Hotel Fialka
Krocínovský dům Hotel Fialka | |
---|---|
Hotel Fialka | |
Účel stavby | |
hotel, restaurace | |
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Materiál | zdivo |
Poloha | |
Adresa | Sušice, Česko |
Ulice | Náměstí Svobody |
Souřadnice | 49°13′49,42″ s. š., 13°31′11,04″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 35767/4-3328 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krocínovský dům, známý jako Hotel Fialka, je měšťanský dům na sušickém náměstí Svobody, má číslo popisné 49.[1] Dům, ve kterém fungoval hotel, restaurace i cukrárna, je jednou z dominant náměstí a nachází se vedle Rozacínovského domu (čp. 48).[2][3] Dům je pozdně gotický, ale na rozdíl od dvou sousedních domů – Rozacínovského a Voprchovského – prošel později přestavbou.[3] Je charakteristický klasicistní balustrádovou atikou.[4]
Historie
Krocínovský dům má středověké gotické jádro, nicméně v 18. století prošel barokně-klasicistní přestavbou.[1][5][6] V 19. století nesl dům název U bílé růže a patřil rodině Maštovských, později byl přejmenován podle majitele na hotel Fialka.[4][5][6] Hotel s restaurací byl vyhlášený v širokém okolí a patřil k oblíbeným zastávkám šumavských turistů.[5][6][7]
V roce 2005, kdy proběhla rekonstrukce budovy, na ni město Sušice přispělo 150 000 Kč,[8][9] patro však ani poté kvůli nedokončené rekonstrukci nebylo využíváno pro ubytování hostů.[1][5] Hotel pak střídal majitele, v objektu však vyhlášená restaurace fungovala až do roku 2017.[10][11][12][13] V roce 2018 byl opět prodán.[5]
Popis
Jedná se nárožní měšťanský patrový dům s gotickým jádrem s českými klenbami a klasicistní fasádou.[1][5] Nachází se ve střední části jižní fronty náměstí Svobody a tvoří tak protějšek ke Rozacínovskému domu, který stojí na protější (východní) straně Kostelní ulice, do které se otevírá i východní průčelí Krocínovského domu. Dům stojí na obdélníkovém půdoryse, který je protažený ve směru sever-jih, a má dvě nadzemní podlaží.[1] Dům je částečně podsklepen, sklepy jsou klenuté, přízemí je zařízeno jako restaurace s jídelnou o kapacitě 70 míst, výčepem, salónkem o kapacitě 24 míst a kuchyní.[5][11] V patře se nacházejí nedokončené ubytovací prostory – 11 pokojů a apartmá, dále i byt pro správce a ubytovna pro zaměstnance.[5] Budova je kryta nízkou sedlovou střechou s hřebenem kolmým k uliční čáře, rovnoběžně se severní fasádou tvoří část střechy ještě kolmé sedlo; celá střecha je pokryta pásy z pozinkovaného plechu.[1] Jižní štít, který přiléhá k další budově, je zděný a mírně přesahuje krytinu, jeho horní líc je oplechovaný.[1]
Nejvýraznější část celého domu, jeho severní fasáda, je završena atikou ve formě balustrády.[1] Do přízemí se vstupovalo dvěma vchody se segmentovým záklenkem, vrcholovým štukovým klenákem a rytou lištovou paspartou (východní vchod byl druhotně předělán na okno).[1] Mezi nimi se nacházejí tři okna opět se segmentovým záklenkem, lištovou paspartou kolem ostění a volutovým klenátem.[1] Sokl fasády je patrný díky pásu hrubší omítky, zbytek fasády je omítnut žlutou štukovou omítkou, v přízemí kvádrovanou.[1] V patře se nachází sedm obdélných oken, která mají zděné ostění s profilovanou šambránou a jsou ozdobena reliéfy v klenácích.[1] Pod parapetními římsami oken se nalézají plastická pole s vykrajovaným spodním okrajem.[1] Plocha mezi oknami je členěna pilastry s hlavicemi a soklíky, nároží budovy zdobí kvádrované lizény. Na hlavice pilastrů nasedá spojitá římska, nad ní po obou stranách fasády pokračuje vždy trojice pilastrů, v mezipolích mezi těmito pilastry jsou umístěny rozetky.[1] Korunní římsa je zděná a je ozdobena maltovým profilem, nad korunní římsou se nalézá zmíněná balustráda, na níž jsou v místech pilastrů osazeny vázové ozdoby.[1]
Východní fasáda je prostá, nemá sokl, jen zděnou korunní římsu, která je ve štuku profilovaná; líc je v severní části mírně šikmý.[1] V obou podlažích se nacházejí čtyři obdélná okna – v přízemí mají ostění omítnuté, v patře zděné.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Městský dům – hotel Fialka [online]. Památkový katalog [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Vít. Kašperské Hory: Zde ještě najdete tu pravou Šumavu. iDNES.cz [online]. 2010-04-18 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Sušice – přehled dalších významných památek [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Sušice – Radnice, Soupis památek, 12. Politický okres sušický (1900), s. 140–142, cit. dle: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=4969 (2021)
- ↑ a b c d e f g h Sušice – nám. Svobody; Hotel Fialka s restaurací a vinárnou [online]. Sušice: Jakš, realitní kancelář, 2018-02 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historické náměstí [online]. SumavaNet.cz [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Šumavský rozcestník : měšťanský dům, hotel Fialka, Sušice [online]. Šumava.cz [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ U s n e s e n í 244.–266. ze zasedání rady města ze dne 2. května 2005 [online]. Sušice: Město Sušice, 2005-05-02 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BAUTZOVÁ, Libuše. Když se Němci nabažili. ekonom.cz [online]. 2005-06-02 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ STAŇKOVÁ, Andrea. Strategie území správního obvodu ORP Sušice [online]. Město Hartmanice, 2015-04-30 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTOVCOVÁ, Ivana. Analýza činnosti penzionu U Vítovců ve vztahu k cestovnímu ruchu. České Budějovice, 2012 [cit. 2021-02-13]. 83 s. bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ekonomická fakulta. Katedra obchodu a cestovního ruchu. Vedoucí práce Roman Švec. s. 27–28. Dostupné online.
- ↑ Restaurace v Hotelu Fialka Sušice [online]. Hotel Fialka [cit. 2014-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z [www.hotelfialkasusice.cz/cz originálu].
- ↑ Restaurace Fialka [online]. Hotel Fialka [cit. 2014-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-22.
Související články
- Náměstí Svobody (Sušice)
- Rozacínovský dům
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hotel Fialka na Wikimedia Commons
- Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 35767/4-3328 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Mapy.cz: © Seznam.cz, a.s., © TopGis, s.r.o., Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel Fialka, Sušice, letecké foto