Hotel Grandezza
Hotel Grandezza | |
---|---|
Hotel Grandezza na Zelném trhu v Brně | |
Základní informace | |
Typ | |
Adresa | Zelný trh 314/2, Brno-střed |
Lokalita | Střed města |
Kapacita | 150 osob |
Počet pokojů | 73 |
Typy pokojů | Deluxe, Superior, Junior Suite, Onyx apartment |
Typy ubytování | |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′33,18″ s. š., 16°36′35,06″ v. d. |
Vybavení hotelu | fitness centrum, masáže, jacuzzi, kongresové salonky |
Identifikátory | |
Rejstřík památek | 48092/7-7406 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Cyrilometodějská záložna / hotel Grandezza | |
---|---|
Hotel Grandezza | |
Účel stavby | |
záložna, hotel | |
Základní informace | |
Architekt | Vladimír Fischer |
Výstavba | 1914–1915 |
Stavitel | Leopold Čupr |
Stavebník | Cyrilometodějská záložna |
Současný majitel | Grandezza Hotels s.r.o |
Poloha | |
Adresa | Zelný trh 314/2, Brno, Česko |
Ulice | Zelný trh a Květinářská |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hotel Grandezza | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 48092/7-7406 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | http://www.grandezzahotel.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hotel Grandezza je budova na Zelném trhu v Brně postavená v letech 1914–1915 architektem Vladimírem Fischerem jako Cyrilometodějská záložna. V letech 1969–1996 zde sídlila Právnická a Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, od roku 2012 je zde provozován hotel společnosti Grandezza Hotels. Budova je chráněna jako kulturní památka.
Historie
Původní domy záložny
Na místě dnešního hotelu původně stávaly čtyři domy Cyrilometodějské záložny, prvního českého peněžního ústavu v Brně. Záložna zde začala poskytovat své služby 2. prosince 1882 a soustředila se na českou klientelu. Na jejím vzniku měl podíl říšský poslanec František Alois Šrom. Na drobné české vkladatele se do té doby soustředila malá záložna Blahobyt.[1] Podle jiných zdrojů Cyrilometodějská záložna sídlila zpočátku v Dominikánské ulici.[2] Největším bankovním ústavem v Brně byla od roku 1863 Erster Brünner für Gewerbetreibende, která se roku 1871 přeměnila na Brünner Gewerbebank a po finančních potížích se v roce 1880 stala pobočkou pražské Živnostenské banky.[3]
Sjednocení budov
V roce 1914 se záložna rozhodla všechny čtyři domy na východní straně Zelného trhu zbořit a na jejich místě postavit současnou budovu navrženou architektem Vladimírem Fischerem, pozdějším rektorem Vysokého učení technického v Brně. Stavitelských prací se ujal Leopold Čupr (1879–1959). Fischer s Čuprem ještě spolupracovali v roce 1925 na kostele svatého Jana Nepomuckého ve Starém Lískovci. Sochařskou výzdobu na fasádě provedl brněnský sochař a pedagog Václav Hynek Mach (1882–1958).[4]
Po druhé světové válce
Po druhé světové válce zde sídlily různé firmy, jako např. Státní spořitelna nebo Prefa Brno. V letech 1969–1990 budova sloužila znovuobnovené Právnické fakultě Masarykovy univerzity a v letech 1990–1996 její Ekonomicko-správní fakultě.[5]
Přestavba na hotel
V roce 1998 budovu zakoupila liberecká firma Grandezza Hotels, podle návrhu architekta Ondřeje Kukrala z Hradce Králové ji přestavěla a 11. května 2012 zde otevřela pětihvězdičkový hotel. Celý hotel má 73 pokojů se 150 lůžky. Jeden rohový pokoj má výhled do Orlí ulice a na Zelný trh, tři pokoje do Květinářské ulice a všechny ostatní na Zelný trh a Petrov.[6] Třípatrové apartmá Onyx Tower Suite s výhledem z věžičky má vlastní výtah.[7] V hotelu je také fitness centrum a kongresové salonky. V pronajatých přízemních prostorách byla provozována restaurace Il Mercato, později byla nahrazena restaurací La Maison du Marché. Od 16. června 2016 zde byla v provozu restaurace RYNK, která byla později přejmenována na Grandezza Restaurant. Na rohu Orlí ulice je kavárna Cosmopolis a na rohu Květinářské ulice Café Momenta.
Reakce na přestavbu
Přestavba budovy vyvolala kontroverze kvůli úpravám interiéru bez souhlasu odboru památkové péče brněnského magistrátu.[8] V plánu bylo také vybudování podzemních garáží pro hotelové hosty s kapacitou 80 parkovacích míst pod Zelným trhem.[9] Kvůli odporu veřejnosti nakonec nebyly garáže postaveny.[10][11]
Ve filmu
V roce 2003 byla budova využita k natáčení koprodukčního historického filmu Hitler: vzestup zla (režie Christian Duguay).[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Cyrillo-Metodějská záložna v Brně. Moravská orlice. 1882-12-17, roč. XI, čís. 288, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-01-05].
- ↑ Cyrillo Methodějská záložna v Brně. Moravská orlice. 1882-12-02, roč. XI, čís. 276, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-01-05].
- ↑ JANÁK, Jan. Brünner Gewerbebank (1863-1880) - předchůdkyně brněnské pobočky Živnostenské banky. Brno: Filozofická fakulta brněnské univerzity, 1991. Dostupné online. S. 53–64.
- ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo – sochař Václav Hynek Mach [online]. Český rozhlas, 2012-02-15 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ FOJTŮ, Martina. Zelný trh býval univerzitní. muni.cz [online]. 2014-06-14 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ FAJSKUSOVÁ, Anna. Architekt: Lezl jsem pod postel, abych se něco přiučil. Brněnský deník.cz [online]. 2012-05-13 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Onyx Tower Suite [online]. Hotel Grandezza [cit. 2017-07-04]. Dostupné online.
- ↑ FASUROVÁ, Hana. Hotel Zelný trh: stavba na černo. Brněnský deník.cz [online]. 2008-08-11 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ NENKOVÁ, Katerina. Zelný trh se zbaví aut. Řidiči je zaparkují pod zemí. Brněnský deník.cz [online]. 2009-11-26 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ FILÍPEK, Michal. Garáže na Zelňáku: chystá se druhá petice. Breněnský deník.cz [online]. 2010-11-01 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Zelný trh: garážím dali stop památkáři. Brněnský deník.cz [online]. 2010-12-10 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Filmová místa [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyrilometodějská záložna na Wikimedia Commons
- Hotel Grandezza – oficiální stránky
- Restaurace RYNK
- Café Momenta
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: MrPanyGoff, attribution: Plamen Agov - studiolemontree.com, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Grandezza-Hotel am Krautmarkt in Brünn (Brno)
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel Grandezza (Brno), někdejší Cyrilometodějská záložna
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel Grandezza (Brno), někdejší Cyrilometodějská záložna