel Central
Základní informace
Sloh	secesní architektura
Architekt	Friedrich Ohmann
Výstavba	1902
Poloha
Adresa	Praha 1, Nové Město, Česko Česko
Ulice	Hybernská
Souřadnice	50°5′13,27″ s. š., 14°25′51,58″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41027/1-1836 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	http://kk-hotel-central.prague-hotels.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hotel Central je secesní budova v Praze, Novém Městě, v Hybernské ulici s čp. 1001/10. Stavba byla postavena roku 1901 podle návrhu rakouského architekta Friedricha Ohmanna.^[1] V prostorách hotelu působil populární kabaret Červená sedma či Městská divadla pražská.

.

Historie

V roce 1898 koupil stavitel a architekt Quido Bělský staveniště se starými budovami, pozdější stavební parcelu pro hotel Central.^[2] Návrh stavby vytvořil téhož roku rakouský architekt Friedrich Ohmann. Ohmann měl v té době již za sebou návrh první ryze secesní budovy v Praze, ve 30. letech 20. století zbouranou budovu České průmyslové banky s kavárnou Corso z let 1897-1898.^[3] Hotel Central se tak stal v pořadí druhou pražskou secesní stavbou.

Po Ohmannově odchodu do Vídně roku 1897, kde přijal pozici architekta císařského paláce Hofburgu, dokončili jeho návrh hotelu Central jeho dva žáci z Uměleckoprůmyslové školy Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer.^[4] Stavební povolení získal projekt v červnu 1899.^[2] V listopadu 1901 se zahájil provoz hotelu, vybavení a vnitřní výzdoba se ale dokončovaly ještě dlouho poté.^[5] Hotel Central se stal záhy významným střediskem společenského dění. Dokazuje to například hostina uspořádaná v prostorách hotelu na počest francouzského sochaře Augusta Rodina během jeho návštěvy v Praze v roce 1902.^[6]

V prostorách hotelu se nacházel secesní sál, ve kterém mezi lety 1918-1921 působil populární kabaret Červená sedma, vedený Jiřím Červeným a Eduardem Bassem.^[7] Roku 1924 byl divadelní sál přestavěn na kino.^[5]

V roce 1927 hotel Central koupila Nemocenská pokladna veřejných zaměstnanců a využívala jej jako kancelářskou budovu. S tím souvisely také přestavby v zadní části domu, kde byly přistavěny prostory pro kanceláře.^[5] Přistavěná kancelářská budova se zde nacházela až do roku 2003, kdy byla kvůli havarijnímu stavu stržena.^[8]

Největší přestavby zaznamenal hotel Central v roce 1929 podle návrhu architekta Petra Kropáčka. Přestavba byla vedena k potřebám biografu a Městského komorního divadla. Výraznou proměnou tehdy prošel divadelní sál, který vlivem přestavby ztratil svůj secesní ráz. Po přestavbě získal sál kapacitu přes 600 míst.^[5]

Od roku 1929 až do svého zániku v roce 1976 účinkovalo v divadelním sále hotelu Central Městské komorní divadlo (jinak také jen Komorní divadlo), jež se stalo druhou scénou nově vzniklých Městských divadel pražských. Svou činnost ukončilo Komorní divadlo v roce 1976 pod záminkou špatné technické situace a nutné rekonstrukce budovy. Pravděpodobněji došlo k zániku Komorního divadla ale z politických důvodů, neboť s divadlem byli spojováni lidé nepohodlní pro tehdejší politický režim.^[5]

V roce 1989 objekt vlastnilo Ministerstvo vnitra, krátce poté přešel hotel do vlastnictví nadace Pro Thalia, která se jej snažila zrekonstruovat a opět zaktivizovat divadelní sál.^[2] Kvůli vysoké finanční náročnosti rekonstrukce musela ale nadace dům prodat.^[5]

Následujícím vlastníkem budovy hotelu Central se stala zahraniční firma, která na konci 90. let 20. století zahájila další přestavbu a v roce 2004 obnovila provoz hotelu.^[5]

Popis

Hotel Central je významným představitelem pražské secese. Jeho fasáda má nazelenalou barvu doplněnou plastickým štukovým, typicky secesním dekorem, jenž nese vegetativní motivy keřů a květin, mimo jiné naznačuje symboliku stromu života. Dekor je doplněn o zlaté akcenty, což poukazuje na Ohmannovu inspiraci z Vídně.^[6][9] V horní části fasády je možné zpozorovat zlatým písmem napsané jméno stavitele Quida Bělského a architekta Friedricha Ohmanna.

Na výzdobě divadelního sálu se podíleli malíři Karel Špillar, jehož nástěnná malba na čelní stěně sálu nad pódiem znázorňovala tanec rusalek, a Jan Preisler, jenž byl autorem malby Faun svádí dryádu na stěně nad vstupním schodištěm. Po radikální rekonstrukci v letech 1929-1930 se ale nástěnné malby nedochovaly.^[2] Od roku 2004, kdy zahraniční firma obnovila provoz hotelu, slouží bývalý divadelní sál k jídelním a konferenčním účelům.^[5]

Okolí

Budova hotelu Central s čp. 1001/10 se nachází v Hybernské ulici v Praze na Novém Městě nedaleko náměstí Republiky. Sousední budova čp. 1000/8 byla vybudována podle plánů Josefa Blechy jako nájemní a kancelářský dům, budova čp. 1002/12 je pak neoklasicistní adaptací a nástavbou původního barokního paláce spojovaného s rody Vršovců, Valdštejnů, Straků a Vrtbů.^[2]

V okolí hotelu se pak nacházejí další významné budovy a instituce:

• Dům U Hybernů s divadlem Hybernia
• Obecní dům
• Swéerts-Šporkův palác
• Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům)
• Masarykovo nádraží
• rezidenční dům palác Belwitz
• Café Arco, kavárna a místo setkávání pražských německých spisovatelů

Odkazy

Reference

Literatura

• BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 527-529.
• VLČEK, Tomáš. Praha 1900. Praha: Panorama, 1986. 248 s. S. 104.
• LUKEŠ, Zdeněk. Stavby a architekti pohledem Zdeňka Lukeše. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 244 s. ISBN 978-80-7422-221-4. S. 159, 169.
• JANOVSKÝ, Alexandr a kolektiv. Praha: Průvodce historickou částí města. Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 1996. 144 s. S. 112, 113
• WITTLICH, Petr; MALÝ, Jan. Secesní Prahou. Praha: Karolinum, 2005. 131 s. ISBN 80-246-0847-2. S. 16, 48, 49.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hotel Central na Wikimedia Commons
• Český rozhlas Plus: Do Prahy přivezl secesi. Kdo byl architekt Friedrich Ohmann?; https://plus.rozhlas.cz/do-prahy-privezl-secesi-kdo-byl-architekt-friedrich-ohmann-7711497
• Odbor památkové péče: Hotel Central; http://pamatky.praha.eu/jnp/cz/pamatkovy_fond_1/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy-hotel_central_hybernska_10_nove_mesto_praha_1_index.html
• The Guardian: 10 of the best European cities for art nouveau; https://www.theguardian.com/travel/2016/mar/29/10-best-art-nouveau-cities-europe-prague-budapest-glasgow
• Červená sedma v Česká divadelní encyklopedie