Housko

Housko
Hasičská zbrojnice v Housku
Hasičská zbrojnice v Housku
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVysočany
OkresBlansko
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel189 (2021)[1]
Katastrální územíHousko (6,99 km²)
Nadmořská výška570 m n. m.
PSČ679 13
Počet domů78 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce187836
Kód k. ú.787833
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Housko (německy Hausko) je část obce Vysočany v okrese Blansko.

Název

Vesnice se zprvu jmenovala Husí, jméno označovalo místo, kde se pasou nebo žijí husy. Vesnice zanikla za husitských válek a pusté místo začalo být označováno jménem Husko (přípona -sko pro opuštěné vsi byla běžná), které zůstalo i po obnovení vsi. Po zapomenutí původního významu došlo ke zdloužení první samohlásky, pak proběhla pravidelná hlásková změna ú > ou.[3]

Historie

Původní ves Housko se nalézala zhruba 1 km severně od nynějšího Houska v místě zvaném "U kostelíčka". Dle archeologických nálezů byla založena v druhé polovině 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy se uvádí ve výčtu holštejnského panství pod německým názvem Hertwigslag. Typ tohoto názvu s příponou -lag odpovídá i charakteru zdejší zástavby coby lesní lánové vsi.

V roce 1371 je uvedena pod slovanským názvem Hussy, v roce 1385 jako Husschie a v roce 1437 jako Husie, kdy se zde připomíná i kostel. Roku 1493 se ves poprvé uvádí jako pusté Húsko, ovšem dle archeologických nálezů je zřejmé, že ves zanikla již za husitských válek. Ves se jako pustá připomíná dále v letech 1511, 1550 a 1564.

Stávající ves Housko byla obnovena v roce 1760 kolem vystavěné sklárny. V roce 1793 měla vesnice 20 domků se 129 obyvateli.

V srpnu 1927  napsal molenburský učitel Rudolf Sychra, že je pro něho čestným úkolem  sepsat pamětní knihu Houska. Housko bylo po založení Molenburku v roce 1724 obnoveno v roce 1760. Obec byla přiškolena a přifařena k obci Molenburku. Obec nikdy nevlastnila ani rybník s mlýnem, myslivnu, dvě samoty a pilu. Obyvatelé Houska se živili polním hospodářstvím, tkalcovstvím a později pálením vápna. Hlavní potravou byla polévka klechtanka, zelí a brambory a černý chléb. Housko patřilo k panství rájeckému. V roce 1911 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1920 byla občany vykoupena panská pole pod hostincem. Obec Housko, přísluší k okresní správě v Boskovicích. V roce 1925 byla vystavěna kaple s hasičským skladištěm. K tomuto přispěl pan hrabě Hugo Salm z  Rájce. Také byl zbudován pomník padlých.

Požáry v Housku. V roce 1868, vyhořely dva domy, v roce 1882, dva domy. V roce 1914 se požár při velkém větru rozšířil a vyhořelo 14 domků.  V roce 1917 vyhořelo 8 domků. V roce 1924 vyhořely domy č. 31 a 32.

Rok 1914 po vypuknutí 1. světové války jako prvních narukovalo devět mužů. Celkem jich postupně narukovalo 44. Rok 1918. Bylo málo práce a obec rozhodla regulovat potok odtékající z rybníka, aby dala obyvatelům práci. V roce 1923 založena obecní knihovna. V roce 1928. Jako v Molenburku byla zavedena elektřina. V roce 1930 postaveny nové domy č. 50. A 51. Rok 1933. Počátkem února bylo v důsledku kalamity zaměstnáno na lesních pracích 60 dřevařů. Nezaměstnanost byla zažehnána. V dubnu povoláno 12. Dřevařů z Kořence, 12 z Lipovce a 24 lesních dělníků ze Slovenska. Rok 1934. Augustin Hejč z č. 37 v důsledku snů pomaloval svůj dům různými citáty z písma. Na střechu připevnil sedm křížů. Psaly o tom noviny a chodili se tam dívat lidé až z dalekého okolí. Přibývalo hostů z Prahy a Brna na letní byty. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo během roku 20 až 30 osob. Rok 1935. 16. 11. těžce postřelen dvěma ranami František Trnečka z Harmanic při pytlačení. Rok 1937. 5. 7. Byl slavnostně v obci uvítán novokněz P. Josef Slouka. 8. 12. Jednání zastupitelstva o stavbě školy v Housku. Ke stavbě nedošlo. Rok 1938. Novým kronikářem se stal Jan Zouhar. Rok 1939. Ve škole zavedena povinná němčina. Rok 1940. V dubnu úředníci soudu a berní správy z Boskovic navštívili každého majitele nemovitosti, který musel podepsat, že dobrovolně předává veškeré své nemovitosti pro rozšíření vojenské střelnice na Vyškovsku k obraně Velkoněmecké říše. Rok 1942. Do zdejší obce se přestěhovalo 6 rodin z Harmanic, kde začalo vystěhování. Z místní kaple byl odebrán Němci zvon. Rok 1943. V listopadu byla vystěhována z č. 45. Včelařova a rodina Vitoulova se třemi dětmi. Rok 1944. V měsíci únoru přijeli do obce Němci v civilu a odebírali rolníkům motyky sekery kosy a hospodářské stroje. V měsíci únoru za krutých mrazů se museli vystěhovat z č. 3. a č. 6. V jarních měsících byli do obce dosaženi četníci, kteří určovali, kteří občané se do září musí vystěhovat. Do Německé říše bylo odesláno osm mužů. V měsíci červnu do obce přijeli četníci a určili, které rodiny se musí v červenci a srpnu vystěhovat. Někteří se dali ke komandatuře a ti mohli zůstat. Občané z 33 domů se museli vystěhovat. Františku Nezvalovi hostinskému byla odebrána živnost a do hostince se nastěhovala ze školy v Molenburku jedna třída. Rok 1945. V obci bylo mnoho německého vojska. Téměř v každém čísle byli vojáci. Vesnice byla plna německých vozidel, lehkých i těžkých obrněných vozů a děl. Němci byl ničen veškerý vojenský majetek za miliony korun. Koncem května a v červnu se vraceli vystěhování obyvatelé a pustili se do setí obilí. Někteří občané se vystěhovali do pohraničí. Rok 1946. 29. června byl obnoven MNV. Předsedou byl zvolen Jan Zouhar z č. 35.  Rok 1948. Bylo založeno hospodářské družstvo, mělo 29. členů a za předsedu byl zvolen Kala František. Rok 1949. Byla svolána schůze k založení JZD. Skončila bez výsledku. Rok 1950. Bylo ustaveno JZD. Předsedou zvolen Pernica Vojtěch. Žádný z místních zemědělců se nepřihlásil. Rok 1951. Bylo obcí zakoupeno nákladní auto. Rok 1952. Byla v obci otevřena prodejna Jednoty. Rok 1958. JZD koupilo traktor.

V roce 1964 se Housko, sloučilo se vsí Molenburk a nově vzniklá obec dostala název Vysočany

Odkazy

Reference

Údaje čerpal Antonín Jirušek z Kroniky obce Housko, ze svého archivu a z pamětí potomků rodáků

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 286.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hasičská zbrojnice, Vysočany, Housko, okres Blansko (02).jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hasičská zbrojnice, Housko, Vysočany, okres Blansko