Hotel Evropa

Hotel Evropa
© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons) Hotel Evropa před rekonstrukcí (2015) a Meran
Účel stavby
hotel a restaurace
Základní informace
Sloh	Secese, původně novorenesance
Architekti	Alois Dryák Bedřich Bendelmayer Bohumil Hypšman, Jan Letzel
Výstavba	1872; 1904–1905
Přestavba	1904–1905
Současný majitel	Prague Prime Home Management
Poloha
Adresa	Václavské náměstí 25, 110 00 Praha 1–Nové Město, Česko Česko
Ulice	Václavské náměstí
Souřadnice	50°4′55,67″ s. š., 14°25′37,76″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39977/1-1143 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hotel Evropa či Grandhotel Evropa je název secesní budovy čp. 826/II na Novém Městě v Praze na Václavském náměstí 25. Byla postavena v roce 1872 jako novorenesanční, hlavní trakt do náměstí byl pak zbořen a je novostavbou z let 1904–1905. Dvoutraktový dům má hlavní průčelí do ulice, druhý dům ve vnitrobloku. Patřil k němu sousední hotel Meran čp. 925/II. Ve své době byl prestižním, luxusním a moderním hotelem. V letech 2016-2024 probíhá jeho rekonstrukce a přístavba nové budovy ve vnitrobloku. Budova je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka.^[1]

Hotel si dal postavit v roce 1872 hoteliér Wilhelm Hauner (1842 Olešná – 1919 Praha). Stavba vznikla podle projektu architekta Josefa Schulze v novorenesančním slohu. V roce 1889 byla přejmenována na " Hotel U Arcivévody Štěpána". Na jeho místě původně stál Bindrův zájezdní hostinec. ^[2]

Po adaptaci architekta Bělského z roku 1889 byl hotel v letech 1903 až 1905 přebudován ve stylu geometrické secese Bedřichem Bendelmayerem, Aloisem Dryákem, za spolupráce Bohumila Hypšmana a Jana Letzela.^[3] Roku 1924 hotel koupil restauratér Karel Šroubek,^[4] majitel nedalekého Restaurantu Šroubek, po němž pak nesl jméno Hotel Šroubek. V té době se stal hotel vyhlášeným po celém Československu i v Evropě. Své jediné autorské čtení v Praze tu v roce 1912 pořádal Franz Kafka.^[2] V roce 1951 byl hotel znárodněn a přejmenován na Grand hotel Evropa. Od této doby chátral, jeho prestiž zmizela.^[2] Po roce 1989 byl restituován.

V roce 2014 byl hotel jedním z míst konání festivalu Designblok,^[3] nazývané jako Superstudio Evropa. Byl veřejnosti přístupný mezi 7. až 12. říjnem.

V roce 2016 budovu od podnikatele Václava Skaly odkoupila firma Prague Prime Home Management, spadající pod rakouskou skupinu Julius Meinl. Ta začala od poloviny téhož roku s rekonstrukcí budovy opět luxusní pětihvězdičkový hotel, nyní značky „W Hotels Worldwide" spadající pod Marriott.^[5] Ve vnitrobloku přistavila další osmipatrovou budovu, podle projektu mezinárodního architektonického ateliéru Benoy.^[6] Ta zvýší ubytovací kapacitu na 160 lidí, vzniknou zde také konferenční prostory pro 210 lidí, wellness a panaromatická restaurace.^[7] Předpokládaný termín dokončení je rok 2024.

Grand hotel Evropa je pětipatrový s šestým patrem v podkroví s mansardovou střechou. Má symetrické šestiosé secesní průčelí. Průběžný balkón prvního patra je krytý mříží a dělený pěti plastikami. Bohaté rámování rostlinnými motivy má především půlkruhový štít, vykládaný mozaikou s nápisem HOTEL. Na jeho vrcholu stojí kamenné pozlacené sousoší tří žen světlonošek, představitelek Evropy, s orlem, nesoucí lucernu ve tvaru zeměkoule, představující úlohu Evropy ve světě. Vytvořil je sochař Ladislav Šaloun. Při poslední rekonstrukci byla fasádě navrácena tlumená secesní barevnost (písková barva fasády místo sytě žluté).

Zprava navazuje na průčelí trojosá secesní fasáda hotelu Meran od Aloise Dryáka z roku 1906, dekorací přizpůsobená hotelu Evropa, a při adaptaci v letech 1954-1956 s ním byla propojená jako jeho dependance, hotel Garni. ^[8]

Bohatě dekorované hotelové interiéry sloužily filmařům, ať už jako inspirace pro filmovou restauraci na Titanicu, nebo přímo hrály třeba v Mission Impossible (1996) nebo v českém filmu Muži v naději.^[2]

• BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2., Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 462–463.
• ŠLAPETA, Vladimír. Praha 1900-1978 : Průvodce po moderní architektuře. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 1978. 95 s. Kapitola Hotel Arcivévoda Štěpán, s. 8. 
• KOHOUT, Michal; TEMPL., Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1. S. 22.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hotel Evropa na Wikimedia Commons
• Článek a fotografie na webu Praha neznámá