Houby spájivé

Houby spájivé
Vědecká klasifikace
Doména	eukaryota (Eucaryota)
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	spájivé houby (Zygomycota) parafyletické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota), dříve oddělení hub, dnes považovány za parafyletické seskupení několika přirozených kmenů/oddělení (Entomophthoromycota, Glomeromycota, Kickxellomycota, Mortierellomycota, Mucoromycota, Zoopagomycota), jejichž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.

Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je chitin.

Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého „pohlaví“, vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.

Zygomycety jsou dnes považovány za parafyletické seskupení několika přirozených kmenů/oddělení hub:

• z podříše Zoopagomyceta:
  • Entomophthoromycota,
  • Kickxellomycota,
  • Zoopagomycota;
• z podříše Mucoromyceta:
  • Glomeromycota,
  • Mortierellomycota,
  • Mucoromycota.

Přechodně bývaly do tohoto taxonu řazeny také mikrosporidie (Microsporidia), které pro svoji atypickou morfologii dlouhou dodu nedisponovali trvalejším zařazením do systému organismů, dnes se má za to, že jde o jednu z linií podříše Rozellomyceta.

K nejznámějším zygomycetám, které mají své tradiční místo ve středoškolských učebnicích, patří:

• Kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) – rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu
• Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.

• Plíseň
• Houby

• Obrázky, zvuky či videa k tématu houby spájivé na Wikimedia Commons