Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou
Horní náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hrádek nad Nisou
Obec s rozšířenou působností	Liberec (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°51′10″ s. š., 14°50′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 882 (2023)[1]
Rozloha	48,54 km²[2]
Nadmořská výška	255 m n. m.
PSČ	463 34
Počet domů	1 667 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	25
Kontakt
Adresa městského úřadu	Horní náměstí 73 463 34 Hrádek n. N. mestohradek@muhradek.cz
Starosta	Josef Horinka (SLK)
Oficiální web: www.hradek.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hrádek nad Nisou
Další údaje
Kód obce	564095
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádek nad Nisou (německy Grottau, polsky Gródek nad Nysą) je město v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 7 900^[1] obyvatel. Leží v Žitavské pánvi na okraji Lužických hor, asi 20 km severozápadně od Liberce a 6 km jihovýchodně od Žitavy blízko česko-německo-polského trojmezí. Protéká jím Lužická Nisa. Nedaleko města je zatopený lignitový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál.

Město je členem mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko a udržuje těsné kulturní vztahy s německým městem Žitava a polským městem Bogatynia. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie

Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy slovanští obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z roku 1287 a je dnes uložena v Národním archivu v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa Tobiáše z Bechyně.^[4] Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí Českého království a procházela jím důležitá obchodní stezka z Prahy k Baltskému moři. Od 13. století patřil pod panství Grabštejn, v jehož držení se vystřídaly rody pánů z Donína, Mehlů ze Střelic, Hoffmannů z Grünbühelu, z Čirnhausu, Valdštejna, Nostic, Trauttmansdorffu, Gallasů a Clam-Gallasů. Ve 14. století si ve městě pánové z Donína postavili hrad, na jehož místě byla v 18. století zřízena textilní manufaktura.^[5] Město vypálili husité a bylo poničeno pruskými vojsky roku 1866. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce 1581 Jiří Mehl ze Střelic vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož mílového práva Hrádek náležel.^[6] V roce 1655 městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.^[7] V letech 1764 a 1779 Hrádek navštívil císař Josef II. a v roce 1938 říšský maršál Hermann Göring. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za druhé světové války pracovali ve zdejším zbrojním závodě Spreewerke stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších původních obyvatel vysídlena.

Členění města

• Dolní Sedlo (Spittelgrund) bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
• Dolní Suchá (Nieder Berzdorf) je v záznamu z roku 1562 nazývána Dolleyssy Bertelsdorf. V obci bylo na přelomu 19. a 20. století 122 domů s 800 obyvateli a velká textilní továrna Limburger.
• Donín (Dönis) byla původně samostatná obec založená údajně drážďanskými osadníky ve 13. století. Součástí Hrádku se stal po druhé světové válce. Historickou památkou je sousoší „Pieta“.
• Horní Sedlo (Paß) je nejvýše položenou obcí Hrádecka, připomínanou od r. 1628. Místní obyvatelé se živili jako dřevorubci a domácí tkalci, docházelo zde k přepadání pocestných a úkryt zde nacházeli pašeráci. Obec patřívala do okresu Jablonné v Podještědí a ve 30. letech 20. století zde bylo postaveno pásmo železobetonových bunkrů na obranu republiky.
• Hrádek nad Nisou (Grottau)
• Loučná (Görsdorf) byla založena saskými přistěhovalci snad již ve 13. století. V 19. století vzniklo v obci několik textilních továren (například Leitenberger), ale také cihelna, slévárna a také chemická a strojírenská továrna.
• Oldřichov na Hranicích (Böhmisch Ullersdorf) je rozdělenou obcí jejíž jedna část leží na polském území, kde se jmenuje Kopaczów. První zmínka o vsi je z roku 1287.^[4]
• Uhelná (Kohlige) byla založena poč. 18. století neznámým uhlířem.
• Václavice (Wetzwalde) jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na markazit. Bylo zde založeno jedno z prvních JZD v celé republice.

Hospodářství

V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu lignitu. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Působila tady např. zbrojovka Walther, továrna na vlněné a bavlněné zboží nebo závod na výrobu pneumatik Elliot.^[8]. Dnes zde jsou následující podniky:

• Vulkan Medical, a.s.
• Ernst Bröer
• KSM Castings CZ, s.r.o
• Tristone Flowtech Czech Republic, s.r.o.
• EFTEC (Czech Republic) a.s.
• Drylock Technologies s.r.o.
• Hunter s.r.o.

