Hrádečná

Hrádečná
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBlatno
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°29′57″ s. š., 13°23′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel64 (2021)[1]
Katastrální územíHrádečná (4,04 km²)
Nadmořská výška525 m n. m.
PSČ430 01
Počet domů11 (2011)[2]
Hrádečná
Další údaje
Kód části obce5371
Kód k. ú.605379
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádečná (německy Sperbersdorf[3]) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí pět kilometrů severně od Chomutova a dva kilometry jihovýchodně od Blatna v nadmořské výšce okolo 525 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století. Patřila nejprve k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka, pěstování zemědělských plodin a prodej dřeva. Od roku 1956 je částí obce Blatno. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.

Název

Název vesnice vznikl z osobního jména Sperber, podle kterého byl pojmenován první statek (Sperbershof) a po vzniku dalších usedlostí se jméno přeneslo na celou osadu. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sperberszdorff (1477), w Ssperdrstorff (1552), na vsi Ssperbersdorffu (1561) nebo Sperbersdorf (1847).[4] Německý název Sperbersdorf se používal až do roku 1952, kdy se při určování českého názvu vyšlo z německého slova Sperre (závora, uzávěr). Hrádečná tedy znamená vesnice, která uzavírá cestu.[5]

Historie

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Hrázděný dům
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Nový domek v západní části vsi

Ojedinělé využívání krajiny v okolí Hrádečné během pravěku dokládá depot zbraní z doby římské. Byl nalezen v roce 2003 jihovýchodně od vesnice poblíž hranice katastrálního území Březenec. Uložen zde byl nejspíše na rozhraní starší a mladší doby římské. Obsahoval železné hroty kopí nebo oštěpů, meč a komponenty štítů. Vzhledem k jeho uložení na místě vzdáleném od soudobých sídlišť a pohřebišť se předpokládá určitá symbolickou funkci depotu.[6]

První písemná zmínka o Hrádečné pochází z roku 1477,[7] ale Binterová odkazuje na listiny řádu německých rytířů z chomutovské komendy, podle kterých se Hrádečná dostala do řádového majetku v období 1382–1386.[5] Po roce 1411, kdy řád chomutovské panství ztratil, střídala vesnice majitele bez podrobnějších zpráv. Posledním majitelem panství byl Jiří Popel z Lobkovic, kterému byl majetek zabaven a rozprodán. Hrádečnou koupil roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ji k červenohrádeckému panství, jehož součásti zůstala až do roku 1850.[5]

Třicetiletá válka se vesnice nejspíš nedotkla. Podle Berní ruly z roku 1654 byly zdejší domy v dobrém stavu a hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka a prodej dřeva v Chomutově.[8]

Hrádečná byla zemědělskou vsí. Na konci devatenáctého století necelou polovinu katastru tvořila orná půda, asi třetinu pokrýval les a zbytek se dělil mezi louky, pastviny a neobhospodařovanou půdu. Pracovali zde dva ševci a zbytek obyvatel se živil zemědělstvím. Typickými plodinami byly brambory, zelí, jablka a samozřejmě obiloviny (žito, oves a ječmen). Ve stejném období se zde choval hovězí dobytek, kozy a prasata.[9]

Přírodní poměry

Katastrální území Hrádečná měří 4,04 km²[10] a tvoří ho mírně zvlněná plošina na východě přibližně ohraničená tokem Březeneckého potoka. Na západě prudce spadá do Bezručova údolí, kde hranici tvoří přibližně tok Chomutovky. Výškový rozdíl mezi horní hranou a dnem údolí zde činí asi 150 m. Nejvyšším bodem katastrálního území je kóta s nadmořskou výškou 579 m n. m. jihozápadně od vesnice. Samotnou vesnicí protéká drobná bezejmenná vodoteč, která je pravostranným přítokem Březeneckého potoka.

Geologické podloží je tvořeno prekambrickými horninami (dvojslídné a biotitické ruly a svory) s proniky třetihorní sopečných hornin. Z geomorfologického hlediska patří okolí Hrádečné do Krušnohorské subprovincie, konkrétně Krušných hor a jejich podcelku Loučenská hornatina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Bolebořská vrchovina. Jde o úzký pruh kerné vrchoviny s nižším vyzdvižením, rozčleněný zářezy svahových toků a s denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech.[11] Z půd převládá kambizem kyselá a pouze podél Březeneckého potoka a jednoho jeho bezejmenného pravostranného přítoku se vyskytuje glej modální.[12]

Část katastrálního území západně od silnice Chomutov–Blatno se nachází na území přírodního parku Bezručovo údolí. Strmý údolní svah je zároveň chráněn jako přírodní památka Bezručovo údolí.[13]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 byli všichni obyvatelé Hrádečné německé národnosti a s výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[14] Podobně tomu bylo i v roce 1930, kdy zde kromě Němců žil jediný Čech a všichni obyvatelé byli katolíky.[15]

Počet obyvatel se od devatenáctého století až do druhé světové války pohyboval kolem sto padesáti. Po odsunu sudetských Němců se snížil na třetinu a dále klesal, až se vesnice téměř vylidnila. Teprve po roce 1990 se začal počet obyvatel zvedat a v roce 2011 dosáhl téměř poválečné úrovně.

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[16][7][17]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé15317316016015714414855251055184464
Domy2829292930303127—532101119
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Blatno.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Hrádečná stala samostatnou obcí, ale roku 1869 byla součástí obce Blatno. V období 1880 až 1930 byla znovu samostatnou obcí a jako samostatná obce se uvádí i v roce 1950.[18] Od roku 1956 je opět jednou z blatenských místních částí.[19]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Hrádečné žilo 88 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[20]

Doprava

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Kaple
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Interiér kaple

Hrádečná je dnes přístupná místní komunikací, které odbočuje ze silnice III/2521 (Chomutov–Blatno) a ve vesnici končí. Autobusová zastávka se nachází v místě odbočky ze silnice. Historická komunikace, která vede z východu od silnice III/2524 (Březenec–Blatno), má dnes podobu nepříliš kvalitní polní cesty. Hrádečnou neprochází žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.

Pamětihodnosti

  • Kaple Početí Panny Marie z 19. století opravená v roce 1995 a znovu v roce 2012, kdy byla navíc vybavena novým triptychem.[21][22]
  • Ve vesnici se dochovalo několik selských hrázděných domů typických pro oblast Krušných hor.[23]
  • Muzeum Československého opevnění z let 1936–1938 Na Kočičáku se nachází v jižní části katastru. Tvoří ho několik zrekonstruovaných řopíků a ukázky protitankových překážek.
  • Bergrutsch – terénní zbytky zaniklého opevnění na ostrožně, která vybíhá do Bezručova údolí.[24]
  • Sloup v mezi asi 1 km jihovýchodně od vesnice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 144. 
  5. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hrádečná, s. 24–25. 
  6. ↑ PŮLPÁNOVÁ-RESZCZYŃSKA, Agnieszka; PŮLPÁN, Marek; ONDRÁČKOVÁ, Lenka. Depot zbraní z doby římské v krušnohorské Hrádečné, okr. Chomutov. Archeologické rozhledy. Prosinec 2018, roč. LXX, čís. 4, s. 556, 586. 
  7. ↑ a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  8. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Hrádečná, s. 99. Dále jen Binterová 2000. 
  9. ↑ JEŽIL, František. Hrádečná. Nástup [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08. 
  10. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-12-31 [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  11. ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. Kapitola Bolebořská vrchovina, s. 115. 
  12. ↑ CENIA. Klasifikace půdních typů podle TKSP [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé – I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 623 s. S. 211. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé – I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 643 s. S. 101. 
  16. ↑ Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  17. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 173.  Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
  19. ↑ Binterová 2000, s 101
  20. ↑ RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  21. ↑ Oživlá kaplička Panenky Marie v Hrádečné. S. 3. Blatenská blatka [online]. Obec Blatno, 2013-05 [cit. 2014-07-31]. Roč. III, čís. 1, s. 3. Dostupné online. 
  22. ↑ Velký svátek v Hrádečné. S. 3. Blatenská blatka [online]. Obec Blatno, 2013-04 [cit. 2014-07-31]. Roč. IV, čís. 1, s. 3. Dostupné online. 
  23. ↑ Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Blatno, s. 453. 
  24. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Kapitola Bergrutsch, s. 12. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Hrádečná, s. 97–101. 
  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hrádečná, s. 24–25. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Blatno, Hrádečná, chapel.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Kaple v Hrádečné, části obce Blatno
Blatno, Hrádečná, old house.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Hrádečná, část obce Blatno
Blatno, Hrádečná, chapel 2.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Kaple v Hrádečné, části obce Blatno
Blatno, Hrádečná, west part.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Domek v západní části Hrádečné, část obce Blatno
Blatno, Hrádečná, middle part.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Hrádečná, část obce Blatno