Hovorany

Hovorany
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Jana Křtitele
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kyjov
Obec s rozšířenou působností	Kyjov (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°57′18″ s. š., 16°59′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 179 (2023)[1]
Rozloha	20,99 km²[2]
Katastrální území	Hovorany
Nadmořská výška	193 m n. m.
PSČ	696 12
Počet domů	699 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hovorany 45 696 12 Hovorany podatelna@obec-hovorany.cz
Starosta	Ing. Michal Šurýn
Oficiální web: www.obec-hovorany.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hovorany
Další údaje
Kód obce	586170
Kód části obce	46370
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hovorany (německy Howoran) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Kyjova. Žije zde přibližně 2 200^[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Hovoransko. Východním okrajem obce protékal Hovoranský potok. Rybník je napájen čerpáním vody z podzemí z bývalé těžní jámy z Dolu Obránců Míru, kde byla ukončena těžba v r. 1984. Sousedními obcemi sídla jsou Svatobořice-Mistřín, Nenkovice, Šardice, Karlín, Násedlovice, Čejč, Dubňany, Mutěnice a Terezín. Je členem sdružení Mikroregion Hovoransko a Sdružení obcí Severovýchod.

Název

V nejstarších písemných dokladech z konce 16. a začátku 17. století byla vesnice jmenována jako Hovorov. Jméno bylo odvozeno od osobního jména Hovor (totožného s obecným hovor) a znamenalo "Hovorův majetek". Obnovitel vsi, Jan z Lipé, vesnici pojmenoval na počest narození svého vnuka Čeňka Hovory z Lipé (jméno Hovora bylo u rodu z Lipé časté). Od druhé poloviny 17. století bylo jméno udáváno v množném čísle, ke změně došlo vlivem jmen jiných vsí zakončených na -any.^[4][5]

Historie

Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství.^[6] Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě.^[7] V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.^[8]

Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly jejich ostatky přemístěny do Hodonína.

Při záchranném archeologickém průzkumu byly v letech 2021 a 2022 severovýchodně od obce v trati Jezovítka nalezeny přes 7000 let staré doklady o 20–40 metrů dlouhých domech lidu kultury s lineární keramikou.^[9] V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé středověké vsi Mokroňovice.^[10]

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 2 137 obyvatel, z nichž se 808 (25,8 %) přihlásilo k české národnosti, 726 (23,1 %) k moravské, 3 ke slovenské, 1 k německé a 1 k ukrajinské. 476 (15,2 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 077 (34,3 %) obyvatel označilo za věřící, 752 (24 %) se jich přihlásilo k  Římskokatolické církvi, 148 (4,7 %) k Církvi československé husitské, 6 k Českobratrské církvi evangelické. 351 (11,2 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 709 (22,6 %) na otázku víry neodpovědělo.^[11] Místní římskokatolická farnost s kostelem sv. Jana Křtitele je součástí hodonínského děkanátu. Farářem byl Mgr. Milan Těžký. Do farnosti patří i obce Čejč a Terezín. Sbor Československé církve husitské patří do brněnské diecéze a byl spravován farářkou Mgr. Danou Konečnou.^[12]

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[13][14]

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo obce má 15 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2014 se účastnilo 1 230 (68,11 %) voličů.^[15] Ve volbách zvítězila ODS, která získala 24,34 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KSČM (20,68 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,37 %, 3 mandáty), Naše Hovorany (14,94 %, 2 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů (11,8 %, 2 mandáty) a Sdružení společně pro rozvoj Hovoran (10,87 %, 1 mandát). Starostou byl znovu zvolen Josef Grmolec (ODS), místostarostou František Kučera (ODS).

Josef Grmolec byl zvolen starostou opět 1. listopadu 2018.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.^[16]

Doprava

S okolím má obec autobusové spojení linkami Kyjov–Čejč a Brno–Hodonín. V obci je pět autobusových zastávek (důl, kostel, škola, zdravotní středisko a rozcestí). Ze sousední Čejče je železniční spojení do Hodonína po trati č. 255.

Obcí prochází silnice II/422 a v jižní části katastru vede silnice II/380. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 2 822 vozidel denně (z toho 2 275 osobních, 492 těžkých nákladních a 55 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/380 mezi Hovoranami a Čejčí projelo za 24 hodin úhrnem 5 342 vozidel (z toho 4 133 osobních, 1 153 těžkých nákladních a 56 jednostopých motorových vozidel). Silnicí II/380 mezi Hovoranami a Mutěnicemi denně projelo 3 619 vozidel.^[17]

V roce 2014 byla vybudována cyklostezka z Hovoran do sousedních Šardic v délce necelých 2 km.^[18] Ve východní části katastru vede žlutě značená turistická trasa od pomníku Moravské Rovnosti k Jarohněvickému rybníku a Dubňanským búdám, kde se napojuje na zelenou turistickou trasu.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Jana Křtitele z let 1721–1725 vznikl údajně rozšířením kaple z roku 1670. Zvon na věži s reliéfy sv. Františka z Assisi, Jana Nepomuckého a Šebastiána ulil Jan Zikmund Krecker v Brně roku 1735.
• Kaple sv. Rocha z roku 1834
• Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 1896
• Chrám Spasitele (kostel Československé církve husitské) z roku 1957
• Kaple sv. Urbana z roku 2018^[19]
• Pomník odbojové skupiny Moravská Rovnost v lesíku východně od obce^[20]
• Přírodní rezervace Hovoranské louky
• Vinařský lis z roku 1805 byl po restaurování v roce 2019 umístěn v západní části obce u hlavní silnice^[21]

Osobnosti

• Tomáš Kopeček (1916–2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák
• Václav Adolf Kovanič (1911–1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér^[22]
• Oldřich Skopal (1922–2008), pedagog a matematik^[23]
• Miroslav Ševela (1921–1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák

Odkazy

Reference

Literatura

• IVIČIČOVÁ, Irena. Hovorany v Protektorátu Čechy a Morava. Hovorany: Obec Hovorany, 2015. 309 s. 
• NOVOSAD, Alexej. Paměti Hovoran. Hovorany: Místní národní výbor, 1968. 146 s. 
• Okolo Hovoran. Hovorany: Obecní úřad v Hovoranech, 1993. 379 s. 
• IVIČIČOVÁ, Irena. Vzpomínání na Hovorany. Hovorany: Obec Hovorany, 2012. 209 s. ISBN 978-80-260-3679-1. 

Související články

• Římskokatolická farnost Hovorany

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hovorany na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hovorany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Hovorany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)