Hotel Eurostars David
Hotel Eurostars David | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Hotel Eurostars David v roce 2013 | |
Účel stavby | |
hotel a obytná budova | |
Základní informace | |
Sloh | Novorenesance |
Výstavba | ?–1884 |
Poloha | |
Adresa | Náplavní 1618/6, Záhořanského 1618/1, Praha 2, Česko |
Ulice | Náplavní a Záhořanského |
Souřadnice | 50°4′36,56″ s. š., 14°24′55,2″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 12477/1-2202 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | eurostars-david.prague-hotels.org |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hotel Eurostars David je novorenesanční budova na Praze 2. Nachází se na rohu ulic Náplavní (č. 6) a Záhořanského (č. 1) poblíž Jiráskova náměstí a Masarykova nábřeží na Novém Městě.[1] Byla vystavěna mezi roky 1882 až 1884. Uvnitř hotelu je 76 pokojů a celkem 180 lůžek.[2] Vlastníkem budovy je akciová společnost SIRA Praha, ve které má majoritní podíl italský podnikatel Tarcisio Persegona.[3] Od roku 1993 se jedná o kulturní památku.[4]
Historie
Původně činžovní dům vybudoval mezi roky 1882 až 1884 stavitel Vratislav Pasovský pro majitele realit Čeňka Bubeníčka (* 1841)[5]. Podobu domu zřejmě ovlivnily skici architekta Josefa Schulze. Úpravy přízemí z roku 1921 projektoval Osvald Polívka a další adaptace se uskutečnila v roce 1928. Počátkem 20. století zde bydlel lingvista, autor slovníků František Kott a pedagog Bedřich Frída, ředitel Vyšší dívčí školy[6]. V letech 1950–1990 zde sídlilo ředitelství národního podniku Uhelné sklady.
Popis
Nárožní dům (původně činžovní) je čtyřpatrový. Uliční průčelí jsou členěna širokým formálním aparátem novorenesančního stylu (plastická omítková bosáž, římsy, frontony, arkýř na hlavním průčelí při nároží). Nad nárožím ze střechy vystupuje vikýřová věžice se zvonovitou bání, krytou mědí a vrcholící lucernou. Výrazný portál z Náplavní ulice je lemován kanelovanými polosloupy a korunuje jej rozeklaný tympanon, na jehož římse spočívají pololežící figury od sochaře Josefa Maudra.
Požár
Dne 20. ledna 2018 zde vypukl ve večerních hodinách požár. Vyžádal si 5 mrtvých,[7] šlo o muže a ženu z Německa, dvě ženy z Jižní Koreje a 82letého Nizozemce. Dvě osoby (jednadvacetiletý Němec a dvacetiletá Jihokorejka) zemřely na místě, ještě před příjezdem hasičů, v důsledku nadýchání kouře a udušení.[7] Dalších 8 lidí bylo hospitalizováno (mezi zraněnými byli tři Nizozemci, občan Turecka a Francouz[8]), z nich 3 osoby zemřely později (během neděle 21. ledna dvě ženy,[8] koncem března 82letý cizinec). Přes třicet osob ošetřili záchranáři na místě.[7] Dalších 40 osob bylo evakuováno, 2 hasiči utrpěli zranění. Požár byl hasičům nahlášen v 18:03 hodin, první jednotka zde byla za tři minuty, v 18:06.[9] Lokalizace požáru byla vyhlášena v 21:01 hodin.
Celkem zde zasahovalo 17 jednotek profesionálních hasičů, chemici z Petřin, jednotka Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu a šest jednotek dobrovolných hasičů; zbylí dobrovolní hasiči měli pohotovost.[10] Byl vyhlášen 3. pohotovostní stupeň a tzv. traumaplán.
Celková škoda byla odhadnuta na přibližně 20 milionů Kč.[11] Požár policie prošetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti, obvinila tři lidi a jednu právnickou osobu.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ V centru Prahy hořel hotel. Tři lidé zemřeli, desítky zraněných. Pražský deník. 2018-01-20. Dostupné online [cit. 2018-01-21].
- ↑ V centru Prahy hořel hotel, tři mrtví, devět zraněných. Hasiči celkem evakuovali 40 osob.. Lidovky.cz [online]. 2018-01-20 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva SIRA PRAHA a.s. za rok 2016
- ↑ Památkový katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ František Ruth, Kronika královské Prahy, II, 1903, s. 773
- ↑ a b c Požár pražského hotelu má už pět obětí. Senior zemřel po dvou měsících. iDNES.cz [online]. 2018-03-25 [cit. 2018-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Sobotní požár hotelu v centru Prahy má čtvrtou oběť. ČT24 [online]. [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Požár v pražském hotelu má třetí oběť. Hořela dvě patra. Rozhodovali jsme, koho zachránit.. Lidovky.cz [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Požár v pražském hotelu má už čtyři oběti. Další dvě podlehly zraněním v nemocnici.. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-21].
- ↑ „Hořel celý hotel, byla panika. Báli jsme se, že lidé skočí z oken,” líčí hasiči požár v Praze.. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-01-23 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Fatální selhání zaměstnanců při požáru v Náplavní: Policie rozšířila obvinění, stíhá tři lidi a firmu. Blesk [online]. 2020-02-24 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online.
Literatura
- Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1), Academia, Praha 1998, s. 663. ISBN 80-200-0627-3
- Yvonne Janková: Dům pana Čeňka Bubeníčka od Vratislava Pasovského před rekonstrukcí, in: Zprávy památkové péče, roč. 63, 2003, č. 4, s. 267–270. https://www.academia.edu/35751259/
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: