Hrabošík podzemní
Hrabošík podzemní | |
---|---|
Hrabošík podzemní jedinec není úplně typicky zbarvený | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Čeleď | křečkovití (Cricetidae) |
Rod | hraboš (Microtus) |
Binomické jméno | |
Microtus subterraneus (de Sélys-Longchamps, 1836) | |
Rozšíření hrabošíka podzemního celoroční výskyt sestaveno na základě: IUCN (International Union for Conservation of Nature) 2008 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrabošík podzemní (Microtus subterraneus) je drobný hlodavec z čeledi křečkovití (Cricetidae).[2]
Popis
Jedná se o nejmenšího hraboše vyskytujícího se v České republice. Jeho tělo je dlouhé 82 až 105 mm, ocas má poměrně krátký 24 až 32 mm. Dosahuje hmotnosti 13 až 25 g.[3] Má jemnou srst, která je na hřbetě šedočerná, šedá nebo hnědošedá, na břiše bělavě šedá až stříbřitá. Délka zadní tlapky je obvykle do 15,5 mm. Na chodidlech mají zpravidla 5 mozolů, na rozdíl od ostatních v ČR se vyskytujících hrabošů.[3][4]
Rozšíření
Největší oblast výskytu se nachází v Evropě (od francouzského pobřeží, přes pobřeží Baltského moře po Alpy, Jaderské moře a Balkánský poloostrov; odděleně také v Estonsku). Vyskytuje se také v Malé Asii (v horách Turecka).[3]
Ekologie
Vyskytuje se na různých stanovištích. V porostech jemných travin a bylin, na polích, v lesích (často v olšinách při březích řek) a také v zahradách. [4][3]
V ČR není zákonem chráněný.[3] Podle Červeného seznamu IUCN je klasifikován jako málo dotčený (LC).[5]
Potrava
Během vegetačního období je z větší části (více než dvě třetiny) tvořena zelenými rostlinami (zejména listy), dále konzumují květy, mechy, semena a plody. V zimním období se živí hlavně kořínky a oddenky, v menší míře také semeny.[3]
Rozmnožování
Obvykle má méně početné vrhy s 2 až 4 mláďaty. Zato samice je schopná rodit 3 až 5 krát za rok v období od května do září až října. Samice mají pouze dva páry mléčných bradavek. Péče o potomstvo je rozdělena mezi samce i samice, nemusí se jednat jen o rodiče, péči mohou zajišťovat i další jedinci ze stejného hnízda. Na jaře narozená mláďata dospívají přibližně ve věku 2 měsíců, později narozená mláďata až po přezimování.[3]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ANDĚRA, Miloš; GAISLER, Jiří. Savci České republiky popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Praha: Academia, 2012. 285 s. ISBN 978-80-200-2185-4.
- ↑ a b KOLIBÁČ, JIŘÍ, HUDEC, KAREL, LAŠTŮVKA, ZDENĚK, PEŇÁZ, MILAN A KOL. Příroda České republiky : průvodce faunou. Druhé, upravené a doplněné vydání. vyd. Praha: [s.n.] 466 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2993-5, ISBN 80-200-2993-1. OCLC 1104142498
- ↑ IUCN Red List of Threatened Species: European Pine Vole. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-08-19 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrabošík podzemní na Wikimedia Commons
- Taxon microtus subterraneus ve Wikidruzích
- http://www.chovzvirat.cz/zvire/1014-hrabosik-podzemni/
- http://www.prirodavysociny.cz/cs/druhy/4661/hrabosik-podzemni
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu hrabošík podzemný (Microtus subterraneus) podľa IUCN verzia 2020-2 (zostavil: IUCN (International Union for Conservation of Nature) 2008): :
legenda: Celoročný výskyt (#008000)
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Microtus subterraneus in Obří důl valley, Krkonoše mountains, Czech Republic
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
juvenile bank vole, Myodes glareoulus; Germany, Cologne