Houtyš

Houtyš
Dům po zrušení Houtyše po roce 1991
Dům po zrušení Houtyše po roce 1991
Poloha
AdresaDejvice, ČeskoČesko Česko
UliceKrocínovská a Na Hanspaulce
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hostinec U Tyšerů v roce 1983
Pamětní deska na budově bývalé hospody U Tyšerů

Hostinec Na pískách, místně známý pod jménem U Tyšerů a později přezdívaný Houtyš (akronym z názvu HOstinec U TYŠerů), byl v domě na rohu ulic Na Hanspaulce a Krocínovská ve vilové čtvrti Hanspaulka v pražských Dejvicích. Od poloviny 70. do začátku 90. let 20. století se stal kulturním centrem hanspaulské hudebně literární společnosti. Poté restaurace ukončila provoz a v jejích prostorách jsou umístěné kanceláře.

Dům, v jehož suterénu se hostinec nacházel, patřil po celou dobu rodině Beránků, která ho dokázala udržet v soukromém vlastnictví přes všechny společenské režimy. Akronym Houtyš vznikl patrně v roce 1977 při zakládání týmu malé kopané s názvem „1.FC Houtyš“, který zformovali hráči Hanspaulské ligy malé kopané.

Základní fakta

Dům byl postaven v roce 1927 Jaroslavem Peštou. V roce 1928 v něm byla otevřena restaurace „Na pískách“. Hostinec měl vchod z ulice Na Hanspaulce 33 a sestával ze schodů do malého výčepu, kuchyně, úzké chodby, dvou menších lokálů a sociálního zařízení. Celková kapacita byla 50 míst k sezení.

Restauraci provozoval Alexandr Tyšer, kuchyni vedla jeho manželka. Prostory velkému zájmu nestačily, a proto majitel domu v roce 1933 přistavěl zasklenou hostinskou verandu. O nedělích se hrálo na klavír, pánové se scházeli na kulečník a karty, v restauraci se pořádaly svatební hostiny a bankety. Scházela se zde vybraná prvorepubliková společnost. Restauratér udržel provoz i za druhé světové války v období protektorátu.

Po roce 1948 převzal pohostinské služby národní podnik Restaurace a jídelny Praha 6. Pamětníci vzpomínali, že za výčepem se střídal jeden amatér za druhým. Pivo prý čepovali policajt, řidič autobusu a trafikant na penzi. Jedna odpovědná vedoucí si údajně udělala z kuchyně prádelnu a přímo v lokále mezi hosty sušila spodní prádlo.

Kulturní význam

Část restaurace se stala Agitačním střediskem Národní fronty. Konaly se v něm schůze KSČ, uličního výboru, volby a příležitostné koncerty. Od roku 1975 zde vystupovaly například kapely B-Side (později pod názvem Orchestrion), jejichž píseň „Bláznova ukolébavka“ patří k nejznámějším písním pocházejícím z Hanspaulky, Ivan Hlas a The Mice. Konkurenční kapely Lombards, Sfings a Beatings hrály v nedalekém kulturním domě Zavadilka.

Otevírací doba byla v 80. letech 20. století na tehdejší dobu nezvykle až do 23 hodin. Podávaly se jednoduché studené a ohřívané pokrmy, čepovalo se pivo Staropramen 10°.

Příchodem hostinského Miloše Řebíčka a jeho spojením s mladými muzikanty, kteří do hospody nastěhovali pianino a kontrabas a začali tam pravidelně hrát, se podnik postavil na nohy a postupně se stal populárním místem schůzek, hudební tvorby, uměleckých diskusí, výstav a dějištěm hudebních událostí místních mladých umělců – hanspaulských a dejvických hudebních skupin, mj. Žízeň, Navi Papaya a Nahlas Ivana Hlase, Yo Yo Band bratří Tesaříkových, Žlutý pes Ondřeje Hejmy, Bluesberry Petara Introviče, Krausberry Martina Krause, Hlava B Mária Císaře, Trioda Vítka Malinovského, Hugo Band, Slepá ulička, dívčí skupina Obludky, jazzová skupina Hudba ke kávě Vladimíra Vytisky a další. Přicházeli sem také muzikanti z Originálního synkopického orchestru, ze skupin Nerez, Marsyas, Bonsai, Extempore, Jasná Páka, Míchačky betonu a později zapomenutých kapel (např. Aoár, Atomic, 380 m n. m., Podpěra Brothers atd.) i divadelníci, zejména členové souboru Recitační soubor Vpřed Lumíra Tučka a bratři Cabanové (Michal a Šimon). Mezi stálými hosty byli členové Jazzové sekce.

Scházeli se zde literáti, výtvarníci a fotografové, mj. Vladimír Kouřil, Jarda „Tlučhoř“ Müller, Martin Tarant, Ivan Poledňák, Ivan Prokop, Martin Vrana, Jan Kos a další. Umělecké začátky zde prožil herec, textař a pianista Václav Kopta. V Houtyši rovněž byl založen a vydáván místní hudebně literární  občasník Lógr (viz antologie Český literární samizdat 1948-1989, ČSAV).[1]  

Nejznámějšími hosty ze zahraničí byli německý bluesman Stefan Diestelmann a bratislavská skupina Lojzo.

Roku 1990 vydala společným dílem Jazzová sekce a Artforum sborník Hanspaul City obsahující dílka hanspaulských textařů a básníků. Nejvýznamnější hanspaulští textaři jsou zastoupeni v encyklopedii Československá rocková poezie[2] a v antologii ...a to je blues[3]. Hanspaulské hudební scéně a restauraci U Tyšerů je věnován 22. díl dokumentárního seriálu Bigbít České televize.

Funkci alternativního kulturního centra přebral po restauraci U Tyšerů hudební RAF club v nedaleké Soborské ulici.

15. září 2013 nechal majitel domu Jan Beránek na průčelí domu umístit pamětní desku připomínající 85. výročí založení hostince U Tyšerů. V přilehlém parku proběhl koncert, na němž se vystřídaly nejvýznamnější hanspaulské skupiny.

Reference

  1. Český literární samizdat [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  2. Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  3. ...a to je blues : antologie textů blues a o blues - Michal Šanda | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hostinec U Tyseru.jpg
Autor: Rockpublicista, Licence: CC BY-SA 3.0
Hostinec U Tyšerů na Hanspaulce, legendární kulturní centrum. Praha-Dejvice, Krocínovská 801/3, Na Hanspaulce 801/33.
Houtyš.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalý Houtyš - Hospoda u Tyšerů. Praha-Dejvice, Krocínovská 801/3, Na Hanspaulce 801/33.
Houtyš pamětní deska.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Hostinec u Tyšerů, Dejvice, Praha