Hrádek (zámek)

Hrádek
Zámek Hrádek u Sušice
Základní informace
Sloh	renesanční barokní klasicistní
Výstavba	14. století
Další majitelé	Račínové z Račína Černínové z Chudenic Hrzánové z Harasova Kocové z Dobrše Althannové Desfoursové
Poloha
Adresa	Hrádek, Česko Česko
Souřadnice	49°15′40,96″ s. š., 13°29′52,44″ v. d.
Hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky	37512/4-2962 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádek je tvrz přestavěná na zámek ve Hrádku u Sušice v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze ze čtrnáctého století, přestavěné v šestnáctém století na renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokního rozšíření a klasicistních úprav v osmnáctém a devatenáctém století. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Nejstarším panským sídlem v Hrádku bývala ve čtrnáctém století tvrz, na které sídlili Sezima a Protiva z Hrádku. Od roku 1371 byla vesnice připojena k velhartickému panství.^[2] Na počátku patnáctého století na tvrzi bydleli purkrabí, kterými byli v letech 1407–1408 Matěj a roku 1415 Ojíř z Vlčkovic. Později nepotřebná tvrz zpustla. Okolo roku 1560 se velhartické panství rozdělilo, a Hrádek s pustou tvrzí připadl Janu Rendlovi z Úšavy, který jej prodal Václavu Vintířovi z Vlčkovic.^[3] Dalším majitelem se stal Kryštof Račín z Račína, jehož synové Vojtěch a Jan^[3] po roce 1568 starou tvrz přestavěli v renesančním slohu.^[4]

Jediným majitelem tvrz se časem stal Vojtěch Račín z Račína, po němž statek v roce 1575 zdědili synové Adam a Kryštof, kterým se podařilo koupit zbývající část, do té doby rozděleného, městečka. Kryštofa zabil v roce 1597 blesk a jeho podíl hrádeckého panství prodali poručníci Adamovi. Adamův syn Humprecht Račín z Račína se zúčastnil stavovského povstání, za což byl roku 1623 odsouzen ke změně svobodného statku na manství.^[3] Podle Karla Třísky byl Humprecht synem Vojtěcha Račína, který byl stavebníkem renesanční tvrze.^[2] Humprecht později sice dosáhl propuštění z manství, ale zadlužil se natolik, že musel rozprodat většinu vesnic svého panství. Humprechtův syn Arnošt Vojtěch Račín roku 1683 (1685^[2]) Hrádek prodal Janu Heřmanu Černínovi z Chudenic.^[3]

Další majitelé zámku se rychle střídali. Roku 1693 panství koupil hrabě Zikmund Maxmilián Hrzán z Harasu, v roce 1703 Adam Humprecht Koc z Dobrše, o čtyři roky později hrabě Humprecht Zikmund Althann a v roce 1721 hraběnka Marie Juliana Truchsässová. Ta zámek vlastnila deset let a poté jej prodala hraběti Janu Desfoursovi.^[3] Bedřich Desfours nechal přistavět barokní^[2] nový zámek a upravit západní křídlo starého zámku.^[4] V roce 1775 byla postavena kaple svaté Valburgy. Desfoursové pokračovali ve stavebních úpravách i na počátku devatenáctého století, kdy zámek získal získal klasicistní podobu.^[4] V roce 1827 zámek přešel dědictvím do majetku Karla Theodora Sturmfeldera a posledními majiteli, kterým patřil až do roku 1945, se stali Henneberkové.^[2]

Ve druhé polovině dvacátého století zámek využíval místní národní výbor, který v něm zřídil byty, skladiště a knihovnu.^[2] V roce 2000 jej koupil Pavel Lejsek a zahájil rekonstrukci dokončenou v roce 2010.^[5] V zámku se od té doby nachází hotel, lázně, restaurace a část je přístupná veřejnosti.^[6]

Stavební podoba

Starý zámek stojí přibližně ve středu velkého areálu. K jižní části západního průčelí přiléhá kaple svaté Valburgy a na jihu stojí budova nového zámku,^[4] na jejímž konci bývala až do roku 1979 třípatrová hranolová věž.^[2] K severnímu průčelí severního křídla se připojuje dlouhá budova určená v minulosti k ubytování služebnictva. Komplex doplňují hospodářské budovy s bývalou zahradou v severní části a parkem v jižní části areálu.^[4] Dvě bašty v jižních rozích ohradní zdi jsou podle Augusta Sedláčka pozůstatkem druhé hrádecké tvrze, ze které se jinak nic nedochovalo.^[3]

Jádrem starého zámku jsou dvě souběžná jednopatrová křídla s renesančními štíty se zbytky sgrafitových omítek. V interiéru se dochovaly valené a hřebínkové klenby. Nový zámek je trojkřídlý. V hlavním průčelí se nachází rizalit se vstupním portálem. Do prvního patra vede zalomené schodiště se sochami andělů. Také v přízemí nového zámku jsou křížové a valené klenby s výsečemi.^[7]

Kaple svaté Valburgy má obdélníkový půdorys a půlkruhový presbytář. Stěny interiéru jsou členěny pilastry (v lodi sdruženými) a strop je tvořen třemi poli plackové klenby. Stejný typ klenby je použit na kruchtě nad sakristií. V areálu stojí ještě malá barokní kaple svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hrádek, s. 227–229. 

Související články

• Seznam zámků v Plzeňském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky