Hrabačov

Hrabačov
Dům č.p. 784
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Jilemnice
Okres	Semily
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°37′19″ s. š., 15°30′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	704 (2021)[1]
Katastrální území	Hrabačov (4,55 km²)
PSČ	514 01
Počet domů	225 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hrabačov
Další údaje
Kód části obce	59978
Kód k. ú.	659975
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osada Hrabačov (krkonošským nářečím Hrabičkou) je bývalou samostatnou obcí, nyní částí města Jilemnice v okrese Semily.

První zmínka pochází z roku 1488,^[3] kdy je v Deskách dvorských připomínán M. Stieniczka z Hrabaczowa. Při dělení štěpanického panství roku 1492 přešel Hrabačov spolu s horní částí Jilemnice a dalšími vesnicemi do majetku Hynka z Valdštejna. Později panství převzali pánové z Újezdce a Kúnic, Křinečtí z Ronova, Harantové z Polžic a Bezdružic, Albrecht z Valdštejna a nakonec Harrachové, kteří panství roku 1701 opět sjednotili.

Hrabačov se za druhé světové války stal hraniční obcí, přičemž na hlavní křižovatce vznikla celnice pro provoz mezi Protektorátem a Německou říší. Ke konci války byl poblíž zřízen lazaret Volkssturmu.

Hrabačov jako samostatná obec fungoval až do roku 1961, kdy byl připojen k Jilemnici.^[4]

Geograficky je Hrabačov sevřen mezi čtyři zalesněné hřebeny a kopce: Chmelnice (621 metrů) na severu, Bubeníkovy vrchy (588 metrů) na severovýchodě, Kozinec (561 metrů) na jihozápadě a Žlábek (cca 500 metrů) na jihovýchodě.

Hrabačovem protéká od severu k západu říčka Jizerka, do které se od jihu vlévá potok Jilemka.

Střed městské části se nachází asi 1,5 km severně od centra města Jilemnice, s níž ho pojí souvislá zástavba. Hrabačov je v této souvislosti také názvem katastrálního území o rozloze 4,55 km².^[5]

Během vlády Harrachů zde byla založena bělidla. Vodní zdroje daly podklad pro vybudování průmyslu (bělidlo, pila, mlýn, elektrárna, vápenka).

Roku 1851 protnula Hrabačov nová císařská silnice z Liberce do Trutnova, která nahradila původní trasu vedenou přes hřebeny na Víchovou. Tato současná silnice I/14 se tak stala hlavní osou obce ve směru západ-východ. Přibližně uprostřed osady tuto silnici křižuje silnice II/286, která je osou ve směru jih-sever a jejíž severní část byla v období mezi válkami nově vystavěna coby Masarykova horská silnice z Hrabačova na hřeben Krkonoš.

Při velkorysých rekonstrukcích hlavních tahů v ČSSR byla jak zkapacitněna hlavní silnice I/14, tak i narovnána silnice II/286 (její původní stopa byla přestavěna na místní komunikaci), přičemž v letech 1976–77 vznikla přehledná velkokapacitní křižovatka. Vzhledem k tomu, že se zde od 90. let stávalo čím dál více vážných dopravních nehod^[6], byla tato průsečná křižovatka v roce 2008 přestavěna na okružní s neprůhledným středem^[7].

Jihozápadním okrajem osady pak prochází železniční trať 042, zprovozněná roku 1899. V Hrabačově byla postavena nádražní budova a nákladiště s manipulačními kolejemi, od kterého byla v polovině 60. let postavena vlečka do tehdy nově postaveného závodu Cutisin (nyní Devro) pro výrobu potravinářských střívek.

• Dům Bohumila Hanče
• Vejnarova motorová elektrárna
• Hrabačovská zvonice z roku 1861

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Silnice II. třídy 268
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Ulice U Jizerky
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Potok Jizerka
• 
  Přejezd přes trať 042

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrabačov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Hrabačov na webu ČÚZK