Hotel Kavkaz
Lázeňský dům Weimar / Kavkaz | |
---|---|
Základní informace | |
Architekt | Arnold Heymann |
Výstavba | 1821 |
Současný majitel | Léčebné lázně Mariánské Lázně |
Poloha | |
Adresa | Goethovo náměstí 9/15, Mariánské Lázně, 35301, Mariánské Lázně, Česko |
Ulice | Goethovo náměstí |
Souřadnice | 49°58′35,98″ s. š., 12°42′32,98″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 26002/4-4231 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hotel Kavkaz (dříve zejména Hotel Weimar) je honosná, chátrající stavba v lázeňském centru Mariánských Lázní z roku 1821. Hotel se nachází v nejvyšší části Goethova náměstí, spolu s lázeňskými domy Zelený kříž a Černý orel.
Historie
Na slunném vyvýšeném severozápadním okraji Goethova (tehdy Horního) náměstí se rozhodl postavit svůj palác Franz von Klebelsberg-Thumburg. Stavba začala v roce 1818[1] a byla dokončena v květnu 1821. Dokončený dům byl dvoupatrový, měl 13 oken v průčelí a 6 oken na křídlech. Uvnitř bylo 35 pokojů, 3 kuchyně, stáje pro 24 koní a ve dvoře stání pro 10 povozů. Z obou stran domu byly z náměstí vjezdy pro kočáry a nad hlavním vchodem uprostřed čelní fasády byl vyhlídkový balkon. Na dvůr za palácem do svahu plynule navazovaly upravené zahrady o rozloze cca 3 700 m² (1 152 klafterů). Dům získal po svém otevření právo pohostinství a začal ubytovávat hosty.[2]
Podle svého majitele byl dům nejprve znám jako Klebelsberkův palác, po několika návštěvách výmarského velkovévody Karla Augusta byl později přejmenován na jeho počest na „Gasthof zur Stadt Weimar“, z čehož vzniklo zkrácené Hotel Weimar.[2]
6. března 1870 koupil hotel Filip Hammerschmid a v roce 1872 jej nechal přestavět. Palác v této podobě již nebyl dominantou náměstí a srovnal svou výšku s okolními stavbami. Filipův syn Josef Hammerschmid však nechal hotel znovu přestavět v roce 1904 a to ve velkorysém stylu pro slavného hosta – anglického krále Edwarda VII, který již předtím v hotelu opakovaně pobýval. Přestavbu ve stylu secese navrhoval vídeňský architekt Arnold Heymann a došlo během ní jak ke změnám fasád a rozsáhlým úpravám zahrad, tak k moderní výbavě interiérů. V exteriérech se tato podoba zachovala dodnes.[2]
Posledními majiteli z rodu Hammerschmid byl Theodor a poté jeho vdova. V roce 1945 hotel přejmenovali američtí vojáci na King of England (a okolní náměstí na Americké náměstí) a ubytovali se v něm američtí důstojníci. Okolo roku 1950 převzala hotel do svých rukou místní organizace Československých státních lázní. V souvislosti s tím byl hotel přejmenován na Kavkaz (a náměstí na náměstí Klementa Gottwalda). Nový majitel nechal provést rekonstrukci interiérů tak, že došlo k propojení se sousedními domy Zelený kříž (tehdy Split) a Černý orel (tehdy Jitřenka). Celý komplex sloužil do roku 1990 jako lázeňské sanatorium, poté krátce opět jako lázeňský hotel, ale 1994 byl uzavřen a od té doby je opuštěn.[2]
V lednu 2018 se v jednom ze zadních křídel hotelu propadly stropy a kvůli narušené statice nosných zdí byl v následujících dnech celý zadní trakt stržen k zemi.[3] Přes podezření na pohyb osob v objektu hasiči v sutinách nikoho nenašli.[4]
Významní hosté
- Už v roce 1821 a poté opět v roce 1822 zde pobýval Johann Wolfgang von Goethe. Na domě poté bývala až do roku 1945 jeho pamětní deska.[2]
- Karl Augustus, velkovévoda Sasko-výmarsko-eisenašský.[2]
- Edward VII., král Spojeného království.[2]
- 16. srpna 1904 se zde král Edward VII. a císař František Josef I. setkali na slavnostní hostině (císař však bydlel jinde).[5]
- Alexandr I. Karađorđević, král Srbů, Chorvatů a Slovinců, i s královnou Marií.[2]
- Německý maršál August von Mackensen.[2]
Reference
- ↑ KREJČÍ, Radomír. Hotel Weimar/Kavkaz [online]. Prázdné domy, rev. 2018-01-13 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i ŠVANDRLÍK, Richard. Dům prázdný, ale plný historie. Hamelika. 1997-02-28, roč. XXI., čís. 264. Dostupné online [cit. 2018-01-13].
- ↑ ČTK. V bývalém hotelu Kavkaz v Mariánských lázních se zřítil strop, zasahují tam hasiči. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-01-07 [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
- ↑ DOLANSKÁ, Jitka. V sutinách hotelu, kde se zřítil strop, hasiči nikoho nenašli. iDNES.cz [online]. 2018-01-10 [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Sto let od setkání dvou monarchů v Mariánských Lázních [online]. Hamelika [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Opuštěný hotel v Mariánské lázně (Mariánské Lázně), 2016.
Autor: Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, Licence: CC0
Marienbad; Kirchenplatz und Hotel Weimar
Autor: Jan Macura, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: