Howard Staunton

Howard Staunton
Howard Staunton (7. dubna 1874)
Narození	1. dubna 1810 Westmorland
Úmrtí	22. června 1874 (ve věku 64 let) Londýn
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení	Kensal Green
Povolání	literární historik, šachista a spisovatel literatury faktu
Národnost	anglická, Anglie Anglie
Významná díla	Chess Player’s Handbook, The Chess Player’s Companion
Ocenění	v letech 1843–1851 považován za neoficiálního mistra světa v šachu
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Howard Staunton (duben 1810, Westmoreland – 22. června 1874, Londýn) byl anglický šachový mistr považovaný v letech 1843 až 1851 za nejsilnějšího hráče na světě.^[1]

Neoficiální mistr světa

Svůj titul neoficiálního mistra světa v šachu si Howard Staunton vybojoval ve dvou zápasech s Francouzem Pierrem Charlesem Fournierem de Saint-Amantem. První z nich se konal v dubnu a v květnu roku 1843 v Londýně a Staunton v něm ještě prohrál 3:2 (=1), V odvetě v Café de la Régence v Paříži v listopadu a prosinci téhož roku však již Staunton Saint-Amanta porazil 11:6 (=4) a nastoupil na jeho pomyslný trůn.

Svoje vedoucí postavení ve světovém šachu pak Staunton obhájil ještě roku 1846 v Londýně vítězstvím nad německými šachisty Danielem Harrwitzem v poměru 7:0 a Bernhardem Horwitzem v poměru 14:7 (=3) a roku 1851 rovněž v Londýně vítězstvím nad ruským mistrem finského původu Jänischem 7:2 (=1),

Staunton také patřil k významným organizátorům šachového života. Zabýval se myšlenkou založit mezinárodní šachovou federaci a podílel se i na organizaci mezinárodního turnaje v Londýně v roce 1851. V turnaji hrál jako favorit, ale skončil až na čtvrtém místě a musel svůj neoficiální titul světového šampióna předat vítězi turnaje, německému šachistovi Adolfu Anderssenovi, který jej v semifinále vyřadil 4:1, V zápase o třetí místo pak Staunton prohrál s Elijahem Williamsem 3:4 (=1).

Když pak roku 1853 prohrál Staunton v Bruselu s německým šachistou Tassilem von Heydebrandem und der Lasou 5:3 (=4), opustil prakticky světové šachové kolbiště. Paul Morphy jej v roce 1858 vyzýval k zápasu již marně.

Šachový myslitel, organizátor, novinář a učitel

Staunton byl skutečně originální šachový myslitel. V praxi často odkládal okamžité obsazení centra pěšci a raději využíval metody postupného strategického tlaku na střed s pomocí tzv. fiancheattovaných střelců, čímž vlastně předběhl myšlenky hypermodernistické školy. Hrál přísně pozičně, výborně manévroval, byl chladnokrevný v obraně, nepouštěl se do odvážných kombinací (obětoval jen tehdy, když se daly důsledky oběti přesně propočítat) a spokojoval se i s malou výhodou, kterou však celkem přesně uplatňoval v koncovkách. Svým bezpečným založením partie a jejím pozičním vedením rozvinul učení F. A. D. Philidora a předjímal již některé názory Wilhelma Steinitze. Je po něm pojmenována anglická hra, kterou uvedl do praxe.

Staunton se také zabýval pravidly šachu a zasloužil se o zavedení časové kontroly, tj. časového omezení partie, které určuje kolik tahů a v jaké době musí hráč odehrát. Roku 1843 založil první anglický šachový časopis Chess Player’s Chronicle, vedl světově známou šachovou rubriku v časopise Illustrated London News, navrhl definici indexů šachových zahájení a z jeho iniciativy byla v roce 1857 založena British Chess Association, první šachová organizace na světě. Působil i jako šachový učitel, neboť napsal šachovou učebnici Chess Player’s Handbook (1847, Příručka šachového hráče) a dílo The Chess Player’s Companion (vydáno až 1896, Společník šachového hráče). Po Stauntonovi byl také z reklamních důvodů roku 1849 pojmenován elegantní typ šachových figurek (tzv. „stauntonky“), se kterými se v západních zemích hraje dodnes.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Howard Staunton na Wikimedia Commons
• (anglicky) Howard Staunton Society
• ChessGames – Howard Staunton (partie) (anglicky)