Od 8. října 2006 je v obci v provozu sluneční elektrárna (největší v Česku do 30. 1. 2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích) využívající fotovoltaické články s maximálním výkonem 61 kW. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.

Doprava

Roku 1859 byl zahájen provoz na železniční trati z Liberce přes Hrádek nad Nisou do německé Žitavy a dále do Löbau. Trať 089, jak je značena v jízdním řádě, dnes vede v úseku Liberec – Hrádek nad Nisou – Žitava – Varnsdorf, zde se trať dělí na větve do Rybniště a německého Seifhennersdorfu. V Hrádku se nachází nádraží, na němž staví osobní vlaky z Liberce do Rybniště, resp. Seifhennersdorfu, které na základě vítězství ve výběrovém řízení provozuje německý dopravce Vogtlandbahn.^[9] V Hrádku mají zastávku i spěšné vlaky z Liberce do Drážďan.

Město leží v integrovaném dopravním systému Libereckého kraje IDOL. Obcí prochází silnice I/35.

Školství

Město má čtyři mateřské a čtyři základní školy.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Bartoloměje – poprvé zmiňován roku 1287,^[4] v roce 1586 byl renesančně přestavěn. Jeho dnešní podoba je z roku 1764.
• Chrám Pokoje – postaven v letech 1900–1901 v novogotickém stylu jako kostel luteránský. Dnes patří církvi československé husitské.
• Celní kámen – z 19. století, připomínkou rakousko-německého ujednání o clech. Nachází se v prostorách celnice v Žitavské ulici.
• Rybářský kamen – z roku 1565, stával u hraničního Bílého potoka a rozhraničoval rybářské revíry. Dnes je umístěn v Tovární ulici.
• Trojmezí – místo setkání české, německé a polské hranice při ústí Oldřichovského potoka do Lužické Nisy.
• Hrad Grabštejn – významný hrad tvoří dominantu celého Hrádecka. Původně raně gotický hrad, renesančně přestavěn (unikátní kaple sv. Barbory). Ve 20. století poničen a téměř zapomenut, dnes nákladně restaurován.
• Restaurace Lidový dům
• Meteorologický sloup z roku 1927 umístěný při vstupu do městského parku.^[10]

Přírodní zajímavosti

• Rekreační areál Kristýna – vznikl zatopením lignitového dolu v 70. letech 20. století. Nabízí ubytování, podmínky k provozování vodních sportů a rybaření.^[11]
• Popova skála – 568 m vysoký vrch s vyhlídkou v Lužických horách
• Horní skály (Obrvégry) – skupina skal nedaleko Horního sedla s mnoha horolezeckými terény
• Trojmezí (Lužická Nisa) na Česko-německo-polské státní hranici

Rodáci

• Franz Sitte (1896–1960), katolický kněz německého původu, oběť komunistického režimu v Československu
• Eduard Winter (1896—1982), německý historik filosofie a náboženství

Partnerská města

• Bogatynia, Polsko
• Kralupy nad Vltavou, Česko
• Žitava, Německo

Galerie

• 

  Hrádecká ulice s cyklistou

• 

  Cyklistické pruhy v centru města

• 

  Kostel sv. Bartoloměje

• 

  Horní náměstí před městským úřadem

• 

  Česko-polsko-německé trojmezí

• 

  Horní náměstí s městským úřadem a kostelem sv. Bartoloměje

• 

  Horní náměstí s fontánou a morovým sloupem sv. Anny

• 

  Pomník císaře Františka Josefa v městském parku

• 

  Městský park

• 

  Vila ředitele továrny Oswalda Schuberta (1924) ve Václavské ulici

• 

  Bývalá textilní manufaktura (1723) v Liberecké ulici

• 

  Řeka Lužická Nisa

• 

  Železniční stanice

Odkazy

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Hrádek u Liberce. Sv. 11, str. 743
• VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice: Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6. 

Související články

• Walther P38
• Hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Kopaczów
• Hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Porajów

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek nad Nisou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hrádek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hrádek nad Nisou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Statistické údaje na stránce ČSÚ
• Oficiální stránky města