Hrádek (tvrz, Neprobylice)

Hrádek
Jižní průčelí budovy
Jižní průčelí budovy
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavba14. století
Přestavba1587–1588
Další majiteléNeprobyličtí z Neprobylic
Pětipeští z Chýš a Egerberka
Poloha
AdresaNeprobylice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°15′52,56″ s. š., 14°1′39,28″ v. d.
Hrádek
Hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky34635/2-540 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádek je přestavěná tvrz v Neprobylicích v okrese Kladno. Stávající budovu postavili po roce 1587 v renesančním slohu za Pětipských z Chýš a Egerberka. Pokud měla nějakého staršího předchůdce, nic se z něj nedochovalo. Na začátku třicetileté války tvrz ztratila svou funkci panského sídla a od té doby sloužila jen k hospodářským účelům. Od roku 1967 je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Ve čtrnáctém století byly Neprobylice rozděleny mezi dva majitele, kteří v nich měli své tvrze. Tzv. dolní tvrz vlastnil na konci čtrnáctého století Pecha z Neprobylic. Druhá tvrz, zvaná Hrádek, stála v horní části vesnice a roku 1397 ji vlastnil Zdislav z Neprobylic.[2] Kromě dvou tvrzí ve vsi stávaly ještě tři svobodné dvory, a dějiny jednotlivých sídel jsou proto obtížně rozlišitelné.[3]

Nápisová deska s erby osazená v jižním průčelí budovy

Zdislavův potomek Racek z Neprobylic na tvrzi žil ještě v roce 1485, kdy prodal jakousi louku lidem z Třebíze.[3] Dalším známým majitelem tvrze byl roku 1534 Jakub z Neprobylic a po něm jeho syn Jiří z Neprobylic.[2] Jiří se oženil se Saloménou ze Ctiněvsi a roku 1552 jí zapsal věno ve výši 200 kop grošů, které pojistil neprobylickým majetkem. Saloména o tři roky později svůj podíl přenechala Dorotě z Neprobylic, která k němu připojila dvůr zvaný Straně a další majetek v Řešicích. Celý majetek závětí z roku 1560 odkázala svým sestrám Lidmile a Kateřině a jejímu synovi Matějovi, kteří žili ve Slaném. Tito statek po Dorotině smrti v roce 1571 zdědili a rozdělili si jej mezi sebe rovným dílem. Po jejich smrti tato část Neprobylic přešla na slánské měšťany Václava Suchana, Kateřinu Kubínovou a Václava Kohouta.[4] Jejich podíl s tvrzí Hrádek koupil na počátku osmdesátých let[2] šestnáctého století Václav Pětipeský z Chyš a Egerberka za 1260 kop grošů.[4]

Václav Pětipeský získal také dolní neprobylickou tvrz a spojil tak Neprobylice do jediného statku.[2] Podle Rudolfa Anděla dolní tvrz koupil roku 1572 od Mikuláše Kozelky z Hřivic za 2330 kop grošů. Nepotřebné sídlo poté beze stop zaniklo. Tvrz Hrádek však Václav nechal v letech 1587–1588 renesančně přestavět,[5] nebo spíše znovu postavit, protože ve stávající stavbě nejsou rozpoznány žádné konstrukce starší než renesanční.[zdroj?!] Po otcově smrti v roce 1602 Neprobylice zdědil jeho syn Odolen Pětipeský z Chyš a Egerberka. V letech 1618–1620 se zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskovaný statek roku 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic. Nový majitel a jeho následovníci sídlili na zámku ve Smečně a neprobylický Hrádek začal sloužit pouze hospodářským účelům.[5]

Ve druhé polovině dvacátého století byla údržba tvrze zanedbávána, až se zřítil krov a zdivo poškodily statické poruchy způsobené tlakem trámů a zatékající vodou.[6] Na počátku 21. století byla zahájena rekonstrukce budovy. V roce 2008 byla postavena nová střecha a do roku 2013 probíhala obnova interiéru.[7]

Stavební podoba

Hrádek byl založen ve čtrnáctém století. Václav Pětipeský na místě staré tvrze nechal postavit novou renesanční tvrz s poplužním dvorem. Její dominantou se stala trojdílná budova s půdorysem o rozměrech přibližně 20 × 20 metrů. Původně se do ní vstupovalo z východní strany. Za vchodem bývala vstupní síň se schodištěm do sklepů. Pod schodištěm se dochovaly dva renesanční portálky.[8]

V devatenáctém století bylo strženo první patro budovy a interiér byl rozčleněn novými příčkami. Část budovy poté sloužila jako ovčín, zatímco ve zbytku vznikl byt s černou kuchyní. Z původních architektonických detailů se v jižním průčelí dochovaly druhotně osazené erbovní desky Václava Pětipeského a jeho manželky Izoldy Vojkovské z Milhostic a nápisová deska, která informuje o dokončení přestavby tvrze.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-10]. Identifikátor záznamu 146366 : Tvrz, s omezením: bez hospodářské budovy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Neprobylice, s. 49. Dále jen Úlovec (2005). 
  3. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Neprobylice, s. 141. Dále jen Sedláček (1891). 
  4. ↑ a b Sedláček (1891), s. 142.
  5. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 342–343. 
  6. ↑ Úlovec (2005), s. 53
  7. ↑ Tvrz Neprobylice [online]. Hrady.cz, 2003-11-09 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Úlovec (2005), s. 52

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Neprobylice, s. 141–146. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Neprobylice 2019-04-18 Tvrz - deska.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Neprobylice 2019-04-18 Tvrz.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: