Hrčeľ
Hrčeľ | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°31′22″ s. š., 21°41′16″ v. d. |
Nadmořská výška | 133 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Trebišov |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,99 km² |
Počet obyvatel | 918 |
Hustota zalidnění | 91,89 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Rudolf Balog[1] |
Vznik | 1332 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +421-56 |
PSČ | 076 15 (pošta Veľaty) |
Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
NUTS | 528374 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrčeľ (v minulosti Gerco, v letech 1945 až 1948 Gerčeľ,[2] [3] maďarsky Gercsely, Gércsely)[4] je obec na Slovensku. Nachází se v okrese Trebišov v Košickém kraji. První písemná zmínka o obci se vztahuje ke zdejší farnosti a pochází z let 1331–1337.[2]
Symboly obce
Podle heraldického rejstříku[5] má obec následující symboly, které byly přijaty 26. září 1998. Na znaku je motiv podle otisku pečetidla z roku 1786.
Znak
V modrém štítě po stříbrných kamenech kráčející zlatá srnka, nad ní letící zlatý bažant.
Vlajka
Vlajka má podobu tří podélných pruhů žlutého, modrého, bílého v poměru 3:2:3. Vlajka má poměr stran 2:3 a ukončena je třemi cípy, tj. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrčeľ na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Rudolf Balog je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ a b História | Hrčeľ | Oficiálne stránky obce. www.obechrcel.sk [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Přehled obcí a části v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době od 5.V.1945 – 1.VII.1964. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1964. S. 22.
- ↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998.
- ↑ Heraldický register SR I. – str.84–85